Recenze - Kapela z Hanspaulky se na novém studiovém albu našla v ekologických a humanitních myšlenkách. S deskou Kluci kde ste? chtěla po koncepčním Nanoalbu vykročit jiným směrem, ale přeseděla si nohu a těžko se jí vstává.
Písně Eko echo a Chudáci bijí na poplach pro záchranu Země, Trilobeat kriticky pohlíží na vývoj lidstva. Poselství, které Tata Bojs mohli posluchačům na Nanoalbu předat v jedné dávce, je na Kluci kde ste? roztříštěno do dvanácti menších a zmatenějších.
Novinkou se hudebníci kolem Milana Caise a Mardoši snaží vracet k jednoduchosti písničkových desek Ukončete nás nebo Biorytmy; jak to ale bývá, návraty jsou těžké a často nemožné.
Čtěte rozhovor s Mardošou: Jsme kluci, ale s holkama mluvíme
Kluci kde ste? má vynikající, vycizelovaný zvuk a klasické tatabojsí aranže, ve kterých se rockové nástroje protínají s elektronikou. Jestli úvodní Pěšáci, ve kterém se Tata Bojs vidí jako kapela lokálního významu, má ještě úsměvnou sebeparodičnost, Kudu aditsuh o černých botách je zpívané korejsky a anglicky a Nedám si... díky je uvěřitelnou generační výpovědí Milana Caise, pak dalším písním chybí to, čím Tata Bojs dřív převyšovali jiné populární domácí kapely. Nadhled.
V textech ke skladbám Spáč a Hlídací se Cais melancholicky pozoruje jako zralý muž, který se rozmýšlí co dál. Doléhá na něj třicátnická krize a její sebebolestivé příznaky zažívá posluchač desky společně s ním. Mardoša do toho jde po svém a čím dál víc se zamotává do formálních hříček. "Internet není moje doména / A Madrid je pro mě španělská vesnice / Plovoucí podlahy nejsou moje parketa / V NHL mám hokej," slyšíme v Informační.
V radostné písni Vítací se dokonce nejde zbavit dojmu, že je tu testována inteligence všech zúčastněných: "Ahoj děti! / Pojďte se nám narodit / Jestli chcete / Můžete klidně závodit / Který z vás bude první na světě / Vítejte na týhle bleděmodrý planetě.
Dlouhodobě musí posluchač mít s Tata Bojs sympatie - skupinu nesužuje připosraná česká křivda, že "mít ty možnosti", svět by jim zobal z ruky. Ale ani tak si nejde nevšimnout, že album má hodně much a bzučí silněji, než aby šly přeslechnout.
Vrcholem tvorby by neměla být vyprodaná Lucerna a jedna dvě zlaté desky, k čemuž Kluci kde ste? rochnivě míří. Přitom po návštěvě pondělního křtu v Paláci Akropolis je zřejmé, že Tata Bojs na novince nevystavili svoji nejvěrnější podobenku.
Po střechu zaplněný klub viděl energickou kapelu, která hraje rock´n´roll s názorem, a baví se při tom. Na Kluci kde ste? proti tomu slyšíme band, jehož ostřejší hrany jsou umně retušovány do bezbarvé trendy podoby. Je to škoda; deset let starý šlágr Jaro zněl před tisícovkou fanoušků pořád čerstvěji než písně před pár dny vylisované.
Kluci kde ste? strmou kariéru Tata Bojs brzdí. Možná právě včas: teď nastala chvíle si rozmyslet, co kapela chce, a znovu přehodnotit, jak toho dosáhnout.
Tata Bojs: Kluci kde ste? CD, 47 minut, Warner Music, 2007.
