Rozhovor - Devětadvacetiletý písničkář Tomáš Klus svým koncertem podpoří novou podobu festivalu Mezi ploty, jehož organizátoři mají tentokrát větší ambice, než jen nabídnout návštěvníkům výjimečné kulturní zážitky. Chtějí otevřít volnou komunikaci o problémech duše a nenásilně nabídnout pomoc všem, kteří zažívají stres, napětí, úzkost, duševní krizi nebo jen těžké životní období.
"Projekt Mezi ploty rád podpořím i proto, že jsem prostě blázen," vysvětluje Tomáš Klus. Na svém koncertě zahraje i píseň 17B. Protože ta je podle něj na festivalu doma.
Aktuálně.cz: Kdy se u vás projevila touha psát básničky? Psal jste na základní škole verše holkám?
Tomáš Klus: První básnička přišla opravdu na základní škole, když jsem se poprvé setkal s dílem Jiřího Ortena. Uhranul mne natolik, že jsem toužil stát se básníkem. Jelikož děti nehledají způsob, jak být tím, čím chtějí, a jak o tom přesvědčit své okolí, ale prostě tím jsou, tak jsem začal chrlit jednu rýmovačku za druhou.
A.cz: I přes veškerý váš optimismus máte v očích rebela, jež není spokojený s tím, co kolem sebe vidí a slyší. Jaký máte vztah k tvůrcům, jež byli rebely v srdci i na venek? Třeba ke Karlu Krylovi?
Karla Kryla jsem vždy vnímal především jako citlivého člověka, jenž žil a tvořil v necitlivé době, proto po sobě zanechal otisk rebela, bojovníka a snad i proti své vůli mučedníka. Je to bohužel úděl toho, kdo tančí s múzami, že si jeho talent přizpůsobí doba a společnost. A doba si žádala rebela, bojovníka a mučedníka. Přes svou zahleděnost však přišla o básníka Kryla, jímž byl ze všeho nejvíce. A můj vztah k němu? Úcta.
A.cz: Nemáte někdy pocit, že vás lidé vnímají právě jen jako jemného kluka s kytarou, že vám nerozumí?
Je to podobné jako s Krylem. Společnost si žádá ikony, které může milovat či nenávidět. V masové společnosti mizí tendence důvěřovat své vlastní individualitě a je tu spousta prostoru pro parazity a strašáky. Věřím tomu, že postupným bouráním oněch společenských bariér, kdy někdo znamená víc a někdo nic, se svět dostane do rovnováhy a přestane kulhat nesmyslnými konflikty pramenících z jednoho jediného neduhu, z uznání ega, ze lži, že jsou lidi horší a lepší.
Mezi ploty (4. - 5. října)
Festival Mezi ploty svojí účastí podpoří například Tomáš Klus, Lou Fanánek Hagen se skupinou Tři sestry, Čechomor, Ewa Farna, Sto zvířat, Čokovoko, Michal Horáček s Českým kalendářem, Lenka Filipová se svou dcerou Lenny, Celeste Buckingham, Dan Bárta a Robert Balzar Trio, Michal Malátný, známý z hudební skupiny Chinaski, s programem věnovaným dětem, Tonya Graves, Václav Neckář, Laco Déczi, Pavel Šporcl. Vedle umělců se festivalu zúčastní i renomovaní psychiatři a psychologové, kteří návštěvníky osloví krátkou přednáškou.
A.cz: Není pro vás někdy těžké stát si za optimistickým viděním světa, obstát ve světě bez duše s duší?
Každý okamžik s sebou přináší obrovské množství informací, událostí a inspirace pro náš životní příběh. Budeme-li mu stavět do cesty hráze strachu, problémů a nejistoty, vždycky nás přetlačí a udělá z nás, s našim plným nasazením, oběti svalující vinu na okolí, dobu, či boha. Přitom si to ztěžujeme jen my sami. Chcete být šťastní? Buďte. Nikdo jiný to za vás neudělá.
Do své tvorby dáváte hodně ze sebe. Vrací se vám investovaná energie?
Začíná to tak být. Začínáme se slyšet.
Proč jste se rozhodl podpořit projekt Mezi ploty?
Je to dobrá cesta. Měli bychom začít bourat ploty. Sami už jsme byli, teď pojďme být spolu.
