The Who se loučí se ctí. Rockeři po letech natočili desku, do studia chodili zvlášť

Josef Vlček Josef Vlček
13. 12. 2019 19:30
Dvě alba vydaná před Vánoci dokazují, že také v pozdním věku se dají dělat úžasné věci.
Zpěvák Roger Daltrey a kytarista Pete Townshend, tváře The Who.
Zpěvák Roger Daltrey a kytarista Pete Townshend, tváře The Who. | Foto: ČTK/AP

Nejprve posmrtná deska písničkáře Leonarda Cohena nazvaná Thanks for the Dance a nyní nová nahrávka anglických pětasedmdesátníků The Who, opatřená prostým názvem Who, budou historicky vzato nejspíš patřit k vrcholným rockovým počinům roku. Nepřinášejí nic revolučního, jen dokonalé řemeslo, násobené schopností dát snímkům nenapodobitelnou emoci.

Kytarista Pete Townshend.
Kytarista Pete Townshend. | Foto: ČTK/PA

The Who se oficiálně rozpadli 16. prosince 1983, když jejich lídr a kytarista Pete Townshend na tiskové konferenci řekl, že ztratil všechnu tvůrčí energii. Nebyla to úplně pravda, vždyť od té doby vydal několik sólových alb.

Důvod byl spíše v pocitu, že The Who přestali fungovat podle jeho původních představ. Student střední výtvarné školy Townshend v roce 1964 tuto čtveřici nekoncipoval coby rockovou kapelu, ale jako multimediální umělecký objekt, nabitý až hysterickou kinetickou energií. A ta se po 20 letech začala ztrácet.

Přesto se Townshend ke svému projektu občas vracel, ať už na koncertech, nebo sporadicky také na nahrávkách. Nebylo jich moc - letošní album nazvané jednoduše Who je teprve druhé za uplynulých 37 let.

Z původních muzikantů zbyli jen dva: kytarista Townshend a zpěvák Roger Daltrey. Bubeník Keith Moon se ufetoval už v roce 1978 a basista John Entwistle zemřel na infarkt v nevadském hotelu po vysilující sexuální eskapádě v roce 2002.

Na nové desce je nahrazují dva špičkoví muzikanti, dvaašedesátiletý basista Pino Palladino a čtyřiapadesátiletý Zak Starkey, syn Ringa Starra z Beatles. Chybí jim Moonova a Entwistleova ztřeštěnost, ale ani Townshend s Daltreym už dávno nejsou těmi, kdo rozbíjeli kytary na pódiu nebo se na něm byli schopni poprat.

I tak nové album vznikalo za zvláštních podmínek. Vztahy mezi protagonisty jsou ještě po letech na takové úrovni, že se během natáčení Daltrey s Townshendem ani jednou nepotkali.

Jistá rockerská arogance v nich nicméně zůstala i po sedmdesátce. Hned v úvodní písni All This Music Must Fade (Všechna tahle muzika musí zmizet) až manifestačně vzkazují publiku: "Je nám to fuk / Víme, že tuhle píseň budete nenávidět / A to je fér / Nikdy jsme si úplně nerozuměli."

Úvodní píseň All This Music Must Fade z nové desky The Who. | Video: Polydor Records

Další tři minuty pak uvažují, jestli má smysl natočit další album The Who, když o ně nikdo nestojí. Sice končí slovy "Who gives a fuck?" - jemněji řečeno: koho to vůbec zajímá? -, ale dalších deset songů, v luxusní verzi alba dokonce třináct, prozrazuje, že se nakonec nechali přemluvit a nechtěnou desku udělali.

Na všech skladbách je znát Townshendův autorský rukopis. Už od sedmdesátých let minulého století rád bohatě vrství elektrické a akustické kytary, přidává na energii klavírem a hlavně se snaží, aby se v doprovodu pořád něco dělo. Nebojí se sáhnout po elektronických zvucích stejně jako po orchestrálních aranžmá. Libuje si v překvapivých zlomech a kontrastech.

Mezi skladbami zaujme Got Nothing To Prove, na níž se Townshend pokusil znovu oživit sound z poloviny šedesátých let včetně zvuku orchestru. Prvním singlem z desky je zase Ball and Chain, protestsong o neodsouzených vězních v Američany provozované základně v kubánské zátoce Guantánamo. Neobvykle vyznívá také skladba She Rocked My World s lehce latinskou a místy jazzovou atmosférou.

Tu a tam se objeví něco podobného tomu, co The Who hráli někdy před čtyřmi nebo pěti desítkami let: třeba syntezátor ve Street Song okamžitě vyvolá vzpomínku na jejich kdysi hodně diskutovanou skladbu Baba O'Riley.

Syntezátor ve Street Songu okamžitě vyvolá vzpomínku na skladbu Baba O'Riley. | Video: Polydor Records

Největší šok však přináší píseň I'll Be Back. The Who, ve své době nejdivočejší rocková kapela, přišli s ploužákem? To je skoro stejné, jako kdyby Céline Dion natočila píseň s Metallikou. Přitom se nejedná o úlet, ale skoro učebnicový příklad bílého soulu s popůlnočním charakterem, navíc se sóly na foukací harmoniku a smyčcovým doprovodem, který připomíná nahrávky takzvaného Philadelphia soundu ze sedmdesátých let.

Obal desky Who.
Obal desky Who. | Foto: Polydor Records

Pětasedmdesátiletý Roger Daltrey už samozřejmě nemůže zpívat stejně jako v době rockových oper Tommy a Quadrophenia. Řeší to stejně jako třeba Ian Gillan z Deep Purple: co uzpívá, uzpívá a zbytek dožene prožitkem. S něčím mu nejspíš lehce vypomůže studiová technika. Ale ne moc, protože kapela některé skladby určitě zahraje na nadcházejícím jarním turné po Velké Británii a USA.

Při tempu jejich produkce se patrně jedná o poslední desku The Who. Je to odchod se ctí, jak se sluší na jednu z největších legend klasického rocku; album, k němuž se hodí slovo "vymazlené".

Potvrzuje to i fakt, že deska má vynikající obal se spoustou symboliky, která kapelu provázela v průběhu pětapadesátileté kariéry. Nepřekvapí zjištění, že jeho autorem je Peter Blake, sedmaosmdesátiletý výtvarník, který kdysi vymyslel obal k beatlesáckému Seržantu Pepperovi.

The Who: Who

Polydor Records 2019

 

Právě se děje

před 48 minutami

Aston Villa je díky gólu v nastavení ve finále Ligového poháru

Gól ze třetí nastavené minuty posunul fotbalisty Aston Villy do finále anglického Ligového poháru. Postup trefil záložník Trezeguet střelou z voleje po dlouhém centru dalšího egyptského hráče Ahmeda Elmohamadyho. Birminghamský klub porazil na svém hřišti favorizovaný Leicester 2:1 a po remíze 1:1 z prvního utkání se může těšit do Wembley.

Tam se bude 1. března hrát finále a soupeřem Aston Villy bude lepší z manchesterského derby mezi City a United. První zápas vyhráli obhájci trofeje City 3:1, odveta je na programu ve středu.

Aston Villa, jež v lize bojuje o záchranu a má jen dvoubodový náskok na nesestupové pozice, získala Ligový pohár pětkrát. Naposledy v roce 1996.

Anglický fotbalový Ligový pohár - semifinále, odveta:

Aston Villa - Leicester 2:1 (12. Targett, 90.+3 Trezeguet - 72. Iheanacho). První zápas 1:1, postoupila Aston Villa.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Šéf diplomacie EU: americký plán pro Blízký východ je příležitost k obnovení snah o řešení izraelsko-palestinského konfliktu

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell řekl, že americký plán pro mír na Blízkém východě je "příležitostí obnovit naléhavě nutné snahy o schůdné řešení izraelsko-palestinského konfliktu".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nymburk v LM porazili Bar a drží šanci na první místo

Basketbalisté Nymburka v předposledním kole základní fáze Ligy mistrů vyhráli 98:66 v Baru a stále mají šanci postoupit do play off z prvního místa. Středočeský celek si díky jedenáctému vítězství ve skupině vylepšil nejlepší výsledek v soutěži z ročníku 2017/18.

Nymburk se musel obejít bez trojice opor, protože zranění do Černé Hory nepustila Michaela Dixona s Pavlem Pumprlou a doma zůstal také nemocný Jaromír Bohačík. Hosté, kteří už před zápasem měli jistotu play off, zatímco Bar už byl mimo hru, se s tím ale dokázali vypořádat víc než dobře.

První čtvrtinu vyhráli 32:10 a náskok bez problémů zvyšovali i ve zbytku zápasu. Nakonec si připsali nejvyšší vítězství ve skupině. Nejlepším střelcem Nymburka byl s 16 body Vojtěch Hruban a na dvouciferné hodnoty dosáhli také Martin Peterka (15), Deishuan Booker (14), Petr Šafarčík (11) a Martin Kříž (10).

Nymburk patří v tabulce druhé místo za Tenerife, se kterým má stejný počet výher, ale horší vzájemnou bilanci. Aby se Středočeši dostali do čela, potřebují v závěrečném kole doma zdolat Peristeri, na jehož palubovce v prosinci utrpěli jednu ze dvou porážek ve skupině, a současně doufat v zaváhání Tenerife v Bambergu.

Basketbalová Liga mistrů - 13. kolo:

Skupina C:

Mornar Bar - Nymburk 66:98 (10:32, 31:58, 44:84)

Nejvíce bodů: Vranjes 26, Jelenič 14, Pavič 11 - Hruban 16, Peterka 15, Booker 14. Fauly: 20:17. Trestné hody: 13/12 - 13/11. Trojky: 10:15. Doskoky: 38:42.

Peristeri - Bamberg 78:75, Tenerife - VEF Riga 92:59.

Tabulka:

1. Tenerife 13 11 2 1038:875 24
2. Nymburk 13 11 2 1063:942 24
3. Peristeri 13 8 5 955:942 21
4. Nižnij Novgorod 12 7 5 903:904 19
5. Bamberg 13 6 7 978:961 19
6. Mornar Bar 13 4 9 980:1071 17
7. Gaziantep 12 3 9 890:949 15
8. VEF Riga 13 1 12 923:1086 14
Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Slalom ve Schladmingu ovládl už počtvrté Kristoffersen

Norský lyžař Henrik Kristoffersen vyhrál už počtvrté slalom ve Schladmingu. Pod umělými světly navázal norský lídr disciplíny i celkového hodnocení sezony na zdejší triumfy z let 2014, 2016 a 2017 a vyrovnal rekord Rakušana Benjamina Raicha. Jednadvacáté pohárové vítězství vybojoval s náskokem 34 setin před francouzským rivalem Alexisem Pinturaultem, třetí skončil vítěz tří slalomů sezony Daniel Yule ze Švýcarska. Český reprezentant Jan Zabystřan stejně jako v neděli v Kitzbühelu nedojel do cíle prvního kola.

Hned za medailisty skončil Francouz Clément Noël, který po nepovedeném prvním kole odstartoval do druhé jízdy jako první a téměř celé finále pak strávil v cílovém prostoru v křesle pro průběžného lídra. Nejrychlejší čas druhého kola mu vynesl posun ze 30. místa na čtvrté.

Po jízdě nakonec šestého Itala Alexe Vinatzera sice časomíra zaznamenala změnu pořadí na prvním místě, ale techniku pomýlila fanynka v plavkách, která vtrhla do cílového prostoru a protnula fotobuňku těsně před průjezdem lyžaře. Výtržnice nesla transparent mimo jiné se vzkazem "RIP Kobe", kterým připomněla nedělní úmrtí basketbalové hvězdy Kobeho Bryanta. Vinatzer se chvíli nezaslouženě radoval z průběžného vedení, pak vzal situaci s humorem. "Aspoň mám cool cílovou fotografii," řekl.

Noëla tak vystrnadil až Yule, čtvrtý muž prvního kola. Medailisté si zachovali pořadí z první jízdy, jen se všichni posunuli o jednu pozici výš, protože nejrychlejší muž úvodního kola Marco Schwarz k nelibosti rakouského publika přehnal svoji snahu, už v šesté brance upadl a přišel o šanci vylepšit druhou příčku z Kitzbühelu.

Při jeho výpadku byl nejlepším domácím lyžařem na 15. místě Michael Matt. Pro lyžařskou velmoc to znamenalo v SP nejhorší výsledek ve slalomu od Kitzbühelu 1976.

Dvaadvacetiletý Zabystřan opět neměl své závodní lyže. Před startem v Kitzbühelu mu je totiž v Rakousku někdo ukradl. Šestý slalom SP v kariéře pro něj skončil chybou brzy po startu.

SP ve sjezdovém lyžování ve Schladmingu (Rakousko):

Muži - slalom:

1. Kristoffersen (Nor.) 1:42,37 (51,55+50,82), 2. Pinturault (Fr.) -0,34 (51,73+50,98), 3. Yule (Švýc.) -0,83 (52,16+51,04), 4. Noël (Fr.) -0,99 (54,01+49,35), 5. Maurberger -1,07 (53,06+50,38), 6. Vinatzer (oba It.) -1,12 (52,665+0,83), 7. Jakobsen (Švéd.) -1,20 (52,88+50,69), 8. Ryding (Brit.) -1,23 (52,70+50,90), 9. Foss-Solevaag (Nor.) -1,36 (52,40+51,33) a Zenhäusern (Švýc.) -1,36 (52,84+50,89), …Zabystřan (ČR) nedokončil 1. kolo.

Průběžné pořadí slalomu (po 8 z 12 závodů): 1. Kristoffersen 552, 2. Yule 495, 3. Noël 450, 4. Pinturault 286, 5. Zenhäusern 278, 6. Foss-Solevaag 257.

Průběžné pořadí SP (po 25 z 44 závodů): 1. Kristoffersen 841, 2. Pinturault 722, 3. Kilde (Nor.) 700, 4. Mayer (Rak.) 692, 5. Feuz (Švýc.) 577, 6. Paris (It.) 556, …131. Zabystřan 12

Zdroj: ČTK
Další zprávy