Zažíváte velkou popularitu. Váš druhý koncert v Česku byl přesunut díky zájmu do druhého největšího koncertního prostotu v republice. K jaké legendě byste se přirovnali? Co třeba The Beatles roku 2016?
Tyler: Necharakterizoval bych nás takhle, to je příliš velký kompliment. Radši věřím tomu, že jsme něco jiného, něco, co tu nikdy předtím nebylo. Najdou se tací, pro které nic novátorského nevytváříme, já ale opravdu věřím tomu, že ano. (Otočí se na Joshe) Ty jsi hrál v Beatles, viď?
Josh: Já sice nebyl v Beatles…
Tyler: Ok, v pořádku, chtěl jsem se jen ujistit.
Josh: Ta otázka mě přivádí spíš ke skupině TLC…
Tyler: Nebo Wiggles. Znáte tu od Wiggles? Vygooglete si je, čeká vás veliké překvapení.
Mezi dívkami každopádně způsobujete šílenství. To dokazuje i koncert, kdy z Tylera při jednom z jeho výletů do davu strhaly oblečení. Změnili jste od tohoto incidentu bezpečnost při hraní?
Tyler: Ne. V ten moment, kdy se to stalo, jsem byl zmatený. Říkal jsem si „Kam zmizelo moje oblečení?“. A ono zmizelo, no a co, kdyby se to stalo znovu, byla by to jen součást dobré show. Zkrátka musíme věřit našim fanouškům a my jim opravdu důvěřujeme. Možná by se nic nestalo, kdybychom o důvěru v ně přišli, ale to zatím nehrozí. Nemůžeme se vždycky dočkat, až lidi zapojíme do naší show, protože to je věc, která dělá naše koncerty výjimečnými.
Oba jste vyrostli v křesťanských rodinách. Česko je oproti tomu nejateističtější zemí Evropy. Umíte si vůbec představit vyrůstat v pro vás tak odlišném prostředí, jako je to naše?
Josh: Způsob, jakým vás rodiče vychovávali, indikuje vaše chování v budoucnosti. Neznamená to ale, že budete věřit těm samým věcem, kterým jste naslouchali jako dítě. V životě musí přijít věk nebo doba, kdy si začnete klást vážnější otázky, než kam dneska zajdete a co budete jíst. Najednou se začnete zabývat hlubšími otázkami. A to jsme oba udělali, z jistého úhlu pohledu se dá říct, že stále děláme. Zároveň si nemyslím, že člověk náhle najde všechna řešení, a ta se stanou trvalými. Otázky i odpovědi na ně se v různých fázích života vyvíjejí a mění. Ale nesmíme si je nikdy přestat klást.
Chybí vám dětství?
Tyler: Ano. Je tolik věcí, které působí jednodušeji, když jste dítě. Například denní rozvrh – je tu vlastně někdo, kdo dělá věci za vás. Což se nám dvěma vlastně v současnosti tak trochu vrátilo. Jako dítě se staráte jen o jednoduché věci, jako s kým půjdete dneska ven. Tohle mi chybí.
Josh: Změna je už v první myšlence, kterou máte jako dospělý, když se každé ráno probudíte. Teď máme na starosti víc zásadních problémů. Koho budu volit za prezidenta Spojených států? Jak chci, aby vypadala budoucnost naší země? Kdy chci mít děti a jak je budu vychovávat? Kde budu za deset let? Když jste dítě, netíží vás nic z toho, žijete z hodiny na hodinu.
Přivedli jste mě k mé otázce, jestli jste někdy měli chuť se hudebně vyjádřit k politice, nebo jestli se někdo pokusil zneužít vaši hudbu v kampani? Donald Trump se kvůli tomu dostal do křížku s řadou umělců.
Tyler: Ne, naštěstí stojíme kompletně mimo tohle dění. Naše písně nejsou ani trochu politické. Soustředíme se na osobní, emotivní záležitosti. To jsou jednoduše témata, kterým rozumíme. Možná nejsme dostatečně vzdělaní, abychom se vyjadřovali k politice. Ale víme, čím procházíme a jak nám pomáhá hudba. Takže se snažíme do lidí poslat tohle, ne politickou agendu.
A nikdo vaše písně tedy nezneužil proti vaší vůli…
Nevíme o takovém případě.
Ani nějaká značka?
Tyler: Ani nevím, lidi v jednom kuse používají písničky pro různé účely.
Ale vaše písničky jsou drahé.
Josh: Na iTunes to dělá jenom asi dolar a 29 centů. (smích)
To ano, ale já mluvím například o spojení s nějakou značkou, vy víte, co myslím.
Tyler: Jo, naše písničky zazněly ve filmech, možná i reklamách. Tohle je vždycky super. Ale ne kvůli penězům, které z toho plynou, nýbrž kvůli příležitosti dostat naši hudbu k co nejvíce uším.
Zrovna skladba Heathens, která se objevila ve filmu Sebevražedný oddíl, je momentálně nesmírně populární. Co říkáte na film? Nesklidil mnoho pochvalných recenzí.
Josh: Viděli jsme ho první den, kdy šel do kin. Neviděli jsme žádnou rozpracovanou verzi, prostě jsme si během tour zašli na film do kina s kamarády..
Tyler: Bylo to fakt zábavný, líbilo se nám to.
Váš nejnovější singl ale nemá s filmem co dělat.
Tyler: Píseň Cancer je cover od My Chemical Romace. Je součástí kompilace k vydání jejich desky The Black Parade z roku 2006.
Název vaší kapely odkazuje na příběh 21 zahynulých pilotů během druhé světové války a rozhodnutí, které bylo tehdy spojené s obrovskou lítostí. Čeho vy sami v životě nejvíce litujete?
Tyler. Na to neodpovím.
Příliš osobní?
Tyler. Velice osobní.
Josh: Já nelituju ničeho.
Stále si stojíte za tím, že ticho je násilí?
Tyler: V naší písni Car Radio, o které teď určitě mluvíme, je toto prohlášení použito, protože text té písně je založen na reálném příběhu. Jednou mi ukradli moje autorádio, a já neměl peníze na nové. Takže nějakou dobu jsem řídil bez možnosti poslouchat muziku. Uvědomil jsem si, jak moc mě to ovlivnilo, jak moc mi poslech hudby chybí. V tichu, když tě nic neruší a jsi jen sám se sebou, se dějí věci. Všechno je to v té písni.
