Ve stopách Led Zeppelin. Rockový revival Greta Van Fleet zní pompézněji než dřív

Josef Vlček Josef Vlček
12. 5. 2021 19:00
Předloni, kdy oslavila 88. narozeniny, se paní Gretna Van Fleetová ke svému úžasu stala nejváženější občankou městečka Frankenmuth v americkém státě Michigan. Nikdy nečekala, že čtyři kluci ze sousedství, kteří založili kapelu a nazvali ji jejím lehce upraveným jménem, získají tři nominace na ceny Grammy, a dokonce jednu promění.
Kapelu Greta van Fleet tvoří basista Sam Kiszka, zpěvák Josh Kiszka, bubeník Danny Wagner a kytarista Jake Kiszka.
Kapelu Greta van Fleet tvoří basista Sam Kiszka, zpěvák Josh Kiszka, bubeník Danny Wagner a kytarista Jake Kiszka. | Foto: Lava Records

Jejich tehdejší opus, dvojité EP From the Fires, kritici označovali za reinkarnaci rockerů Led Zeppelin.

Od nečekaného úspěchu na Grammy sbírá kapela Greta Van Fleet různá označení - jsou to epigoni, revivalisté, ale také ti, co pochopili, že rock se má vrátit do 70. let minulého století a obnovit svou tehdejší sílu.

Není divu, že jejich právě vydané nové album The Battle at Garden’s Gate bylo ve své kategorii nejočekávanější nahrávkou roku. Budou to zase noví Zeppelini, nebo půjdou jiným směrem?

Od Grety Van Fleet však zásadní posun čekat nemůžeme. Žánr označovaný jako klasický rock je tak jasně definován a uzavřen, že ti, kdo se na něj specializují, vždy budou připomínat kohosi, kdo už tu byl před nimi.

Nic nového nemůže vymyslet ani tak vyhlášený producent jako jedenapadesátiletý Greg Kurstin, podepsaný pod deskami Adele, Becka, Paula McCartneyho nebo Foo Fighters. Maximálně může Gretinu "zeppelinovštinu" naředit postupy jiných kapel ze stejné škatulky.

Znalci klasického rocku proto nad novým albem mohou poukazovat, že tu a tam něco připomíná sestavy ze 70. let jako Styx, Rush nebo Saga. Zvláště když tentokrát Greta Van Fleet po jejich vzoru nešetří syntetickými náhražkami Hammondových varhan nebo smyčců.

Skladba My Way, Soon z nového alba Grety van Fleet. | Video: Lava Records

Na novince posílili to, co fanoušci nejvíc oceňovali u první studiové desky Anthem of the Peaceful Army z roku 2018 - pompézní zvuk, velkolepá slova a neobvyklé textury s překvapivými brejky.

Jistá snaha odklonit se od základního vzorce je tu znát, ale stačí si poslechnout úvodní riff skladby Caravel a jsme tam, kde jsme byli. Zpěvák Josh Kiszka zůstává v zajetí sirénovitého vokálu Roberta Planta z Led Zeppelin, i když už neječí tak výrazně jako před třemi roky. Pořád se do toho ale umí opřít. Věci neznalý posluchač může mít dokonce pocit, že zpívá žena.

Také Kiszkův bratr, kytarista Jake, je stejně jako dřív okouzlen zvukem a melodickým cítěním Jimmyho Page. Jestli miluje nějakou zeppelinskou skladbu, musí to být Stairway to Heaven s jejími náhlými změnami.

Na nové desce se k téhle slavné písni nejblíž dostane v závěru kompozice Broken Bells, kde má slušný prostor k efektnímu sólu. I skoro čtyřminutový, překvapivý konec závěrečného The Weight of Dreams s brilantní instrumentální pasáží má blízko k jednomu z nejslavnějších rockových hitů všech dob.

Greta van Fleet: Budou z nich noví Led Zeppelin, nebo půjdou jiným směrem?
Greta van Fleet: Budou z nich noví Led Zeppelin, nebo půjdou jiným směrem? | Foto: Alysse Gafkjen

Podobu s anglickými klasiky pak najdeme třeba ve vrstvení akustických a elektrických kytar, jako to v polovině 70. let dělalo Pageovo a Plantovo uskupení.

Třetí z bratří Kiszkových, baskytarista Sam, a s ním také bubeník Danny Wagner se od zeppelinského půdorysu vzdálili nejdál. Většina nových skladeb Grety van Fleet je v pomalém nebo středním pompézním tempu a rytmika je uhlazuje. Deska tak postrádá jak pestrost zeppelinských alb, tak jejich rock’n’rollovou neurvalost.

Mnozí kritici přirovnávají novou nahrávku k nejuvolněnějšímu albu Led Zeppelin, které se jmenovalo Houses of the Holy a vyšlo roku 1973. Ve skutečnosti ale jako by se Greta van Fleet spíš blížila tvorbě kapely Rush.

Obal desky The Battle at Garden’s Gate.
Obal desky The Battle at Garden’s Gate. | Foto: Lava Records

Příznivec klasického rocku je postaven před zvláštní dilema. Na jedné straně by byl rád, kdyby se jeho oblíbený žánr dál vyvíjel a nežil jen z odkazu 70. a 80. let. To Greta Van Fleet určitě nenabízí. Na druhé straně je tu ale velká nostalgie po nejlepších časech rocku a zbožňovaných zpěvácích i muzikantech tehdejší doby.

Proto tak kvetou revivaly. Vždyť o tom zeppelinském se poprvé začalo psát hned v polovině 80. let, kdy v Anglii vznikla kapela The Mission, nebo když o dekádu později další formace Great White vydala album zeppelinských coververzí.

Hlad po blues rocku lehce naředěném jinými žánry je tu pořád - a Greta Van Fleet ho s úspěchem pomáhá tišit.

Album

Greta Van Fleet: The Battle at Garden’s Gate
Lava Records 2021

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Basketbalisté v generálce před kvalifikací na OH porazili Tunisko

Čeští basketbalisté završili generálku před olympijskou kvalifikací vítězně, když porazili v posledním utkání na turnaji v Hamburku Tunisko 85:55, a obsadili konečné třetí místo. Nejlepším střelcem zápasu byl Martin Peterka s 18 body, dalších 14 přidal Patrik Auda. Svěřence Ronena Ginzburga čeká v příštích dnech závěrečné soustředění v Praze a do dějiště kvalifikace v kanadské Victorii odcestují 25. června. První duel s Tureckem tam absolvují 1. července.

"Každý zápas, co jsme odehráli, nám dal hodně zkušeností. Času na tréninky jsme měli málo, ale myslím, že tenhle turnaj byl super. I když jsme některé zápasy prohráli, dalo nám to hodně zkušeností a dobře nás to připravilo na zápasy v Kanadě," uvedl v tiskové zprávě Auda, který se zotavil po zranění kotníku. "Těch pár dní volna a rehabilitace, které jsme měli s fyzioterapeuty, mi pomohly. Teď už jsem skoro stoprocentní na další dny, které budeme trénovat a hrát," uvedl Auda.

Češi, kteří se na turnaji představili bez hlavních hvězd Tomáše Satoranského, Jana Veselého, Jaromíra Bohačíka nebo Vojtěcha Hrubana, se snažili proti Tunisku napravit porážky s Německem (62:95) a Itálií (71:83). V úvodní čtvrtině se dostali díky 11 bodům Martina Peterky do šestibodového náskoku, soupeř ale ještě v závěru hracího období srovnal na 20:20.

Vyrovnaný boj pokračoval i ve druhé části, kdy Češi měli sice dál vysokou úspěšnost střel za tři body, soupeř ale s nimi stále držel krok. Klíčovou sekvenci proto Ginzburgův výběr zaznamenal hned po přestávce, kdy se po 13 bodech v řadě dostal do vedení 57:38. K Peterkovi se střelecky přidal Auda nebo Ondřej Sehnal.

"Po těch dvou prohrách to bylo těžké a tři zápasy ve třech dnech nás stály hodně sil. Celou dobu jsme to chtěli dotáhnout do konce a udělat vše pro to, abychom vyhráli. V poločase jsme se ještě trochu vyhecovali, že jsme chtěli zápas opravdu dotáhnout do vítězného konce," objasnil Auda.

V tuniském týmu byl následně vyloučen po pěti faulech osmibodový Salah Medžri, nicméně hvězda afrického celku se s verdiktem rozhodčích nehodlala smířit a v dalším průběhu zápasu se neustále vracela z kabiny na palubovku. Medžrimu musel nakonec domluvit i trenér Dirk Bauermann.

"Tak už to někdy bývá, že druhý tým, který prohrává, nemá co ztratit a začne hrát tvrději. Myslím si, že jsme to ustáli dobře až do konce," doplnil Auda

Třetí čtvrtinu Češi nakonec vyhráli 27:6 a náskok do závěrečného klaksonu navýšili na rozdíl 30 bodů. Na turnaji skončili s jednou výhrou třetí, Tunisané pořadí uzavřeli. Zvítězili domácí Němci, kteří v přímém souboji o první místo porazili Itálii 91:79.

Přípravný turnaj basketbalistů v Hamburku:

ČR - Tunisko 85:55 (20:20, 42:38, 69:44)

Nejvíce bodů: Peterka 18, Auda 14, Sehnal 12 - Mamáví, Mabruk a Hadidane po 9. Fauly: 24:25. Trestné hody: 18/13 - 18/8. Trojky: 12:3. Doskoky: 42:28.

Německo - Itálie 91:79 (42:46)

Konečné pořadí: 1. Německo 3 zápasy/3 výhry, 2. Itálie 3/2, 3. ČR 3/1, 4. Tunisko 3/0.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Policie řeší pokus o vraždu v pečovatelském domě na Plzeňsku

V zařízení sociálních služeb na Plzeňsku dnes odpoledne devětašedesátiletý senior nožem pobodal o rok staršího muže. Napadený musel být s vážným zraněním letecky přepraven do nemocnice. Útočníka policie zadržela, je podezřelý z pokusu o vraždu. Informovala o tom policejní mluvčí Michaela Raindlová.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 6 hodinami

Volejbalistky prohrály duel o bronz v Evropské lize

České volejbalistky zůstaly v Evropské lize pod stupni vítězů. V dnešním utkání o bronz ve Final Four hraném v bulharském Ruse podlehly Španělkám 2:3 po setech 26:28, 25:10, 25:23, 16:25 a 10:15 v super tie-breaku. Titul získaly přemožitelky Češek ze sobotního semifinále Bulharky, které porazily Chorvatsko 3:1.

"Je to pro nás zklamání. Věřili jsme v medaili, byli jsme nastartovaní a chtěli jsme urvat, když ne obhajobu, tak nějakou placku. Na Španělky jsme si věřili, byli jsme na ně výborně připraveni, ale bohužel turnaj nás nezastihl v optimální formě," řekl asistent trenéra Martin Hroch.

Volejbalistky v prvním setu zpočátku ztrácely, ale do koncovky šly s náskokem 23:21. O ten sice přišly, vzápětí si postupně vybojovaly tři setboly, ale ani jednou neuspěly. Dvakrát se připravily o šanci ukončit set zkaženým servisem. Naopak Španělky při první šanci setbol využily.

Ve druhém setu se Češkám povedlo od úvodních výměn odtlačit soupeřky od sítě a vybudovaly si šestibodový náskok, který narůstal. Univerzálka Orvošová zvýšila už na 20:9 a hra Španělek se rozpadla. Třetí set byl znovu vyrovnaný a tentokrát Češky koncovku zvládly.

Ve zbytku utkání ale působily unaveněji a měly problém se prosadit v útoku. Ve čtvrtém setu prohrávaly 12:17 a střídání nepomohla. Do rozhodujícího tie-breaku nastoupila základní šestka, ještě snížila z 4:8 na 7:8, ale po sérii nedůrazných smečí slavily bronz soupeřky.

"Nám pak trošku došly síly," řekla kapitánka Andrea Kossányiová k obratu v utkání po třetím setu. "Asi je brzo to soudit. Celou dobu hrajeme jako tým a dneska jsme jako tým nehrály."

Na výkonu týmu už se mohla projevit únava po náročném programu. "Je to pravděpodobné. Holky to táhnou společně třetí měsíc, navíc chybí Míša Mlejnková a je pravda, že jsme to všechno hráli na šest sedm lidí a v závěru nám došly baterky, jak se říká," uvedl Hroch. Volejbalistky mají za sebou úspěšnou kvalifikaci mistrovství Evropy a Evropskou ligu.

Po oddychu se začnou připravovat na ME, které se uskuteční od 18. srpna do 4. září. Ve skupině B se utkají v Plovdivu s domácím Bulharskem, Polskem, Německem, Španělskem a Řeckem.

Final Four Evropské ligy volejbalistek v Ruse (Bulharsko):

O 3. místo:

ČR - Španělsko 2:3 (-26, 10, 23, -16, -10)

Rozhodčí: Geldofová (Niz.), Luts (Belg.). Čas: 134 min. Diváci: 2100.

Sestava a body ČR: Kossányiová 13, Trnková 14, Orvošová 13, Hodanová 13, Šimáňová 9, Valková 1, libero Dostálová - Svobodová 1, Kojdová 2, Bajusz, Nová 3. Trenér: Athanasopulos.

Nejvíce bodů Španělska: Montorová 24, Escamillaová 23.

Finále:

Bulharsko - Chorvatsko 3:1 (-22, 22, 17, 20).

Zdroj: ČTK
Další zprávy