Young Gods byli od svého vzniku v roce 1985 dokladem, že nejenom ve výtvarném umění, ale také v rockové hudbě se objevují umělci, kteří využívají možností koláže. Počínaje debutovým albem předkládali tvorbu nevídaného žánrového rozsahu. Industriální hlukové plochy kombinovali s nasamplovanými drásavými kytarami stejně přirozeně jako s nostalgickými tóny akordeonu, zdánlivě vhodnými jen pro kabaretní šanson.
Britský hudební týdeník Melody Maker eponymní debut tria dokonce označil za nejlepší album roku 1987. A když Young Gods v tuzemsku jako jedna z prvních "západních" kapel vystoupili v pražském Kulturním domě Eden v červnu 1990, jejich zvuková alchymie, vytvářená pomocí nejmodernější samplovací techniky, působila skoro jako zjevení z jiné planety.
Formace, jež ovlivnila mnoho muzikantů od Nine Inch Nails po Davida Bowieho, v průběhu dalších třiceti let v Česku koncertovala mnohokrát, včetně památného vystoupení v pražských Emauzích roku 1992. A neustále experimentovala - mimo jiné s berlínskými kuplety Kurta Weilla, zvuky amazonského pralesa, se šamanskými zpěvy či ryze akustickým nástrojovým obsazením. Na úspěch prvních tří desek z přelomu osmdesátých a devadesátých let ale již nenavázala.
Letos v únoru Young Gods po dlouhé, více než osmileté pauze vydali osmé studiové album nazvané Data Mirage Tangram. A právě všech sedm skladeb z aktuální desky vytvořilo páteř obou repertoárově identických koncertů v žižkovské Akropoli.
Dávno již neplatí bonmot, že Young Gods jsou jedinou "kytarovkou" bez kytar, nicméně na nové desce s tímto nástrojem pracují jinak než dříve. Zatímco ve starších skladbách punkově eruptivní kytarové stěny naživo duněly výhradně ze samplerů, takřka ve všech nových písních na tento nástroj hrál nepřeslechnutelný, na pódiu i nepřehlédnutelný zpěvák Franz Treichler. Kompozice Figure sans nom, Tear Up the Red Sky anebo You Gave Me a Name také v koncertním provedení překvapily nečekaně melodickou, skoro chytlavou kytarovou linkou.
Neznamená to, že by se Young Gods přikláněli k popu, spíše je to jistá připomínka, že Franz Treichler pět let studoval klasickou kytaru. I nový repertoár si uchovává tajemnou, bezmála strašidelnou atmosféru - kupříkladu jedenáctiminutovou hypnotickou skladbu All My Skin Standing by mohli hrát i průkopníci žánru triphop Massive Attack.
Young Gods dodnes na koncertním pódiu občas připomínají, proč je hudební kritika s nadsázkou označovala za "electro-noise teroristy". Ze samplerů, které obsluhoval Cesare Pizzi, vypadající jako nějaký šedovlasý indiánský náčelník, se v Akropoli občas linuly až hrozivě kakofonické zvuky.
Na ostrých kontrastech vystavěná zvuková architektura Young Gods navzdory tomu nepůsobila příliš synteticky. Zásluhu na tom měl Bernard Trontin, který skladby protepával geometricky přesnými bicími, a především šeptavě přízračný Treichlerův vokál, jenž občas přeskakoval do expresivnějšího výrazu.
Klíčovou součástí až magicky působících vystoupení Young Gods je nadále světelný design. Koncert se odehrával převážně v modravém či zelenošedém přítmí, muzikanty často nasvěcovala typická, kolmo vzhůru namířená žlutobílá bodová světla. Těmi Treichler jako obvykle osvětloval i publikum. V některých skladbách se zase na těla i obličeje muzikantů promítaly barevné abstraktní obrazce.
Jestliže v základní části sobotního vystoupení publikum poprvé pořádně rozhýbala dvaatřicet let stará skladba Envoyé!, skutečně se diváci rozvášnili až během přídavků vracejících se také ke skladbám ze třetího studiového alba T.V. Sky. Když na pódiu burácely písně Gasoline Man a Skinflowers, vřelo to nejen dole na parketu, ale dokonce i na balkóně.
V názvu svého nového alba Young Gods odkazují na tangram, čínský hlavolam sestavený ze sedmi destiček různých geometrických tvarů.
The Young Gods
Palác Akropolis, Praha, 30. března
Pět trojúhelníků, jeden čtverec a jeden rovnoběžník společně vytvářejí velký čtverec, důmyslným přeskupením všech sedmi jeho částí ale lze sestavit dalších šest a půl tisíce obrazců.
Koncert v Akropoli byl důkazem, že Young Gods se všemi úlomky zvuků, hluků, samplů, rytmů i melodií pracují v podstatě obdobným způsobem.
