Jako malá si Tereza Nvotová hrála na Mečiara, teď o něm natočila dokument. Film zahájí Ji.hlavu

Přesně za týden (a tři dny po volbách do Poslanecké sněmovny) začne 21. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Zahájí ho film Mečiar devětadvacetileté Terezy Nvotové, přehlídka ale slibuje i další šťavnatý materiál: snímek Milda o bývalém pohlavárovi Miloušovi Jakešovi, hojně diskutovanou Hranici práce od Apoleny Rychlíkové nebo hraný snímek o Brně Všechno bude fajn od režiséra a bývalého zastupitele Robina Kvapila. Festival podle ředitele Marka Hovorky nabídne i řadu novinek v podobě nových tematických sekcí.
Mečiar později cítil, že ho národ odkopl, tvrdí Tereza Nvotová, režisérka dokumentu o slovenském expremiérovi, který vstupuje do slovenských kin. | Video: Martin Veselovský

Když bylo filmařce Tereze Nvotové deset, s kamarádkou si hrála na Vinnetoua, E. T. a na tehdejšího slovenského premiéra Vladimíra Mečiara.

Po devatenácti letech jede na Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava s filmem, který o jeho osobě natočila. Jmenuje se Mečiar a autorka ho původně připravovala jako kratší bakalářský dokument, založený na rozhovoru s tímto bývalým politikem. 

Současnou podobu, v níž Nvotová zblízka zkoumá, odkud se vůdčí osoba dění na Slovensku 90. a nultých let vzala, jaké jsou její kořeny, způsob politického chování a komunikace s fanoušky i odpůrci, inspiroval rozruch, který Mečiarova skica před čtyřmi lety způsobil právě na jihlavském festivalu.

"Bakalářský film byl postavený pouze na rozhovoru s Vladimírem Mečiarem, ale když jsem ho v Jihlavě na nějaké dopolední projekci pustila, vzniklo kolem toho takové haló, že jsem si uvědomila, že do toho musím jít hlouběji," říká Nvotová.

"Doba devadesátých let byla silná i pro nás, děti. To, co se dělo tehdy, pořád pokračuje. Mečiar byl klíčová postava našich dějin, je to takový archetyp, který se objevuje vlastně všude v Evropě. Před těmi čtyřmi lety jsem ani netušila, jak moc bude téma aktuální i dneska," dodává.

Festivalové tipy ředitele Marka Hovorky

  • Sekce Česká radost: Bo Hai. Režisér vietnamského původu ve své doku fikci obsadil do hlavní role prodejce ve vietnamské večerce svého otce. Ukázka toho, jak mladí Vietnami žijící v ČR ztrácí kontakt s kulturou rodičů.
  • Opus Bonum: Zajímalo vás, kdo vystřelil? Dokument o vyšetřování vraždy černocha Billa Spanna v roce 1946. Vyšetřování komplikují rasové předsudky.
  • První světla: Krev a písek. Nedávná historie Iráku a Sýrie pohledem tamních obyvatel, kteří hledají azyl v Rakousku.
  • První světla: Chvála ničeho. Whistleblowerská dokumentární parodie o Ničem. Nic mluví hlasem Iggyho Popa.
  • Mezi moři: Opera o Polsku. Cestopisná koláž o hledání polské identity. Výběr z dobových článků i aktuálních komentářů na internetu.
  • Svědectví o politice: Poslední v Aleppu. Bezprostřední kamera zaznamenává každodenní rutinu členů týmu Bílé helmy, kteří se snaží zachraňovat lidi z trosek.
  • Svědectví o poznání: Komplex Epopeje. Teoretik, restaurátor, filosof a japonský fanoušek Alfonse Muchy hovoří o jeho díle.
  • Svedectví o přírodě: Planeta Česko. Expedice do tuzemské přírody odhaluje dobrodružné příběhy zvířat a rostlin kolem nás.

    Hlavní hosté festivalu:

  • Marcel Ophuls - dokumentarista, který se zaobírá nacistickou okupací  
  • Jóhann Jóhannsson - autor festivalové znělky a filmové hudby
  • Helena Třeštíková - na festivalu uvede Manželské etiudy po 35 letech

Také další uváděný film - Milda od režiséra Pavla Křemene - bude hrát na politickou notu. Dokument o bývalém generálním tajemníkovi ÚV KSČ Miloušovi Jakešovi se snaží zjistit, jak v tomto muži zrálo komunistické přesvědčení a jestli po revoluci v roce 1989 prožil sebereflexi. 

"Nazírali jsme na něj jako na svědka událostí doby. Nestává se, aby politik bez skrupulí mluvil o tom, co se dělo v nejvyšších patrech politiky," říká režisér Křemen s tím, že Jakeš žádnou potřebu omluvit se za tehdejší činy necítí. 

Zatímco film Terezy Nvotové bude soutěžit v sekci Opus Bonum, která oceňuje snímky reprezentující "tendence světového dokumentu", Milda spolu s novinkou Apoleny Rychlíkové Český žurnál: Hranice práce obsadí kategorii Česká radost, jež "oslavuje rozmanitost v objevování nových témat". 

O snímku, který ukazuje novinářku Sašu Uhlovou a její zkušenost s pěti nejpodřadnějšími zaměstnáními pod hranicí lidské důstojnosti, chystáme s autorkou rozhovor. 

Ředitel festivalu Marek Hovorka připomíná, že letos se na festival přihlásilo celkem 3571 filmů, z nichž vybráno bylo 342. Ji.hlava nabídne celkem dvanáct soutěžních sekcí.

Ty letos festival nově otevřel i hraným filmům s dokumentárním charakterem; i proto se může akce zúčastnit například snímek Všechno bude fajn o subkultuře jménem Brno od dokumentaristy Robina Kvapila. 

Nádech českého dokumentu

Právě z rekordních osmnácti českých dokumentů uváděných v sekci Česká radost má organizační tým podle Hovorky velkou radost. "Vnímáme to jako nové nadechnutí tuzemské dokumentární scény," konstatuje. 

Ji.hlava letos uvede tři nové tematické soutěžní sekce: Svědectví o politice, Svědectví o poznání a Svědectví o přírodě. "Tyto tři fenomény jsme vybrali proto, že podle nás hlavním způsobem ovlivňují budoucnost lidstva v 21. století," říká Hovorka. 

Součástí festivalu je i kategorie pojmenovaná Reality TV, která divákům představuje nové televizní formáty a aktuální podoby zkřížených žánrů, jakými jsou dokudrama, dokusoap či mockument.

Trendy a nová pojetí televizní zábavy bude Ji.hlava podle garanta Milana Krumla ukazovat na sedmi pořadech.

Návštěvníci se mohou těšit například na britskou Ambulanci, což je kříženec dokumentu a zábavního pořadu, který divákům představuje logistické řešení záchranky v Londýně. 

V rámci festivalového týdne bude probíhat i odborný program pro filmové a televizní profesionály, diskuse a přednášky pro veřejnost, ale také divadelní představení, promítání hudebních dokumentů a koncerty. Dramaturgem hudebního doprovodu je publicista Pavel Klusák. 

 

Právě se děje

Další zprávy