Los Angeles - Říkali mu Al Capone hudebního byznysu a jeho příběh by se hodil i do Kmotra. Producent Don Arden proslul mafiánskými metodami, se kterými se probil k velkým obchodním úspěchům. Rozhodující bitvu o zastupování Ozzyho Osbournea ale prohrál se svou dcerou Sharon. Arden zemřel v sobotu po dlouhé a těžké nemoci.
Do producentského pekla odcházel smířený. Se Sharon se udobřil před pěti lety; v době, kdy se u něj naplno projevila Alzheimerova choroba.
Dokonce se pak stačil mihnout i v několika dílech reality show The Osbournes, kde nechtěně exceluje jeho zeť Ozzy Osbourne v úloze zmatené a nepříliš respektované hlavy rodiny.
Právě kdysi démonický rocker vrazil klín mezi nekompromisního producenta a jeho dceru. Poté, co Ozzy dostal v roce 1979 padáka z Black Sabbath, Arden počítal s tím, že po zastupování kapely má přirozeně nárok i na Osbournea. Jenže do hry tehdy vstoupila Sharon a drogami zmoženého Ozzyho přetáhla k sobě. O něco později si ho i vzala.
Totálně vykolejeného rockera zachránila nejen od tělesné a duševní destrukce, ale postavila mu i novou kariéru, která jednoznačně zastínila jeho bývalé druhy z Black Sabbath. Ozzyho návrat ale nikterak nepotěšil Ardena, jehož hudební impérium začalo pomalu uvadat. Vztahy s dcerou na několik desítek let výrazně ochladly.
Když se Sharon pokusila za otcem zajít do jeho sídla, pokousali ji vypuštění psi. Byla tehdy těhotná a o dítě přišla.
Krvelačná zvířata přesně pasovala k image, na níž Don Arden pilně pracoval. Rád kolem sebe šířil hrůzu. "Strach se stal mou zbraní. A když mi tohle došlo, začal jsem na něj sázet," vzpomíná ve své autobiografii z roku 2002, kterou poněkud samolibě nazval Mr. Big.
Tvrdé jednání jako vystřižené z gangsterského podsvětí 30. let ale fungovalo. Nejprve změnil židovské jméno Harry Levy na stylově znějícího Rona Ardena, za kterého by se nemusel stydět žádný detroitský gangster. Začal se živit jako zpěvák, ale brzy přičichl k manažerské profesi, u které už zůstal.
Jeho prvními počiny bylo organizování koncertů pro Little Richarda a Genea Vincenta. V 60. letech si vybudoval vlastní značku Jet, pod jejíž ochranná křídla přetáhl kapely jako Electric Light Orchestra či The Small Faces.
Jeho největším objevem ale byli birminghamští mladíci Black Sabbath. Čtveřice Osbourne, Iommi, Butler a Ward stvořila doposud nepoznaný mystikou střižený hard rock, ze kterého čerpala většina pozdějších metalových kapel.
Ardena provází řada legend. Ta nejznámější vypráví, jak držel svého rivala Roberta Stigwooda za nohy z balkónu ve čtvrtém patře. Důvod? Stigwood se mu snažil vyfouknout kapelu The Small Faces. "Pokusil se mi ukrást můj objev. To bylo neodpustitelné," vrčel ve svém životopise Arden.
Ale všechno bylo trochu jinak. Producentský Al Capone svému konkurentovi sice vyhozením z balkónu vyhrožoval, ale u slov to také skončilo. "Nikdy bych si s ním nešpinil ruce," ucedil Arden.
Nicméně pověst komiksového gangstera mu patřila právem. Sharon Osbourne dnes vzpomíná na nepříliš typické dětství. "Obklopovali mě násilničtí lidé, násilnické řeči i násilnické chování. Nebylo nic neobvyklého vidět tátu, jak někomu vyhrožuje nebo drží zbraň."
Arden byl temperamentní. "Měl hlas, který se rozléhal celým domem," líčí Sharon. Hlas připomínající rachot zbraní vytažených z houslových futrálů ale před pěti lety ztlumila zákeřná nemoc. V sobotu utichl úplně.