Sdělila to jeho rodina. Jedním z jeho posledních děl jsou Dialogy pro harfu a klavír, které mají zaznít v Rudolfinu na jarním festivalu Pražské premiéry. Skladby pro harfu - sólovou nebo v různých sestavách - zaujímají v díle tohoto autora výjimečné postavení.

Fischer patřil podle skladatele Václava Riedlbaucha, ředitele České filharmonie, mezi reprezentanty umělecké generace, která vytvářela obraz české hudby a divadla 2. poloviny 20. století. "Lidé, kteří ho znali, si vážili jeho džentlmenství lidského i uměleckého," uvedl Riedlbauch.

Fischer byl autorem hudby pro první československý polyekran, podílel se na legendárním programu Laterny magiky pro výstavu Expo v Bruselu roku 1958.

Opery, balety, koncerty...

Jeho opery, ať pro velká jeviště nebo pro studentské či komorní soubory, stejně jako díla baletní, měly velký ohlas v tuzemsku i na zahraničních scénách, zejména v Německu a ve Slovinsku. Patřila k nim opera Romeo, Julie a tma, později i televizní opera Most pro Kláru. Ke 100. výročí otevření Národního divadla napsal operu Copernicus.

Okolo 130 prací představuje v jeho odkazu kompoziční činnost pro činohru a muzikálovou scénu, několik desítek kompozic pak napsal pro film a televizi, například i k seriálu Žena za pultem. Dostal za ně řadu cen na mezinárodních festivalech - v Benátkách, Bruselu a Salcburku.

Jan F. Fischer se narodil 15. září 1921 v Lounech, skladbu studoval na pražské konzervatoři u Jaroslava Řídkého. Od mládí se zajímal o literaturu, malířství a architekturu, studoval jazyky. Překládal ze španělštiny Cervantese, Lope de Vegu, Alarcóna a Lorcu, později si napsal libreta k většině svých hudebnědramatických děl. Jeho hlavním zájmem byly divadlo a film, ale souběžně vzniklo mnoho koncertních děl.

Skladatel byl umělecky aktivní do vysokého věku. V roce 2004 zazněl na přehlídce Pražské premiéry jeho nový Koncert pro trubku a orchestr, na Pražském jaru pak téhož roku Koncert pro dvě harfy a smyčcový orchestr v podání dvou předních českých harfistek Jany Bouškové a Kateřiny Englichové.