Písnička musí být trochu kýčovitá. Film mapuje rodinné písně Svěráka s Uhlířem

Josef Vlček Josef Vlček
13. 3. 2019 10:38
Pro režiséra Viktora Polesného muselo být natáčení hudebního medailonu o Zdeňku Svěrákovi a Jaroslavu Uhlířovi příjemným zážitkem. Jen si to vezměme: dva staří pánové, v prostředí Uhlířova "abštajgu" ze sebe nenápadně sypající jednu moudrou myšlenku za druhou, záznam pozitivní atmosférou nabitého koncertu k 50. výročí dua v pražské O2 areně a k tomu materiál ze známých filmů či televizní série Hodiny zpěvu.
Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák předloni oslavili 50. výročí spolupráce.
Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák předloni oslavili 50. výročí spolupráce. | Foto: Michaela Buchtová

Příhodně promíchaná kombinace toho všeho tvoří televizní pořad, který pod názvem Svěrák a Uhlíř - padesát let spolu tuto středu večer uvede stanice ČT art. Na divákově tváři vykouzlí blažený úsměv a zalije ho hřejivým pocitem nostalgie. Tak je to jednoduché.

Foto: Česká televize

Hodiny zpěvu, které Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř vysílali od roku 1988, zprvu tedy ještě v Československé televizi, většinou režíroval právě autor nynějšího dokument Viktor Polesný. Ten zachytil také zhudebnění čtyř nejznámějších pohádek Svěráka s Uhlířem, které na CD a DVD před třemi roky vydal Supraphon.

Těžiště nynějšího Polesného medailonu je tak spíše v oblasti dětských, možná přesněji řečeno rodinných písní než v tom, co Svěrák s Uhlířem udělali pro dospělé. Tím se režisér možná až příliš drží jednostranné teze, že se v písních dua potkávají ti, kteří je pamatují, s těmi, kdo je teprve poznávají.

Podle vlastních slov napsali třiasedmdesátiletý Uhlíř a dvaaosmdesátiletý Svěrák asi 400 písní. Z tvůrčího procesu jim prý vylézá 80 procent zhudebněných básní a 20 procent vlastních textů, složených na hotovou hudbu, říkají.

Do televizního medailonu se těch písní dostala jen část. Chybějí například Severní vítr, Ani k stáru, Hospůdka, Neopouštěj, Chválím tě, země má, Dělání a mnoho starších popových hitů.

I tak je film ale nabitý úryvky ze skladeb, které zná kdekdo. Připomíná tak, že Svěrák je textařským mistrem neotřelých rýmů, jež se okamžitě vryjí do paměti, a refrénů, které člověka svádějí, aby je s ním hned napoprvé zazpíval.

Foto: Česká televize

Zhruba v polovině filmu Zdeněk Svěrák pojmenovává podstatu masového úspěchu desítek písní, které s Jaroslavem Uhlířem napsal.

"Písnička je tak krátký útvar, že aby zaujala, musí podle mne být trochu kýčovitá," říká. "Ona se nesmí stydět za to, že se do té společnosti vystrojí a bere si na sebe co nejatraktivnější podobu. Být dojat je stejně lidské jako se smát, takže se v našich písničkách nebráníme ani legraci, ani dojetí," dodává.

Sluší se dodat, že podstata úspěchu dua netkví v humoru, pro ten ostatně ne každý musí mít pochopení. Snad každý je ale schopen akceptovat úsměv, zvláště když za ním cítí laskavost, pochopení, slušnost a radost z toho, že vůbec jsme - to jsou hlavní kvality dvojice Svěrák a Uhlíř.

Tím, že hlavní vyprávění filmu čítajícího 52 minut táhne povětšinou Zdeněk Svěrák, vzniká dojem, že snímek je ve skutečnosti víc o Jaroslavu Uhlířovi.

Foto: Česká televize

A vlastně proč ne? Uhlíř jako hudební skladatel stojí tak výrazně mimo proudy, že jeho melodie milují děti stejně jako otrlí příznivci punkových Tří sester, na jejichž koncertech s obrovským ohlasem několikrát vystoupil.

Jeho melodie jsou v určitém ohledu retro. Občas sahají až do tradice rakousko-uherského kabaretu, jindy v nich cítíme atmosféru let třicátých, možná šedesátých. Nepochybně v nich najdeme také tradici české lidové písně.

Mnohé Uhlířovy nápěvy by v jiném aranžmá báječně obstály ve světě české dechovky. Jejich nejlepší vlastností je přehlednost, jednoduchost a nenáročnost. Může je zpívat malé dítě stejně jako nezpěvák. Jsou melodické, ale s citem zároveň dávají vyniknout hravému textu.

Svěrák a Uhlíř - padesát let spolu

Režie: Viktor Polesný
Premiéra 13. března, 20.20 hodin na stanici ČT art

Pro písničky je vždy štěstím, když je vytvářejí autorské týmy, které spolu vnitřně souzní a jejichž členové se dovedou vzájemně inspirovat. Platilo to o Voskovci, Werichovi a Ježkovi, o Suchém a Šlitrovi - a platí to také o Svěrákovi s Uhlířem.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy