Moc člověka nechrání před láskou, říká pěvkyně Gensová

Frank Kuznik Frank Kuznik
8. 7. 2018 17:52
V úterý začíná festival Letní slavnosti staré hudby. Véronique Gensová zazpívá operní árie mocných žen: čarodějky Armidy, Kréťanky Faidry nebo svůdkyně Kirké.
Véronique Gensová se v posledních letech začala vzdalovat od barokního repertoáru.
Véronique Gensová se v posledních letech začala vzdalovat od barokního repertoáru. | Foto: Franck Juery

Barokní hrdinky jsou divoké, plné vnitřních svárů, a právě proto je má ráda francouzská sopranistka Véronique Gensová. "Jsou to ženy nesmírně silné, přitom zároveň tak křehké," vypravuje. "Vždy v sobě mají jakousi dvojznačnost. A právě proto je tak zajímavé tyto postavy zpívat."

Gensová v úterý přijede do Prahy na zahájení festivalu Letní slavnosti staré hudby, který se tentokrát zaměřuje na hudbu Středomoří ze 17. a 18. století. Tehdy byla klasická hudba plná mytických bohů, králů, královen, čarodějnic, monster - a také mstivých milenců.

V programu přehlídky nechybí středověké chvalozpěvy ani populární písně a tance. Ale dramaturgie se zvlášť zaměřuje na milostné a tragické příběhy, jež zazpívá také Gensová. Na úterním večeru nazvaném Královny Středomoří - s podtitulem Bájné hrdinky v barokních operách - v pražském Divadle na Vinohradech uvede operní árie mocných žen: čarodějky Armidy, Kréťanky Faidry nebo svůdkyně Kirké.

"To, že má někdo moc, ho ještě nechrání před tím, aby se zamiloval," podotýká Gensová. "A pro tyto ženy je láska často noční můrou. Ta hudba může znít čistě a jednoduše, ale situace, o nichž pojednává, jsou bolestivé a složité," shrnuje.

Letos dvaapadesátiletá Gensová patří k předním francouzským barokním pěvkyním, a emoce, které projeví během úterního vystoupení, už ze sebe vydala dříve - zvlášť v roli Armidy, kouzelnice bezmezně zamilované do rytíře Rinalda. Jeho city Armida získá pomocí kouzla, to však netrvá věčně a rytíř nakonec prchá. Hrdinka tak zůstává sama, zuřivá a zoufalá.

Jejich příběh byl hudebně zpracován nesčetněkrát, například v Dvořákově poslední opeře Armida z roku 1903. Véronique Gensová však v Praze zazpívá nejznámější árií z té nejznámější opery na dané téma, jíž roku 1686 zkomponoval Francouz Jean-Baptiste Lully. "Ta árie je neuvěřitelně dojemná. Navíc s tak krásnou hudbou. Je to jedna z mých nejoblíbenějších rolí," poznamenává Gensová.

Láska se stane zbraní také pro čarodějku Kirké, která podobně očaruje půvabného mořského boha Glauka v opeře Jean-Marieho Leclaira z roku 1746 nazvané Skylla a Glaukos. Když se bůh z kouzla lásky vymaní, Kirké se pomstí tím, že otráví jeho milenku Skyllu.

Faidra, dcera krétského krále, se zase v opeře Jean-Phillippea Rameaua z roku 1773 nazvané Hippolytos a Aricia zamiluje do svého nevlastního syna Hippolyta - a tento cit ji zničí.

Další ženské postavy, která Véronique Gensová zazpívá v Praze, si pak musí vybírat mezi různými muži nebo prchat před hněvem odmítnutých milenců.

Z Lullyho opery Armide zazpívá Véronique Gensová árii Enfin il est en ma puissance. | Video: Operascenes

Mohlo by se zdát, že zpívat takový program je snad za trest. "Ano, člověk ze sebe musí vydat skutečně velkou škálu emocí," přiznává pěvkyně. "Ale zpívat je pro mě jako hrát na divadle. A když se mohu za jediný večer stát Armidou, Faidrou i Kirké, dává mi to příležitost ukázat hodně odlišných postav a hodně toho prožít."

Gensová své hrdinky nevnímá jako historické postavy, zatížené váhou a souvislostmi starořecké mytologie. Naopak tvrdí, že jde o ženy ve všech ohledech současné. "Za všechna jejich dilemata může láska. V tomto ohledu se nic nezměnilo," vysvětluje. "Do někoho se nesmíte zamilovat, nebo ten, koho milujete, chová city k někomu jinému: to jsou přece moderní situace. Ta hudba je možná stará, ale příběhy, o nichž vypráví, se stále opakují."

Véronique Gensová se přitom od barokního repertoáru v posledních letech začala vzdalovat směrem k Mozartovi a francouzské hudbě 19. století. "Zpívala jsem tolik baroka, až mi přišlo, že můj hlas potřebuje něco většího, prostornějšího," vysvětluje. "Logicky jsem dospěla k Mozartovi, který mi na čas vyhovoval. Teď cítím, že už se zase musím posunout dál, a tak si pro sebe objevuji francouzskou hudbu. Přijde mi, že mám povinnost se jí věnovat," vysvětluje rodačka z francouzského města Orléans.

Pražští posluchači už Gensovou znají z roku 2013, kdy v Rudolfinu za doprovodu Collegia 1704 zpívala Mozarta, Myslivečka a Glucka. "Upřímně řečeno si nejvíc vzpomínám na to, jaké tam bylo vedro," vybavuje si. "Ale jednalo se o hezký koncert, se skvělým programem, krásnou hudbou a úžasnou atmosférou."

Totéž lze čekat od od úterního vystoupení, kde Gensovou doprovodí francouzský ansámbl Les Ambassadeurs a flétnista Alexis Kossenko. "Můj repertoár se v posledních letech natolik pozměnil, že už barokní hudbu skoro nezpívám. Ale mé srdce stále patří Lullymu, Camprovi či Rameauovi. O to víc se teď těším, že je zazpívám v Praze," dodává.

Témata úvodního koncertu Letních slavností staré hudby ovšem budou rezonovat ještě na dalších večerech, které festival chystá. Například hrdinky antických mýtů se znovu objeví na programu německé sopranistky Hanny Herfurtnerové, jež je zazpívá ve zpracování skladatele Händela a jeho současníků. Toto vystoupení se uskuteční v pondělí 23. července v pražském Lobkowiczkém paláci.

 

Právě se děje

Další zprávy