Grafika - Hlasovali: Karel Veselý, Benjamin Slavík, Dominik Zezula, Pavel Zelinka, Andrea Šafářová, Tomáš Turek, Luboš Vedral, Michal Bystrov, Marek Pros.
Karel Veselý, Benjamin Slavík, Dominik Zezula, Pavel Zelinka, Andrea Šafářová, Tomáš Turek, Luboš Vedral, Michal Bystrov, Marek Pros
1. Run the Jewels - Run The Jewels 2
Těžkotonážní rapper Killer Mike a producent El-P by podle všech předpokladů měli mít ve čtyřiceti letech svoji kariéru už dávno za sebou. Jenže spojení v hiphopovém projektu Run The Jewels je pořádně nakoplo a druhý díl jejich kolaborace vrací do současného hip hopu syrovost, bezprostřednost a manickou energii. U hiphopových mlátiček Run The Jewels se jedna plus jedna rovná mnohem víc než dvě.
2. FKA Twigs - LP1 (recenze)
Tajemností a mimozemskou krásou vzrušuje posluchače anglická zpěvačka FKA Twigs, která na svém debutu LP1 propojuje tradici britského trip hopu s postdubstepovými experimenty a kybernetickým R&B. Two Weeks, Give Up nebo Video Girl jsou písně, které definují to nejlepší z popu pro rok 2014.
3. The Bug - Angels & Devils
Své dystopické zvěsti tentokrát Kevin Martin alias The Bug rozdělil do dvou polovin. "Andělé" jsou náladové kompozice bez beatů, zatímco "Devils" buší do posluchače intenzitou industriálního pouličního techna. Spolu na jedné desce dávají obě polohy smysl, navíc nikdo jiný dnes nedokáže vstřebat do své hudby tolik odlišných zdrojů (dub, dancehall, dubstep, metal, ambient, krautrock) a zároveň znít naprosto nepředvídatelně.
4. Damon Albarn - Everyday Robots (recenze)
Svoji regulérní sólovku frontman Blur nebo Gorillaz dlouho odkládal a po poslechu Everyday Robots je jasné proč. Hudebník známý svojí přelétavostí mezi styly totiž chtěl konečně zase natočit soustředěnou desku. A podařilo se mu to na výbornou. Everyday Robots shrnuje to nejlepší z Albarnovy tvorby posledních dvaceti let a navíc dodává jeho hudbě velmi osobní rozměr.
5. Shabazz Palaces - Lese Majesty
Kosmický hip hop amerického dua Shabazz Palaces nepřipomíná nic, co jste dosud slyšeli a to je jeho největší síla. Zní to jako kdyby se Ish "Butterfly" Buttler pokusil naroubovat na hip hop ducha free jazzu šedesátých let a stvořit naprosto svobodnou hudbu, která dýchá budoucností.
6. Owen Pallett - In Conflict
Houslista Owen Pallett se snad už vymanil ze stínu svých domovských Arcade Fire a na In Conflict stvořil epický a zároveň uhrančivě intimní indiepop. Zatímco na minulých deskách zpíval o hrách na hrdiny či fantasy světech, tentokrát se stal jeho objektem on sám a byla to dobrá volba.
7. Schoolboy Q - Oxymoron
Když Kendrick Lamar v roce 2014 odpočíval, musel převzít štafetu labelu TDE jeho kolega Schoolboy Q. Oxymoron se skládá z podobných ingrediencí jako Lamarův opus Goog Kid...Maad City, tudíž obsahuje i velmi osobní zpovědi a jeho páteří je uvěřitelný příběh o vzestupu hlavního protagonisty.
8. Tinashe - Aquarius
Současný R&B pop pro mě nikdy nebyl jen "guilty pleasure", ale rovnou čistým hudebním "potěšením" bez pocitu viny. A letos to platilo o sólovém debutu zpěvačky Tinashe, které s deskou pomohla producentská smetánka - Mike Will Made It, DJ Mustard nebo Boi-1-Da.
9. The Soft Pink Truth - Why Do The Heathen Rage?
Gay-electro coververze klasických blackmetalových fláků? Tenhle šílený nápad mohl dosta jedině Drew Daniel z Matmos ve svém projektu The Soft Pink Truth. Od hudebníka (a profesora literatury na univerzitě) to ale není jen parodie nebo kritická dekonstrukce, z desky je jasné, že Drew nemilosrdný sound blackmetalových nade všechno miluje.
10. Dean Blunt - Black Metal
Smutný hrdina Blunt zpívá na Black Metal o rozchodech, deziluzích a odcizení a jeho písničky se pohybují někde mezi pravověrným soulem, lo-fi elektronikou a konceptuálním uměním. Tak či onak dělá něco, co nikdo jiný nedokáže a to jak se dokáže vyklouznout ze všech škatulek a očekávání z něho dělá výjimečnou osobnost současné nezávislé scény.
