Když bylo filmařce Tereze Nvotové deset, s kamarádkou si hrála na Vinnetoua, E. T. a na tehdejšího slovenského premiéra Vladimíra Mečiara.
Po devatenácti letech jede na Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava s filmem, který o jeho osobě natočila. Jmenuje se Mečiar a autorka ho původně připravovala jako kratší bakalářský dokument, založený na rozhovoru s tímto bývalým politikem.
Současnou podobu, v níž Nvotová zblízka zkoumá, odkud se vůdčí osoba dění na Slovensku 90. a nultých let vzala, jaké jsou její kořeny, způsob politického chování a komunikace s fanoušky i odpůrci, inspiroval rozruch, který Mečiarova skica před čtyřmi lety způsobil právě na jihlavském festivalu.
"Bakalářský film byl postavený pouze na rozhovoru s Vladimírem Mečiarem, ale když jsem ho v Jihlavě na nějaké dopolední projekci pustila, vzniklo kolem toho takové haló, že jsem si uvědomila, že do toho musím jít hlouběji," říká Nvotová.
"Doba devadesátých let byla silná i pro nás, děti. To, co se dělo tehdy, pořád pokračuje. Mečiar byl klíčová postava našich dějin, je to takový archetyp, který se objevuje vlastně všude v Evropě. Před těmi čtyřmi lety jsem ani netušila, jak moc bude téma aktuální i dneska," dodává.
Také další uváděný film - Milda od režiséra Pavla Křemene - bude hrát na politickou notu. Dokument o bývalém generálním tajemníkovi ÚV KSČ Miloušovi Jakešovi se snaží zjistit, jak v tomto muži zrálo komunistické přesvědčení a jestli po revoluci v roce 1989 prožil sebereflexi.
"Nazírali jsme na něj jako na svědka událostí doby. Nestává se, aby politik bez skrupulí mluvil o tom, co se dělo v nejvyšších patrech politiky," říká režisér Křemen s tím, že Jakeš žádnou potřebu omluvit se za tehdejší činy necítí.
Zatímco film Terezy Nvotové bude soutěžit v sekci Opus Bonum, která oceňuje snímky reprezentující "tendence světového dokumentu", Milda spolu s novinkou Apoleny Rychlíkové Český žurnál: Hranice práce obsadí kategorii Česká radost, jež "oslavuje rozmanitost v objevování nových témat".
O snímku, který ukazuje novinářku Sašu Uhlovou a její zkušenost s pěti nejpodřadnějšími zaměstnáními pod hranicí lidské důstojnosti, chystáme s autorkou rozhovor.
Ředitel festivalu Marek Hovorka připomíná, že letos se na festival přihlásilo celkem 3571 filmů, z nichž vybráno bylo 342. Ji.hlava nabídne celkem dvanáct soutěžních sekcí.
Ty letos festival nově otevřel i hraným filmům s dokumentárním charakterem; i proto se může akce zúčastnit například snímek Všechno bude fajn o subkultuře jménem Brno od dokumentaristy Robina Kvapila.
Nádech českého dokumentu
Právě z rekordních osmnácti českých dokumentů uváděných v sekci Česká radost má organizační tým podle Hovorky velkou radost. "Vnímáme to jako nové nadechnutí tuzemské dokumentární scény," konstatuje.
Ji.hlava letos uvede tři nové tematické soutěžní sekce: Svědectví o politice, Svědectví o poznání a Svědectví o přírodě. "Tyto tři fenomény jsme vybrali proto, že podle nás hlavním způsobem ovlivňují budoucnost lidstva v 21. století," říká Hovorka.
Součástí festivalu je i kategorie pojmenovaná Reality TV, která divákům představuje nové televizní formáty a aktuální podoby zkřížených žánrů, jakými jsou dokudrama, dokusoap či mockument.
Trendy a nová pojetí televizní zábavy bude Ji.hlava podle garanta Milana Krumla ukazovat na sedmi pořadech.
Návštěvníci se mohou těšit například na britskou Ambulanci, což je kříženec dokumentu a zábavního pořadu, který divákům představuje logistické řešení záchranky v Londýně.
V rámci festivalového týdne bude probíhat i odborný program pro filmové a televizní profesionály, diskuse a přednášky pro veřejnost, ale také divadelní představení, promítání hudebních dokumentů a koncerty. Dramaturgem hudebního doprovodu je publicista Pavel Klusák.