Přišla rychle. Minulý týden Serge Grimaux oznámil, že Forum Karlín přechází na recyklované plasty a sklo. Teď už se v sálu uskutečnily první dva koncerty, při nichž barmani neprodávali pivo v jednorázových plastových kelímcích. "Po vystoupení kapely New Order zaměstnanci úklidové služby zírali na čistou podlahu a ptali se, co se stalo," směje se Grimaux, hrdý, že pod jeho vedením Forum Karlín mírně "zezelenalo".
"Samozřejmě že na sportovních stadionech je to dávno standard. Ale ve velkých uzavřených koncertních sálech v Česku to zavádíme jako první. A vsadím se, že do roka nás budou všichni následovat," říká třiašedesátiletý Kanaďan, který v 90. letech minulého století založil první českou síť na prodej vstupenek Ticketpro a později v Praze pořádal obří koncerty Rolling Stones, Michaela Jacksona nebo Davida Bowieho. V rozhovoru pro Aktuálně.cz teď naznačuje, jak by mohl "zezelenat" celý hudební průmysl.
Je vám třiašedesát. Očima dnešních aktivistů za klima: nepatříte k těm, kdo problém pomáhali vytvářet?
Jednoznačně. Patřím k rokenrolové generaci, dospíval jsem koncem 60. let minulého století, v době hnutí flower power. Byli jsme prvními, kdo hlásali mír, kdo protestovali proti válkám. Zároveň jsme svým způsobem života pomohli vytvořit obrovský problém, jehož důsledky si teprve dnes naplno uvědomujeme. Nevěděli jsme, co děláme. Lidé, kteří byli u moci a vědět to museli, k nám ty informace nepouštěli. O to víc si uvědomuji, že teď je čas jednat. Společnost se v otázce klimatu musí posunout dál.
Když dnes vidíte demonstrovat miliony mladých lidí za klima, nemáte chuť je jako někteří vaši vrstevníci poslat zpět do školních lavic?
Právě naopak, právě proto, jakou jsem zažil společenskou změnu. Když jsem vyrůstal, ještě bylo běžné, že starší předávali své znalosti a zkušenosti mladším. To se za mého života obrátilo. Moje dcera, které je 33 let, mě o světě naučila mnohem víc, než kolik jsem v jejím věku znal já. Tradiční způsob, jakým si lidstvo předávalo informace, se obrátil.
Když ale změnu v 60. letech neprosadila generace flower power, proč myslíte, že uspěje ta současná?
Základ je pořád stejný. Také jsme chtěli změnit svět k lepšímu. Tenhle sen má každý, kdo zrovna dospívá. My na to šli s květinami. Ukazovali jsme je chlapům, kteří třímali samopaly, v domnění, že oni zbraně odhodí a přidají se k nám. Pošetilost, ale zkusit se to muselo. Tím však sen nezemřel. V hudbě žije dál. Někdo svou představu o lepším světě šíří prostřednictvím muziky, která je hlučná a naštvaná, jiný jde opačnou cestou. Mění se jen prostředky. Po hnutí hippies přišla éra punku. Místo květin muzikanti začali nosit řetězy, nechávali si dělat tetování, plivali na lidi. Brali to tak, že když se svět nepodařilo změnit po dobrém, musejí přitvrdit. To neskončilo. To pokračuje dodnes.
Vy dnes chodíte protestovat proti změně klimatu?
To si pište. Před dvěma týdny jsem byl doma v rodném Montréalu, kde jsem se zúčastnil pochodu proti klimatické krizi. Do ulic vyrazilo 500 tisíc lidí.
To jste viděl mluvit aktivistku Gretu Thunbergovou, která tam přijela z New Yorku?
Ano. Byl to prý největší environmentální protest v dějinách. Nic takového jsem nezažil. A že jsem pořádal koncerty pro opravdu hodně lidí. Ale tady se sešly všechny složky společnosti, mladí, staří, bohatí, chudí. Nezáleželo, jakou mají barvu pleti, jakého jsou vyznání. Všechny trápila stejná věc. A všechny je tam dostala jedna šestnáctiletá dívka. Nenechte se odradit těmi, kdo jí nadávají, že má být ve škole, že má nechat rozhodovat dospělé, že se do New Yorku neměla plavit a tak dále. Tu holku si jednou budeme pamatovat jako tu, která nám otevřela oči. A není to změna klimatu.
Jak to myslíte?
Přejímáte slovník těch, kteří kontrolují informace. Strašně záleží už na tom, jak věc nazvete. Když někdo umírá na rakovinu, budete tomu říkat změna zdravotního stavu? Čistě technicky to tak je. Ale jde o krizi, potřebujete zasáhnout hned. Okamžitě začít léčbu, a když vyberete tu správnou, když pacient bude mít typ rakoviny, který se dá vyléčit, můžete uspět. Ale ze všeho nejdřív si musíte připustit, nakolik je to urgentní.
Budiž, říkejme globální oteplování?
To je také výsměch. Začíná zima, za chvíli budete nosit tlusté oblečení. Když se někde oteplí, ještě budete rádi, že se tam dá zahřát. Ne, tahle slova jenom zastírají podstatu. Je nutné to nazývat pravými jmény: je to krize, urgentní krize, a musí se řešit teď. Vůbec se nedivím, že mladí chodí do ulic, když slyší takovéhle relativizující pojmy.
Vy jste v Praze od 90. let pořádal jedny z největších českých koncertů: Rolling Stones, Michaela Jacksona, Davida Bowieho. Víte, kolik jste tím nadělal emisí?
To je samozřejmě pravda a o důvod víc, proč na to teď myslím, proč jsme se ve Foru Karlín zbavili plastů a nerecyklovatelného skla, proč se snažím přijít na to, co dalšího můžeme v branži udělat. Nevzdávám se zodpovědnosti, ale taky vím, že cílem těch koncertů nebylo znečišťovat prostředí. Na to tehdy nikdo nemyslel. Tak jako dynamit nebyl vymyšlený proto, aby lidi zabíjel ve velkém. Společnost se vyvíjí podle toho, co zná. Tehdy jsme se řídili tehdejším povědomím, neměli jsme ty správné informace. Teď je máme, a proto je nutné jednat.
Dobrá, ale ve Foru Karlín váš obchodní model závisí na tom, aby kapely dál sedaly do letadel, hrály koncert za koncertem.
Jasně, a dodnes najdete takové, které se přepravují soukromými tryskáči. Nejde všechno změnit ze dne na den, společnost i byznys se vyvíjejí postupně. Základní je přiznat si, že potřebujeme změnu, a začít s tím pracovat. Obrátit to v náš prospěch. Třeba kapelu využít, aby na problém upozornila, aby vzkaz dostala k co nejvíce lidem.
Není to pokrytecké, létat tryskáčem a nabádat lidi, aby byli ohleduplnější k životnímu prostředí?
Však já neříkám, že je to ideální stav, jen že někde se začít musí. Taky jsem ve svém soukromém životě za poslední roky udělal změny a věřte mi, že nebyly příjemné, že mi nezvýšily pohodlí. Navíc je mi třiašedesát let, v tomhle věku už si člověk vyvine jisté zvyky.
V 80. letech se konal globální koncert Live Aid na pomoc obětem hladomoru v Etiopii. Vy jste roku 2007 pracoval na pokračování, "koncertu za klima" Live Earth?
Ano, tehdy jsem vedl pobočku Ticketpro v Číně, takže jsem pořádal tamní část. Live Earth zorganizoval bývalý americký viceprezident Al Gore jako sérii koncertů po celém světě. My jsme byli v Šanghaji, pod televizní věží Oriental Pearl Tower na břehu řeky Chuang-pchu, kde zpívala Sarah Brightmanová. Po organizační stránce to bylo divoké, spolupracovali jsme s firmou, kterou si založila jiná společnost a tu přímo řídila čínská armáda.
Mělo by smysl takový koncert dnes zopakovat?
Asi ne. Dnes už nemusíte udělat tak obří akci, abyste mezi lidi z různých částí světa dostali povědomí o něčem, jako byl v 80. letech hladomor v Etiopii. Dnes máte sociální sítě. Na příkladu Grety Thunbergové vidíte, jak málo stačí, abyste to, co chcete říct, dostali k lidstvu. Dřív se podle statistik jeden výtisk tištěných novin dostal ke dvěma lidem a vy jste mohl doufat, že si jeden z nich přečte váš článek. Na sociálních sítích funguje jiná matematika. Strop neexistuje, když řeknete něco dost zajímavého, může se to šířit donekonečna. Samozřejmě je tam spousta šumu, protože každý chce říct to své. Ale právě díky tomu, že jsme dnes jako lidstvo tímhle způsobem propojeni, věřím, že každá změna, kterou někdo vymyslí, se bude šířit rychleji než dřív. Zvlášť v hudbě.
Buďme konkrétní. Recyklovatelné plasty na koncertech už máme, ale stačit nebudou?
Podívejte se z odstupu na ten princip. Nejdřív se na západě v koncertních sálech zakázalo kouření, čímž jsme se zbavili neuvěřitelného počtu vajglů. Pak před pěti šesti lety jeden festival přišel s recyklovatelnými plasty. Dnes to po něm přebírají i uzavřené sály jako ten náš. Takhle funguje svět. Uděláte změnu na jednom místě a změna se šíří. Dnes je prakticky nemyslitelné pořádat festival a nebýt šetrný k životnímu prostředí.
Jste si jistý, kdo to ohlídá?
Už to, jak je hudební průmysl strukturovaný. Každý festival na západě je součástí nějaké festivalové asociace, každá asociace svým členům uděluje cenu za šetrnější přístup k životnímu prostředí a takovou cenu chce mít každý, aby návštěvníkům ukázal, že mu na věci záleží. Jakmile to začne dělat jeden, ostatní se přidají. Nechtějí být těmi, kdo zůstali pozadu.
Zpět k Foru Karlín. Netrápí vás všechny ty kapely, které si kvůli jedinému koncertu vozí techniku?
To se podle mě bude měnit příště. U koncertních sálů to není tak výrazné, ale zejména u venkovních festivalů techniku pořád často vozí desítky kamionů. Co s tím? Elon Musk už předloni oznámil, že jeho firma Tesla začne vyrábět elektrokamiony, které by měla pohánět převážně solární energie. A sotva to řekl, PepsiCo, která vyrábí Pepsi, si od něj objednala stovku takových vozů. Jakmile tu ta technologie bude a začne ji používat jedna kapela, můžete vzít jed, že ostatní to udělají také.
Podle vás změny v hudebním průmyslu nastanou rychleji než jinde?
Ano, protože hudební průmysl je pod drobnohledem. Jsou ho plná média, protože skoro každý poslouchá nějakou muziku, protože muziku dělají celebrity a lidi se o ně zajímají. A protože hudba minimálně od 60. let usiluje o změnu společnosti a světa, nebo ten svět alespoň reflektuje.
Ke kampani muzikantů za šetrnější přístup ke klimatu Music Declares Emergency se nedávno připojili písničkář Tom Odell nebo skupiny The 1975 a The xx. Všichni hráli ve Foru Karlín. Začnou jednou vyžadovat, aby byly koncertní sály "zelené"?
Je to dost pravděpodobné. Hudba je dnes hlavně o koncertování a nejvíc se hrává na festivalech. Podle mě budou změny přicházet odtamtud, protože každý festival představuje nějakou komunitu. Vezměte si americký Burning Man. Přijedete na festival, který se koná v poušti, a nesmíte tam nechat jediný odpadek. Všechno, co si přivezete, zase musíte odvézt. Když si chcete uvařit nebo se vysprchovat, musíte zachytit veškerou odpadní vodu, od oleje na smažení po vodu po sprchování. Nemůže ji jen tak někam chrstnout do písku.
To je extrémní příklad.
Ano, ale takhle změny začínají. Na Burning Manu neexistují peníze. Do pouště se každoročně sjedou desítky tisíc lidí, které po sobě nezanechají ani smítko odpadu, a několik dnů spolu žijí bez hranic. V davu můžete potkat Marka Zuckerberga, Beyoncé, bankovní investory, bezdomovce. Celá společnost se sejde a žije podle pravidel, na kterých se předem dohodla. To je cesta k tomu, o čem se bavíme, tímhle bychom se měli inspirovat. Se mnou návštěva Burning Mana zatřásla. Opravdu: to nebyl jenom zážitek na celý život, mně to otevřelo oči.
A co jste uviděl?
Naučil jsem se být otevřenější. Takové ty základní lidské věci, jako že když nerozumíte tomu, co dělá někdo vedle vás, nepovažujte ho hned za pitomce. Většinou jste za pitomce vy a ten druhý je o hodně napřed. To jsem si odnesl.
Zkrátka: podle vás nejde jenom o letadla, náklaďáky, plasty, ale o změnu myšlení, posun ve společnosti?
Technické věci jsou samozřejmě klíčové. Kdyby mi dneska bylo čtrnáct a šel jsem studovat technický obor, zkouším vymyslet létání na solární energii. Někdo to bude muset vyřešit, protože nepřestaneme létat, nepřestaneme jezdit auty, ani přepravovat zboží. Ale hudba, komunita lidí kolem hudby, může udělat strašně moc. Zkusit najít řešení v malém měřítku, právě jako to dělá Burning Man, a pak ho přenést do společnosti. A to potřebujeme. Lidi nefungují jako počítače nebo mobily, které si každých pár dnů stáhnou update. Naše mozky nikdo neupdatoval tisíce let, vyvíjíme se pomalu. Proto si tak těžce zvykáme na změnu.
Když jsme přestali kupovat hudbu na CD a začali jsme ji streamovat, jsme teď šetrnější k životnímu prostředí?
Vypadá to tak. Nelisujeme stamiliony nahrávek, netiskneme všechen ten papír do bookletů. Ale nedělejme si iluze. Aby všechna hudba visela na síti, někde musí sedět neuvěřitelné množství serverů, které spotřebovávají strašné energie.
Kapely dnes koncertují nejvíc v dějinách. Je tedy změna nutná tam?
Asi jo. Když jsem začátkem 90. let zakládal Ticketpro, v Praze se konaly tři koncerty za týden. Teď máte tři za večer a na všechny chodí lidi. Podle mě se další ekologické úspory nabízejí právě v oblasti koncertování, na festivalech, v úvahách typu "proč mít 30 pódií pro 30 kapel, když se 30 kapel může vystřídat na jednom pódiu". Spoustu techniky je dnes možné sdílet, půjčovat místo toho, abychom ji vyráběli a nakupovali. Od přepravy přes zvukové systémy po světla a projekce. Třeba Thom Yorke z Radiohead je teď na turné se skvělou LED obrazovkou, která zároveň nahrazuje světla a umožňuje promítání.
Radiohead v Praze roku 2009, to byl možná první český koncert šetrnější k životnímu prostředí?
Ano, tam se jako první prodávalo pivo v recyklovatelných kelímcích a před areálem byla hlídaná úschovna kol, aby lidi nejezdili auty. Tehdy to nikdo nechápal, využilo to pár nadšenců. Dnes vidíme, o kolik byli Radiohead napřed.
Serge Grimaux (63)
Rodák z kanadského Montréalu začínal jako lepič plakátů a prodavač triček. V 80. letech v Montréalu šéfoval dnes již neexistujícímu hudebnímu podniku Spectrum. V Česku po sametové revoluci založil první zdejší síť na prodej vstupenek Ticketpro. Podíl v ní prodal předloni.
V Praze za uplynulých třicet let pořádal koncerty Rolling Stones, Michaela Jacksona, Davida Bowieho, Pink Floyd nebo U2. Naposledy organizoval loňské vystoupení Rolling Stones na Letišti Letňany.
S podílníky z firmy Karlín Group, developery Sergem Borensteinem a Janem Ludvíkem, se Grimaux letos stal novým provozovatelem pražského Fora Karlín. Nájemní smlouvu s vlastníkem, realitním fondem Amundi, uzavřeli na 14 roků.
Grimaux je kromě toho předsedou správní rady společnosti Intellitix, která velkým festivalům jako americké Coachelle, brazilskému Rock in Riu nebo anglickému Bonnaroo dodává speciální náramky s čipem. Umožňují bezhotovostní platby a rychlejší odbavení.
