Rok 2014 v českém popu: Vybrali jsme pět nejlepších desek

Karel veselý
27. 12. 2014 11:52
Rok 2014 na české hudební scéně patřil smíšeným dvojicím, silným debutům i edukačním videím. Recenzenti Aktuálně.cz vybrali pětici nejlepších alb.
Podívejte se na Top 5 českých desek za rok 2014 podle recenzentů Aktuálně.cz.
Podívejte se na Top 5 českých desek za rok 2014 podle recenzentů Aktuálně.cz. | Foto: Aktuálně.cz

Glosa - Rok 2014 na domácí hudební scéně? Poroty hudebních cen Vinyla a Apollo v tom mají jasno - podle jejich nominací patřil právě končící rok projektům smíšených dvojic.

První jmenovaná vybrala do užšího výběru slezskou dvojici Leto, táborské slowcoreové Kalle a excentrické DVA. Na nich se shodli i hlasující v ceně Apollo, kteří přidávají ještě další duo - pražské Kieslowski, k nimž ještě můžeme přidat slovensko-české Monikino Kino.

Žánry se mění, model zůstává stejný - žena s autorským vlivem za mikrofonem a muž v pozadí, všechno páry, které svojí hudbou dávají posluchačům nahlédnout do intimity svého soužití. Vlastně to není žádná záhada. Co jiného než zkušenost partnerského života s jeho plusy a minusy sdílí současná generace aktivní na hudební scéně? A letos se toto téma zhmotnilo v několika skvělých nahrávkách.

Kapely z malých měst hýbou scénou

Zatímco Slavíky si zase odnesli ti samí (nemusíme jmenovat), alternativní kruhy žijí zajímavými změnami. Byl to především rok skvělých debutů (Kalle, Leto, Schwarzprior, Monikino Kino, Manon Meurt, Strangers in the City a mohl bych pokračovat), které navíc v drtivé většině přichází zdánlivě odnikud.

Mají je na svědomí kapely z vesměs malých měst nebo regionálních scén a příběh vzniku je podobný: za vlastní peníze si svépomocí natočí desku a pak si ji prostě sami vydají na netu. Vítězem pomyslné ankety o label roku tak nemůže být nikdo jiný než internetový portál Bandcamp, kam si muzikanti sami uploadují své desky a pak je prodávají, často za dobrovolnou cenu. O zbytek se už pak musí postarat šeptanda nebo jejich aktivity na sociálních sítích.

Role středně velkých vydavatelství, která uměla udělat kolem nové desky humbuk a protlačit ji do médií, slábne. Hlavně už není moc velkých médií, která by nezávislá kultura zajímala, a tady čestnou výjimkou budiž Tečka páteční noci na ČT Art. Aktivity vydavatelů se tak ocitají ve zvláštním vzduchoprázdnu mezi světem televizních estrád a miniaturními žánrovými scénami, které si vystačí s diskusními fóry na webu. O zajímavé věci se pořád snaží Polí5, Indies nebo Silver Rocket, jinak je ale propagace hlavně v rukou muzikantů samotných.

Internet s praxí hudebního průmyslu řádně zahýbal. Jasně definované cílové skupiny se rozpadly, zůstal jen chaos decentralizované komunikace, v němž se zatraceně těžko orientuje. Je to ale zároveň svobodnější prostor, v němž se může realizovat, kdokoliv má zájem. A tak se k životu znovu probouzí formát netlabelů, které vydávají zdarma počiny nadšenců na hranicích outsider music. Za zmínku stojí Signals From Arkaim nebo Meteorismo Records Tomáše Procházky.

Pryč z povrchního světa internetu

Povrchnost internetu a nechuť probíjet se v informačním zahlcení mohou některé muzikanty vést až k myšlence vymazat se z digitálního světa a vrátit svoji veškerou existenci do toho fyzického. Zajímavý experiment udělala letos jedna legendární pražská kapela, která vydala ve stejný den dvě desky - jednu falešnou pro internet a druhou pro offline svět. O ní se smí psát jen v tištěných médiích, prodává se výhradně na koncertech a informace o ní se šíří jen ústy. Koho si deska našla, ten ji má. A pokud ne, pak nepatříte mezi ty, kteří ji dost hledali, vzkazuje fanouškům nejmenovaná kapela skrze tento experiment.

I v Čechách už frčí streamování přes Spotify, Google Play nebo Deezer. Jak je ale čím dál jednodušší dostat se k hudbě, narůstá zároveň potřeba fanoušků být s ní v úzkém fyzickém kontaktu. Hodně se chodí na koncerty a přibývá malých a často svépomocí organizovaných festivalů jako míst setkávání spiklenců (Pelhřimovy 2014, Psy-High, Sun Wu Kung Fest). Objevuje se také hodně kapel, které dělají z koncertů ojedinělé události, jež nelze nijak opakovat. (Vložte kočku, Tomáš Palucha.) Symbolem této změny jsou nahrávky vydávané na kazetách, tedy médiu, které nelze snadno zdigitalizovat.

Kdo může uspět venku?

Internet rozmazal hranice států, ale aby česká kapela dokázala výrazněji prorazit v zahraničí, je pořád víceméně utopie. A co kdyby se jim trochu pomohlo? Letos jsme zaznamenali zvýšené aktivity s pokusy dostat českou hudbu do zahraničí. Czech Music Crossroads uspořádal při ostravských Colours showcase českých kapel pro pořadatele zahraničních festivalů a projekt Czeching pořadu Čajovna na Vltavě se snažil už druhým rokem protlačit píseň českého interpreta do vysílání zahraničních rozhlasových stanic.

Pokud se ale někomu skutečně daří prosazovat venku, jsou to většinou muzikanti operující po vlastní ose. Markéta Irglová i nadále sbírá plody svého oscarového úspěchu a letos vydala už druhou sólovou desku na důležité nezávislé značce ANTI.

Po letech koncertování v zahraničí se do globální scény tlačí královehradečtí DVA, jejichž novinka Nipomo vyšla v USA na prestižním labelu Northern Spy, a všimli si jí tak blogeři na celém světě i hudební časopisy. Příkladů je ale více - Floex a Never Sol vydali singly na německých Denovali Records a plzeňští screamo experimentátoři <nic> (alias šest čtverečků) letos vypustili split s americkými Old Soul také distribuovaný v globálním měřítku.

V nových pořádcích hudebního průmyslu už neplatí, že mainstream je všemocný a underground se tísní ve sklepě pro pár nadšenců. Možná muzikanti z alternativy nejsou tak vidět, a to i proto, že z přirozenosti postrádají smysl pro agresivní sebeprezentaci, na druhou stranu síť spiklenců, kterou pomáhají splétat třeba agilní kluby na malých městech, už vůbec není nepodstatná.

Jako důkaz slouží třeba negativní přijetí edukačního dokumentu Buď toho součástí, ve kterém Ewa Farna či Ben Cristovao vysvětlují, jaká je dřina být hvězdou a proč by je neměli fanoušci okrádat ilegálním stahováním. Parodickou odpověď Nebuď toho součástí - Fond ohrožených muzikantů danou dohromady muzikanty z nezávislé scény vidělo na YouTube k dnešnímu datu o dvacet pět tisíc lidí více než původní verzi hojně propagovanou oficiálními kanály.

Nakonec i květnové předávání tradičních cen Anděl ukázalo, že mainstreamový pop propagovaný velkými labely ztrácí rychle půdu pod nohama a na jeho místo se tlačí muzikanti z alternativní scény, kterým se daří okysličovat zatuchlý rybníček (Ille, Zrní, Never Sol). Doufejme, že tento pohyb bude pokračovat i v novém roce.

 

Právě se děje

Další zprávy