Rozhlas dává Koženou v New Yorku

ČTK, kul
28. 1. 2006 16:30
New York - Mezzosopranistka Magdalena Kožená a představení Mozartovy opery Cosi fan tutte, to je sobotní večer v Metropolitní opeře v New Yorku.
Operní zpěvačka Magdalena Kožená
Operní zpěvačka Magdalena Kožená | Foto: http://www.kozena.cz

Inscenaci, v níž se objevila coby Dorabella už loni na podzim, zprostředkuje v přímém přenosu Český rozhlas 3 - Vltava.

Stanice se pak v neděli připojí ke speciálnímu dni Eurorádia k 250. výročí Mozartova narození, které připadlo na pátek. Prostřednictvím satelitní sítě odvysílá sérii přímých přenosů koncertů ze Salcburku, Říma či Londýna. 

Dorabellu v Cosi fan tutte zpívá Kožená nyní za řízení šéfdirigenta Jamese Levina. Jejími partnery na pódiu jsou Alexandra Deshortiesová, Nuncia Rodileová, Paul Groves, Mriusz Kwiecien a Thomas Allen, s nímž již v této opeře zpívala na salcburském Velikonočním festivalu v roce 2004.

Během ledna a února má Kožená v Severní Americe řadu třinácti vystoupení, při nichž vedle Mozarta interpretuje komorní písně a Gluckovu a Rameauovu hudbu.

Česká pěvkyně pojede s Metropolitní v červnu rovněž na zájezd do Japonska. Předtím bude zpívat na Velikonočním festivalu v Salcburku v Mahlerově 4. symfonii s Berlínskými filharmoniky a s dirigentem Simonem Rattlem, svým manželem.

Na prestižní americké operní scéně, známé ve světě jako MET, debutovala Kožená v roce 2003 - a to v roli Cherubína v jiné z oblíbených Mozartových oper, Figarově svatbě. Účinkovala tam pak i v Janáčkově Kátě Kabanové jako Varvara pod taktovkou Jiřího Bělohlávka.

O oslavách výročí se dočtete ZDE.

Stránky stanice Vltava naleznete ZDE. 

 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy