Ty plakáty jsou si na první pohled trochu podobné: spojuje je použitá červená, černá a bílá barva a také téma: Říjnová revoluce v roce 1917, od níž letos v listopadu uplyne sto let.
Na událost, která vynesla do čela Ruska bolševiky s Vladimirem Iljičem Leninem, a zásadním způsobem tak ovlivnila chod dějin, si v roce 2016 vzpomněl ruský kurátor Sergej Serov.
Na tehdejším moskevském bienále grafického designu Golden Bee vyzval světové grafické designéry, aby se k tomuto výročí "plakátově" vyjádřili. Omezení kromě barvy - žádné. Cílem výzvy pojmenované 1917-2017 bylo "vytvořit otevřenou platformu vizuálních úvah a názorů týkajících se Říjnové revoluce".
Zájem organizátory překvapil: své práce poslalo více než 1500 umělců z padesáti zemí celého světa. Pořadatelé z přihlášených plakátů vybrali stovku, která bude páteří mezinárodního moskevského bienále v roce 2018, a vytvořili širší sérii pěti set plakátů, z níž mohou čerpat kurátoři po celém světě při přípravě vlastních expozic.
Té české se ujal grafický designér Aleš Najbrt, sám velký fanoušek ruské výtvarné avantgardy - Vladimira Majakovského, Vladimira Tatlina nebo Alexandra Rodčenka. Do Doxu vybral osm desítek plakátů ovlivněných ruským konstruktivismem, ale třeba i současným graffiti a ilustrací. Některé z nich jsou v barevném i tematickém provedení minimalistické, jiné využívají výraznou typografii a koláž.
"Zaujaly mě ty plakáty, které téma revoluce posouvají do dnešního kontextu," říká Najbrt s odkazem na dění v Rusku, na Ukrajině a v přeneseném významu i u nás po výsledcích parlamentních voleb.
Mezi Najbrtovy favority tak patří například hlava V. I. Lenina zpracovaná jako plakát k hororu, portrét spojený z obličejů Lenina a současného ruského prezidenta Vladimira Putina nebo warholovský bumerang s hvězdou, srpem a kladivem, který naznačuje návrat bolševických časů.
Revoluce = lež + podvod + krev + trápení
Projekt 1917-2017 vyvolal v Rusku velký zájem veřejnosti. Podle průzkumu zveřejněného v ruském časopisu Dekorativní umění se ukázalo, že většina ruských i zahraničních grafiků ve svých plakátech revoluci asociuje s apokalypsou, násilím, lží, podvodem, krví, nesvobodou, trápením, smrtí a osobou V. I. Lenina, kterého zobrazují jako "monstrum" a "zločince".
Pouze 4 % prací z Ruska a 8 % prací ze zahraničních zemí hodnotí revoluci roku 1917 v Rusku kladně.
Součástí výstavy je i instalace spoluorganizátora a šéfredaktora pražského festivalu ruské kultury Kulturus Antona Litvina, který na protest proti současnému směřování Ruska obrátil pruhy na ruské vlajce, a také část performance moskevské umělkyně Lízy Morozovové.
"Anton svou instalací dává najevo, že pod ruskou vlajkou žít nechce. Kdežto já pod ní naopak během své performance ležím. Znázorňuji oběť toho, co se v Rusku stalo," řekla v Doxu několik hodin předtím, než na vernisáži svou performanci s vlajkou, provazem, srpem a kladivem předvedla návštěvníkům.
Morozovová bude také hostem diskuse ve Vzducholodi Gulliver nazvané Kultura vzdoru: disidenti, antikonformisté, současní umělci. Diskuse proběhne v pondělí 30. října od 19:00.