Sedmý track z aktuálního dvojalba nazvaného Mr. Morale & the Big Steppers se skoro nedá poslouchat, přesto má člověk potřebu se k němu stále vracet. Citlivějším povahám může způsobit až fyzickou nevolnost, v angličtině pro takové případy existuje termín trigger warning upozorňující na potenciálně zneklidňující obsah.
Přestože song We Cry Together je občas k nevydržení, patří k nejsilnějším momentům nahrávky. Nejen proto, že koncentruje prvky a postupy, díky nimž čtyřiatřicetiletý Kendrick Lamar platí za jednoho z nejvýznamnějších umělců 21. století.
Šestiminutová kompozice začíná zvolna, samplem písně June, v níž zpěvačka Florence Welchová procítěně pěje "držme při sobě". Do povznesené atmosféry se ale brzy zakousnou řezavé tóny piana a scéna se promění v peklo. Po zbytek skladby na sebe její dva protagonisté jen hystericky řvou.
Posluchač se ocitá uprostřed partnerské hádky, z jedné strany slyší "fuck you, bitch", z druhé "fuck you, nigga". V bezpočtu alternací a stále dokola. Hudební podklad tvoří zatažené bicí a klaustrofobický sample klavíru, tempo ale ve skutečnosti udává vztek, při kterém se oči zalévají krví.
Kendrick Lamar a herečka Taylour Paigeová ztvárnili zuřivý "antiduet" coby ilustraci toxického vztahu, v němž se může ocitnout každý, aniž by si uvědomil jak. Když šílenství utichne, posluchač tápe, co to zrovna slyšel, a odolává nutkání skladbu přetočit na začátek. Anebo si ji nadobro vymaže z playlistu.
"Vidíš, ty seš ten důvod, proč se silný ženský hroutěj’ / Proč řikaj’, že svět patří chlapům / Ty seš příčina Trumpa," naříká Paigeová a zmiňuje filmového producenta Harveyho Weinsteina nebo zpěváka R. Kellyho, oba odsouzené za sexuální násilí. Lamar rozehrává osobní příběh v kulisách světa, který ovládají predátoři. Při přednesu oběma aktérům vypadává hlas, někdy zlostí, jindy z bezmoci. Rýmy se rozpouštějí v emocích.
Píseň We Cry Together je působivý experiment, přestože zároveň dle všeho aktualizuje scény, které ve filmu Poetic Justice z roku 1993 sehráli Janet Jacksonová a raper Tupac Shakur. Zaslechnout lze také ozvěny singlu Kim, v němž Eminem zinscenoval vraždu své tehdejší manželky. V neposlední řadě je to však připomínka, že Kendrick Lamar se nebojí předkládat nepříjemné obrazy a ohledávat temná místa. Skladba nemá zřejmé vyznění - pár se usmíří a vše skončí sexem. Nikdo neví, co hádce předcházelo ani co má sdělit. Jisté je jen to, že tenhle vztek si v sobě neseme všichni.
Raperovy písně i alba jsou vrstevnatá, nezřídka vzájemně propojená dramata plná metafor, perspektiv a symbolů. Kritici v jeho případě často píší o malbě a Lamarova tvorba skutečně dosahuje plasticity obrazů nebo celovečerních filmů. "Ten chlap hodně věděl, ale ne tolik, aby mě udržel z ulic / Můj život je jako filmová zápletka, pokroucená ze směrů, které nemůžu vidět dopředu," vzpomíná raper ve skladbě Father Time na otce, který se ho snažil držet co nejdál od pouličních gangů.
Nezvěstný mesiáš
Kendrick Lamar se narodil a vyrůstal v kalifornském městě Compton, kde v 80. letech minulého století vznikl žánr gangsta rap a dle tabulek patří mezi nejnebezpečnější místa USA. Tamní ulice jsou tradičním bojištěm gangů Bloods a Crips. Lamara ale kšeftování s drogami a násilí nezajímalo, raději se věnoval škole. Ze zaujatého pozorovatele se brzy stal brilantní vypravěč.
Příběhy přednáší nejen pomocí textů, ale také barvou hlasu. Jednou rapuje jako nezúčastněný přihlížející, jindy se naplno položí do role. Na šestém albu předvádí tolik poloh, až se může zdát nepravděpodobné, že jde o jednoho umělce. Je stejným dílem herec jako raper, v první řadě z něj ale čiší oddanost k hip hopu coby všeobjímající umělecké formě.
Podobně vykolejených momentů obsahuje Mr. Morale & the Big Steppers víc. Na přebalu desky má Lamar nasazenou trnovou korunu, v písních se snaží zbavit aury spasitele a "svědomí rapu". Fanoušci ho tak začali vnímat po dvou posledních nahrávkách a především po hitu Alright, který se předloni stal neoficiální hymnou hnutí Black Lives Matter.
Po vraždě George Floyda a dalších Afroameričanů ulice amerických měst zaplavili demonstranti, kteří si refrénem "budeme v pořádku" dodávali naději. Autor těchto slov u toho ale paradoxně chyběl a článek serveru Pitchfork nazvaný Čekání na Kendricka dokládá, že na jeho komentář byla zvědavá nejen afroamerická komunita. Lamar však patří do nepočetného ranku hvězd, které mezi alby zhasnou. Jeho pražský koncert, který se uskuteční 10. října v O2 areně, bude bezpochyby událostí.
V názvu alba pomyslnou morální autoritu personifikoval do postavy nazvané Pan Morálka. Vypráví například o tom, kterak na turné souložil s běloškami a myslel přitom na odplatu za otroctví. "Předci mě při tom sledují / Jako by š*kání byla odveta," rapuje v tracku Worldwide Steppers. V prvním plánu na sebe háže špínu a snaží se ukázat, že hřeší jako všichni. Především ale sám sobě sepisuje terapii.
V hip hopu jakékoliv přiznání slabosti donedávna znamenalo takřka konec kariéry, veřejná debata o duševním zdraví nicméně prosákla i do tradičně machistického žánru.
Téma se přímo dotýká celé generace takzvaných emo raperů, dlouhodobě se mu věnují například Kanye West nebo Kid Cudi. Největší hit Američana Logica nese jméno 1-800-273-8255, což je telefonní číslo linky pro prevenci sebevražd. A podle porot cen Mercury Prize i Brit Awards bylo albem roku 2019 Psychodrama, jejž britský umělec Dave pojal jako vlastní terapii.
"Něčím jsem si procházel / 1855 dní / Něčím jsem si procházel / Bojte se," uvádí Kendrick Lamar v písni United in Grief počet dní, které novinku dělí od předešlé desky nazvané Damn. Rapuje o tvůrčím bloku, jinde tvrdí, že peníze, úspěch ani sláva ho démonů nezbavily. Jde o další z projevů naprosté upřímnosti, kterou v posledních letech razí rozliční umělci, od kapely hromotluků Idles po královnu popu Adele.
Z tety je strýc
Lamar se dotýká témat, k nimž bývá hip hop vzhledem ke svému naturelu spíš hluchý. A na ta běžná nahlíží z nezvyklých úhlů. V kompozici Father Time přemítá, jak ho dětství prožité uprostřed válek gangů zdeformovalo coby budoucího otce. Děti na obalu alba jsou jeho vlastní, na posteli sedí jejich matka Whitney Alfordová.
Skladba zároveň patří k instrumentálním vrcholům desky. Hutné a efektem přebuzené bicí doprovází smyčka melancholického piana, skvěle funguje i refrén zpívaný britským umělcem jménem Sampha.
Další nečekaný zvrat nabízí píseň Auntie Diaries. "Moje teta je teď chlap / Myslím, že už jsem dost starej na to, abych to pochopil," rapuje uklidňujícím hlasem v dost možná prvním hiphopovém zamyšlení o transgenderu. Lamar popisuje svou tetu v kulisách 90. let a vzpomíná, jak její proměnu vnímala rodina i církev. Právě ona, respektive dnes už on, mu vnukl myšlenku na psaní rapových textů.
Někteří transgender aktivisté a fanoušci interpreta kritizují za nekorektní slovník. Ve vzpomínkách, jak coby děti ve městě Compton mluvili o homosexuálech, opakuje hanlivý termín faggot. Jenže Lamar nechce lakovat realitu narůžovo. Není pochyb, že takhle se o sexuálních menšinách v Comptonu mluví i dnes a track, který splňuje definici uvědomělého rapu, se tak dostane k cílové skupině.
Vystoupit z kruhu
"Nemůžu uspokojit všechny," opakuje Lamar stále dokola na konci písně Crown. Ať už myslí fanoušky, nahrávací společnost, rodinu, sebe sama nebo velká očekávání, která provází každé jeho dílo, ve skutečnosti se mu to daří jako málokomu.
Patří mezi komerčně nejúspěšnější umělce současnosti a recenzenti se předhánějí v superlativech. Jako jediný "popový" umělec dostal Pulitzerovu cenu za hudbu, navíc v pouhých 31 letech. Dokázal zaujmout masové publikum a prodávat desky po milionech, aniž by jakkoliv ustoupil z kvality.
Na jeho mnohdy avantgardní produkci nikdy neplatily byznysové poučky o tříminutových hitech, jasném sdělení nebo prvních vteřinách, které posluchače musí zaujmout. A neplatí ani na desku Mr. Morale & the Big Steppers. Ta v prvním týdnu po vydání přesto vyvolala největší zájem z veškeré letošní hudby: jen v USA zaznamenala přes 343 milionů kliků na streamovacích službách a ekvivalent více než 295 tisíc prodaných desek. Ekvivalent prodané desky je fixní pojem, kterým vydavatelství složitě přepočítávají čísla ze streamovacích služeb.
Po přelomu milénia hip hop v popularitě definitivně předčil kytarovou hudbu. Určuje trendy, jež následně přejímá pop, načež je z mainstreamu znovu vstřebá rap a přetaví v cosi nového.
Přesto v žánru fungují osvědčené postupy, které dokážou přinést okamžitý úspěch. Symbolem bezduchosti může být mega hit Gucci Gang, v němž americký raper Lil Pump třiapadesátkrát opakuje název skladby, mezitím tím dělá "brrr, brrr" a občas vykřikne, jak souloží s dívkou, která má ráda kokain. Kendrick Lamar tentýž žánr odmítá chápat jako masovou zábavu nebo fabriku na peníze. Trvá na tom, že hip hop se nemusí točit v kruhu. Album Mr. Morale & the Big Steppers mu dává za pravdu.
Album
Kendrick Lamar: Mr. Morale & The Big Steppers
Top Dawg Entertainment/Interscope Records 2022
