…v norském Tromso, kde žije Geir Jenssen, jenž si říká Biosphere. Nejvýraznější současná postava světového ambientu srovnávaná s Brianem Enem se dnes představí v pražské Akropoli.
Cesta věhlasného elektronika však začala úplně jinak. Nejdřív se prosadil v novovlnné popové skupině Bel Canto, pak pod jménem Bleep začal úspěšně produkovat techno. Už tehdy ovšem ostré a vřelé hroty dopadajících beatů ztupil a zchladil - a ocitl se na křehkém ledu ambient techna. Když po něm veřejnost i majitelé labelu požadovali, aby natáčel další a další tracky, uvědomil si, že se nechce opakovat a vyrazil na sólovou cestu.
Na sever…
Pojmenoval se podle amerického projektu Biosphere 2, hermetického komplexu v nevadské poušti vystavěného k účelům simulace a zkoumání uzavřeného ekosystému pro lety na Mars. Stejně tak Jenssen začal za pomoci technologií osahávat, testovat "vůkolní" prostory a přírodu a stvořil svůj vlastní zvukový vesmír. Ono napětí (a zároveň hledání analogií, překračování hranic) mezi neživým a živým už jeho hudbě zůstalo.
Do svého laptopu shromažďoval přírodní zvuky, ruchy, přidával samply a vše pak přetvářel a vkomponovával do často přebujelých elektronických aranží. Ambientní techno znovu obrousil, na povrch ještě víc vyplula neurčitost. Z ní jen občas vystupují nepravidelné motivy a náznaky experimentů prokládané zvuky tekoucí vody či hřmotem vzdáleného letadla, jež původní strukturu nenarušují, ale jen rozmlžují.
Po této cestě dospěl až k svému nejoceňovanějšímu vrcholu, albu Substrata. Mount Everest světového ambientu nahrával Jenssen v asketických polárních podmínkách a na desku geniálně otisknul křišťálově čistou i nepřátelskou zimu. Obnažil svou hudbu až na morek; na nejhlubší elektronické sekvence znovu navrstvil vokály, přírodní i samplerem vytvořené zvuky.
…a zase zpět
Od Substraty - jakéhosi soundtracku liduprázdné krajiny - a jejího pokračování se dostal až k titulu Shenzhou, kde nasamploval do svých elektronických aranží motivy z Debussyho skladeb. Dlouhé sekvence jakoby rozkrájel na malé jednotky a ty pak postupně přilepoval a různě kroutil podle své potřeby.
Další desku zasvětil Verneovi. Původně chtěl natočit ve francouzském rozhlasu za pomoci zvukového archivu jakýsi soundtrack ke hře Ze Země na Měsíc. Tahle práce ho však brzy přestala bavit a raději se nechal inspirovat rádiovým šumem a ruchy v éteru; na nich stojí album Autour de la Lune. Poslední album Dropsonde nasává ze swingu a jazzu včetně Milese Davise; o to dobrodružnější může být dnešní koncert.
Biosphere, taktéž remixér a autor zvukových instalací, se v Česku ukázal už v roce 2001 na letním festivalu Open Air Field. Akropole je navyklá na nejrůznější experimenty, přesto bude zajímavé sledovat, jak sem Jenssen, jenž často hrává v plenéru, vměstná křišťálovou a chladivou kru své hudby.
Koncert je součástí řady Infinite Music; předskokany budou Michal Kořán a Filip Homola s projektem Kora et le Mechanix.
Oficiální stránku Biosphere naleznete ZDE.
