reklama
 
 

Recenze: Vypsaná fiXa si otevřela pravidelný předvánoční kurz stagedivingu pro začátečníky

21. 12. 2016
Vypsaná fiXa Vypsaná fiXa | Foto: ČTK
Zajít na koncert Vypsané fiXy je tak trochu jako pustit si na Štedrý den v televizi Popelku nebo Mrazíka. Ty scénky a repliky zná každý dávno nazpaměť, ale stejně si je v pohodlí gauče znovu a znovu rád připomene. A pro tradiční vánoční koncert fiXy v Lucerna Music Baru to platí dvojnásobně, píše Petr Adámek.
Doporučujeme

Když se před dvaadvaceti lety začali jako jedni z mnoha středoškoláků scházet ve zkušebně a mlátit do strun a bicích, byly to vcelku punkové začátky. Od té doby se sice Vypsaná fiXa vyšvihla na špičku klubového pop-rockového mainstreamu, s obřím rozpočtem natáčela desku v Londýně nebo vyprodala Lucernu, ale zmíněný pankáčský duch uvnitř kapely zůstal.

Projevuje se třeba tím, že čtveřice stále nevede koncertní setlist. Několik stálic, které chtějí fanoušci slyšet stůj co stůj, se samozřejmě i v Lucerna Music Baru objevit muselo. Kdyby nezazněly skladby 1982, Lunapark, Kostel – Biohazard – McDonald nebo Antidepresivní rybička, tak by fiXe rozvášněný klub nejspíš nedovolil opustit pódium.

Zbytek programu byl ale opět věcí momentální Márdiho nálady, který vždy každou píseň krátce uvedl, aby zbytek sestavy věděl, co se bude hrát. Moment překvapení pro diváky a vlastně i pro zbylé členy skupiny.

Rituálů a podvědomě naučených zvyků má Vypsaná fiXa mnohem víc. Márdi velkou část vystoupení odehrál na špičkách. Mejla, jenž má ze všech kytaristů na světě svůj nástroj snad úplně nejníž, si před legendární písničkou 1982 zapálil cigaretu. Jako vždy. Basák Mejn by nejspíš v kraťasech absolvoval i koncert uprostřed Antarktidy. A Pítrs namísto bubenické židličky hraje zásadně na tom vůbec nejnepohodlnějším, co je zrovna po ruce. Na festivalech na pivní skládací lavici, tentokrát na neforemné dřevěné židli.

I tak se ale čtveřice dokáže vzájemně překvapit. Na tradiční předvánoční seanci kupříkladu Pítrs po domnělé poslední písničce rozverně rozkopal část bicích, načež se divil, že se ještě bude dál hrát a v rychlosti si povalený kopák šteloval zpátky na místo.

Pokud Vypsané fiXe něco závidět, je to kromě tuhého kořínku hlavně pohled do publika. Zatímco jejich generace stárne spolu s nimi, posouvá se z předních řad na balkóny nebo k barům, případně kapelu úplně opouští, před pódiem se stále objevují noví a noví nadšenci, zejména z řad teenagerů, jejichž čerstvá energie je schopná zbourat klub.

Právě tahle omladina proskákala doslova celé dvouhodinové vystoupení, neúnavně, byť často s velkou opatrností začátečníků, se vrhala z pódia vstříc nataženým rukám. Ti nejvtipnější ze sebe během sloky Komika lobotomika „Sundej si to dnešní tričko s nápisem Yesterday“ strhli kus ošacení, ti nejodvážnější zase aspoň na vteřinu objali Márdiho u mikrofonu. Jedna dívčina mu dokonce vlepila pusu na tvář. Co na to Márdi? Nic, jen zahlásil, aby se lidi líbali.

I po téměř čtvrtstoletí existence zůstává Vypsaná fiXa stejnou partou přirozených a nenucených kluků. Právě tahle bezprostřednost a v dobrém slova smyslu obyčejnost je důvodem, proč budou kluby na jejich koncertech ještě dlouho praskat ve švech a z očí létat jiskřičky.

Hodnocení: 75 %

autor: Petr Adámek

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama