Vedle toho se představil jako autor knížky pro děti Kuky se vrací, románu Bohemia nebo povídkové knihy Světakrásy, kterou si sám ilustroval. Autor úspěšných snímků Kolja, Obecná škola, Tmavomodrý svět, Vratné lahve nebo Tři bratři však ještě letos začne natáčet svůj desátý film.
"Považuji se za filmového režiséra, který se teď, protože může, nebo protože je hravý, věnuje i jiným oblastem tvorby, které mě občerstvují. Filmy jsem dělal třicet let, takže potřebuji trošku čerstvého vzduchu, a to mi právě umožňuje divadlo i psaní," říká Jan Svěrák.
Jeho komedie Dobré ráno s Findou je od premiéry vloni v květnu vyprodaná. Inscenace, ve které vedle Svěráka účinkují herci Radka Pavlovčinová, Anna Polívková, Ondřej Sokol nebo Jan Vlasák, nekorektním způsobem vypráví o hyperkorektnosti. Autor v ní komentuje aktuální společenská témata včetně umělé inteligence představované robotkou Findou.
K tématu AI se lidé staví rozdílně. Někteří jsou nadšení z možností, jež umělá inteligence nabízí, jiní se obávají jejího zneužití. "Já to přijímám jako nezastavitelný vývoj. Jen se obávám, že než to ovládneme, aby nám to sloužilo, budeme trošku trpět. Snažím se nebát, protože strach nás svazuje a většinou docela zbytečně tak snižuje kvalitu života," uvažuje Svěrák.
Dobré ráno s Findou mohou lidé vidět také na zájezdech souboru. Například 11. února se představí v Městském divadle Chomutov. "Na nynějších zájezdech si zahraji s Honzou Budařem, který deset let všechny divadelní nabídky odmítal. Teď s námi jen tak z radosti vystoupí v pěti představeních jako host," podotýká Svěrák.
Největší úspěch zažil se snímkem Kolja, který roku 1997 získal Oscara. Dodnes patří k pouhým třem českým či československým celovečerním titulům, jež na prestižní ocenění dosáhly. Prvním byl roku 1966 Obchod na Korze režisérské dvojice Ján Kádár a Elmar Klos, druhým o dva roky později Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela.
"Zisk Oscara byl takovou dvousečnou zbraní. Na jednu stranu to pomáhalo otvírat dveře k zahraničním hercům a studiím. Na druhou stranu očekávání, které na vás má zejména domácí publikum a kritika, je veliké. A i kdybyste natočil něco podobného, řeknou, že už to není ono," vysvětluje Svěrák, proč následující film pojal v odlišném žánru.
"Tmavomodrý svět je nesrovnatelný s Koljou, ale vlastně je stejně oblíbený. Takže se mi podařilo uhnout od toho nepříjemného, svazujícího pocitu, toho přehnaného očekávání," konstatuje režisér.
Vedle očekávání spojených se ziskem nejprve studentského Oscara za film Ropáci z roku 1988 a posléze "plnohodnotného" Oscara za Kolju se Jan Svěrák musel vypořádat také s tím, že je synem slavného otce, divadelníka, spisovatele a herce Zdeňka Svěráka.
"Měl jsem štěstí, že jsem se od táty mohl učit umělecké řemeslo. Samozřejmě, s takhle velkou multitalentovanou osobností, která je vlastně národní institucí, je hrozně těžké se srovnávat. Takže já jsem se snažil být aspoň známější v zahraničí," ohlíží se. "Ale musel jsem se smířit s tím, že když spolu jdeme po ulici a nějaká děvčata začnou volat 'pane Svěráku' a běží k nám, tak se vrhnou na tatínka a ne na mě," uzavírá Jan Svěrák.