Zemřel skladatel Jóhann Jóhannsson. Autor hudby k Teorii všeho měl letos přijet do Ostravy

Kultura Kultura
10. 2. 2018 20:26
Ve věku osmačtyřiceti let ve svém berlínském bytě zemřel islandský hudební skladatel a autor hudby k několika desítkám filmů Jóhann Jóhannsson. Informoval o tom jeho manažer. Příčina smrti zatím není známá.
Posladní prací Jóhannssona byla hudba k britskému dramatu The Mercy. | Video: YouTube/ KEXP

V nedávném rozhovoru pro časopis Respekt rodák z Reykjavíku řekl, že jeho nejoblíbenější hudbou je ticho. Za soundtrack k filmu o Stephenu Hawkingovi Teorie všeho z roku 2014 získal Zlatý glóbus i nominaci na Oscara, stejnou nominaci měl také za hudbu ke tři roky starému dramatu Sicario. 

Jóhann Jóhannsson byl známý svým minimalistickým přístupem, v Respektu ho popsal slovy: "Vždycky se snažím vytvořit hudbu, která bude mít skutečný efekt. Jde o to najít způsob, jak vyjádřit něco silného co nejjednodušším způsobem."

Skladatel, jehož vnímání tónů ovlinil otec - programátor a později také Philip Glass, Michael Nyman nebo Kraftwerk, měl letos s kvartetem přijet na festival Colours of Ostrava. Loni byl Jóhannsson hostem jihlavského festivalu dokumentárních filmů, pro nějž složil znělku. 

"Chtěl jsem vytvořit film pomocí těch nejobyčejnějších prostředků, jen s projektorem bez vizuálního vstupu a světlem lomeným a deformovaným různými reflektivními materiály a filtry," citoval Tomáš Stejskal v Hospodářských novinách autorův koncept organického, tepající spotu. 

Jóhannsson studoval jazyky a literaturu, koncem 90. let minulého století hrával na Islandu v indierockových kapelách. Vydával také svoje alba, první, pojmenované Englabörn, se objevilo v roce 2002. O čtyři roky hudebník později připravil konceptuální desku zvanou IBM 1401, A User's Manual, na které je pět skladeb a žádná není kratší než sedm minut.

Právě na této nahrávce Jóhannsson zpracoval "stesk" po starých technologiích, jak je znal od svého otce, jenž se jakožto inženýr staral o raný počítač. Na desce se mísí minimalistické digitální zvuky s orchestrálními kompozicemi, což je přístup, který Jóhannsson aplikoval i při skládání hudby pro filmy. 

O Jóhannssonovi se v poslední době mluvilo také v souvislosti s hudbou pro film Blade Runner 2049, který natočil Denis Villeneuve. O islandském skladateli mluvil jako o svém dvorním autorovi: pracovali spolu na ceněném snímku Sicario, ale také na filmech Příchozí nebo Zmizení. O hudbu k novému Blade Runnerovi se však místo Jóhannssona nakonec postarali Hans Zimmer a Benjamin Wallfisch. 

"Natáčení je něco jako práce v laboratoři, je to proces, který se úplně nedá plánovat. Jóhann je jeden z mých nejoblíbenějších skladatelů, ale Blade Runner 2049 potřebuje něco trochu jiného, něco, co by bylo podobné Vangelisovi (skládal hudbu k prvnímu dílu, pozn. red.). A tak jsme se dohodli, že oslovím jiného autora," citoval magazín Indiewire.com režisérův důvod, proč nakonec z očekávané spolupráce sešlo.

Posladní prací Jóhannssona byla hudba k britskému dramatu The Mercy s Colinem Firthem a Rachel Weiszovou v hlavní roli. Film režíroval autor Teorie všeho James Marsh. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy