Recenze: Usher na nové desce zapomněl na hity. Hard II Love chybí větší ambice

Lukáš Boček Lukáš Boček
24. 9. 2016 10:02
Doby, kdy americkým a částečně i světovým hitparádám dominovalo r’n’b, jsou už minulostí. Pro největší hvězdy žánru z přelomu milénia tato změna představuje velkou výzvu, jak se vypořádat se svou hudební minulostí a uspět v nové konkurenci. To je i případ zpěváka Ushera, který se na novince Hard II Love úspěšně drží svého řemesla a zároveň pro něj hledá místo v kontextu současné urban produkce.
Foto: ČTK

Osmá řadová deska rodáka z Dallasu může zprvu budit dojem, že se od roku 2004, kdy vydal přelomové album Confessions, příliš nezměnilo. Návrat ke kořenům je však záměrný a k posunu došlo především ve zvukové rovině.

První polovina alba je klasickým postelovým soundtrackem, jakých už Usher za svou více jak dvacetiletou kariéru natočil několik. Pomalé skladby s introspektivními (případně pudy nasycenými) texty, minimalistickými beaty a všudypřítomnými falzety představují největší část nového materiálu, který na tempu přidá poprvé až u sedmé položky, popového singlu Crash, aby nedlouho poté opět zvolnil.

Jako kdyby zpěvák tentokrát potřeboval především uvolňovat emoční přetlak z turbulentního vývoje svého soukromého života, vypovídat se, a až poté, vlastně jen pro formu, nabídnout odbočku k dalším žánrům. Zaměření desky se ostatně dá odtušit už z úvodní Need U, kterou otevírají slova „I fucked up, I'm man enough to admit it“ (v překladu: „Pos**l jsem to, jsem dost chlap na to, abych to přiznal“). Ta jsou doplněna hutnými elektronickými smyčkami v pozadí, připomínajícími temné období Kanye Westa na desce 808s & Heartbreak.

Hard II Love zní překvapivě kompaktně, ačkoliv se na jeho vzniku podílel regiment dvaceti producentů. Hity se však tentokrát nepsaly. Jádro desky spočívá právě v osobních, často pomalých výpovědích sedmatřicetiletého zpěváka, které primárně necílí na rádia. O silné melodie tu přitom není nouze, jako v případě nejpopovější skladby Stronger, v níž dojde i na smyčce a sbor.

V pomalejší části desky je podobně výrazná i Missin U, odhalující hned několik různých Usherových výrazů (jeden dokonce vzdáleně připomíná zesnulého krále popu). Jejich střídání pomáhá rozbourávat určitou přímočarost dalších skladeb o sexu, kterých na album zpěvák zařadil hned několik.

Ta nejpovedenější, osmiminutová Tell Me s vrstvenou produkcí, za níž stojí trio Tre Drumz, Geniuz League a Ryan Toby, patří k tomu nejlepšímu, co kdy držitel osmi cen Grammy natočil, a dokazuje, že má stále co říct. Nedaří se mu to však stoprocentně. Na opačné straně spektra stojí obsahově zcela vyprázdněná Make U A Believer, v níž zpěvák dohání do krajnosti nelyričnost svých textů. Ten v tomto případě nabízí i takové poklady jako „Chill with a nigga and I'll show you that shit, I swear that my shit could turn into your shit“.

Přípravy nové desky trvaly tři roky. Oproti předchozí Looking 4 Myself ubylo především líbivosti, popu a také experimentů. Chytlavý singl Climax s vygradovanou elektronikou tak od minula zůstává nepřekonán. Něco takového se však dalo čekat. Usher dopředu avizoval, že se vrátí k plnokrevnému r’n’b a ohýbání žánrů přenechá jiným. Své slovo dodržel. Výsledek je dotažený, nepůsobí nijak zpátečnicky, ale přesto Hard II Love představuje spíše solidně odvedenou práci než výraznější posun dopředu. A ten by u osmé nahrávky byl jistě vítaný.

Hodnocení: 70 %

Usher - No Limit ft. Young Thug | Video: YouTube
 

Právě se děje

Další zprávy