Jurský park si hledá cestu. Nevrátí se jako černá ovce, ale jako očekávaný hit sezony

Martin Svoboda Martin Svoboda
12. 12. 2017 7:00
Steven Spielberg na začátku devadesátých let změnil Jurským parkem kinematografii, jeho vlastní dvojku ale kritika i diváci považovali za slepou uličku. Trojka pak už byla poslední hřebík do rakve série. Všechny proto tak trochu překvapilo, když se čtvrtý Jurský svět stal kasovním hitem. Na rok 2018 se do kin chystá díl s podtitulem Zánik říše. Díky rozpočtu, hereckému obsazení i režisérovi, jenž nepřichází z mainstreamu, by to mohla být velká podívaná.
Jurský park 2015 byl comeback roku. Bude se opakovat i po Novém roce? | Video: CinemArt

Koncem roku 2015 převálcovala kina sedmá epizoda Star Wars, proto se trochu zapomíná, že jiný comeback oné sezony - Jurský park - zaznamenal rovněž obrovský úspěch.

Film v režii Colina Trevorrowa, jenž do té doby natočil jen jedinou nízkorozpočtovou komedii, se po Titaniku a Avatarovi ve Spojených státech i ve zbytku světa nakrátko stal třetím nejúspěšnějším filmem všech dob (bez inflace), čímž překonal i první Avengers.

Tento výsledek nečekali ani největší optimisti. Byť se všichni diváci doposud neshodli, jestli byl snímek generický blockbuster bez duše, nebo spíš chytrý metakomentář plný sebereflektivních narážek, jedno bylo jisté: dinosauři se vrátili!

Volání prehistorických netvorů

Producent Steven Spielberg by musel být blázen, kdyby okamžitě neoznámil pokračování. Trevorrow však upřednostnil režii deváté epizody Star Wars, i když v důsledku konfliktů s Disneym nakonec projekt opustil.

Internetem se nesly zvěsti o jeho neshodách s producentkou Kathleen Kennedyovou, jež v současnosti předaleké galaxii vládne. Možná se tím tedy zpětně prokázalo, že Trevorrow není jen poslušnou loutkou, jak o něm jeho kritici tvrdili. 

Režie Jurského světa s podtitulem Zánik říše tedy připadla Španělovi J. A. Bayonovi, jenž opět přišel z prostředí nepříliš podobného americkému mainstreamu: za sebou má horor Sirotčinec a fantaskní Volání netvora.

Zánik říše bude sledovat snahu hrdinů zachránit dinosaury před sopečnou erupcí, která zničí celý jejich domovský ostrov. Záměr se samozřejmě vymkne a vše dopadne bojem o vlastní život a úprkem právě před těmi zvířaty, jež mají být zachráněny.

Po vzoru sloganu zakladatele parku Johna Hammonda "na ničem jsme nešetřili" spolkne návrat dinosaurů přinejmenším čtvrt miliardy dolarů, tedy o 100 milionů víc, než kolik stál předchozí díl. Na dnešní poměry však nejde o zvlášť nestřídmou sumu, podobně totiž stojí i většina produkcí Marvelu a Lucasfilmu.

Tento vstup do první ligy se viditelně projevuje v traileru. Zatímco Jurský svět působil ve své kampani spíš "adekvátně" než "úchvatně" (proto tak překvapil jeho obří úspěch), tentokrát diváci vidí nádherné a opulentní záběry.

Režisér to vidí

V nich se kromě vyššího rozpočtu nezapře ani Bayonův vizuální cit. Trevorrow si byl znatelně jistější v dialozích, zatímco z akčních scén je patrné, že v tomto ohledu nemá vytříbený rukopis. Jeho španělský nástupce má naopak zkušenost se snímky, v nichž si především brousil stylistické schopnosti.

I Zánik říše jistě bohatě využije postavy. Znovu si tu zahraje Chris Pratt, asi nejpopulárnější současný herec, jemuž by bylo hloupé nedat dost prostoru. Proti němu opět stane Bryce Dallas Howardová, jejíž úprk před tyranosaurem ve vysokých podpatcích už se stal pevnou a hojně parodovanou součástí popkultury. Z klasické série se pak vrací Jeff Goldblum, který už v upoutávkách stihl připomenout svou pověstnou hlášku: "Život si najde cestu."

Dá se však očekávat, že cesta dalšího Jurského světa se od toho Trevorrowova v mnohém odliší. Pokud půjde ve směru Bayonovy předchozí práce, bude méně upovídaná a "meta", zato víc soustředěná a emocionálně a režijně vytříbená. Jestliže se režisér nevyhne svým dosavadním slabinám, počítejme s pravděpodobnou přímočarostí a povrchností.  

Zánik říše každopádně 21. června 2018 přijde do kin ne coby podceňovaná černá ovce, ale jako nástupce kasovního trháku s takřka dvojnásobným rozpočtem. A ukáže, jestli tenhle posun tvůrcům rozvázal ruce, nebo je naopak paralyzoval.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 5 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy