Půlhodinovou kolekci devíti písní sestavila z dosud nevydaných nahrávek Králova manželka Cindy Hudsonová, která se po roce 2000 stala jeho hlavní textařkou.
V bookletu popisuje, jak s Králem podle rad Jimmyho Iovina, producenta Bruce Springsteena, testovali společné písně při rychlé jízdě s otevřenými okny, kterými do auta fičel ohlušující vítr.
Americké romantice ale novinka odpovídá jen částečně. Podobně jako loňské první posmrtné album Smile také desku Undiscovered tvoří často poměrně syrové demonahrávky. Z nich sice jasně prosvítá Králův nezpochybnitelný talent a rukopis, beztak založený na v podstatě minimalistické produkci a plném obnažení prosté krásy písní až na dřeň. Přesto z posmrtných nahrávek čiší také nedořečenost.
Album Undiscovered je dalším pohledem do neuklizené kuchyně, spíš než soudržný celek představuje soubor náčrtů. Takovými si muzikanti obyčejně sami pro sebe a spolupracovníky třídí myšlenky, než jdou do studia. Nebo sumírují nápady, které nabídnou jiným interpretům.
Podobné nahrávky mají nezpochybnitelné kouzlo autenticity, v Králově případě zaujmou nepřikrášlenými, krásnými a citlivými melodiemi, tak jako křehký singl Matter Of Time. Ale jakkoliv jsou po autorské stránce dodělané, přesto se jedná o písně nehotové. A to nejen technicky.
Nejlépe je to patrné na Talk To Me, která album uvádí. Těžko říct, zda šlo o záměr, ale stejnou skladbu Ivan Král ještě za života natočil v roce 2018 na album Colors. Dokonce ji také zařadil hned na úvod, jen se jmenovala Lazy Girl. Přímé porovnání přesně ukazuje limity demonahrávky s automatickým bubeníkem, ztrácejícím se zpěvem a nahozenými poměry nástrojů, kdy není nutné řešit občasné přehmaty a aranžmá stačí naznačit.
Přes všechny zkušenosti s undergroundem, zrodem punku a kulturou v duchu "udělej si sám" měl Ivan Král vedle jednoduchosti rád i jednoznačnost.
Album Undiscovered dokazuje, že o své oddanosti hudbě i potřebě neustále skládat a vymýšlet další melodie jenom neřečnil. Zvláště v těch klidných, melancholických dosáhl jistého mistrovství, které je i na novince nezpochybnitelné. Třeba Where Did I Go je v jádru instantní "ivanovka". Prostá balada utkví hned při prvním poslechu, jednoduše "to tam je". V této podobě to ale ocení jen nejoddanější fanoušci.
Muzikanti, se kterými exulant Ivan Král po revoluci v Česku natáčel, často vzpomínali, že do nahrávek dovedl svojí kytarou a produkcí pustit jistý "smrad", neučesanou neurvalost, která jednotlivé stopy spojila do organického celku.
Ve všech skladbách, na kterých se podepsal, byl jaksi nepopsatelně přítomný, vnášel do nich konejšivý klid. Nechybí ani těmto demonahrávkám, na nichž Král kromě zpěvů obstarává i veškeré nástroje. Co naopak postrádají, je souhra s muzikanty, kteří by se jeho nápady nechali unášet a odevzdali jim něco ze sebe.
Každá z devíti skladeb vyvolává představy, jaká by asi byla, kdyby se jí chopil někdo ze slavných interpretů, se kterými Král za života spolupracoval. Jak by asi zněla Fell For You s temným hlubokým hlasem a rozvernou agresí Iggyho Popa? Jak by asi závěrečnou, podmanivou, na líném tanečním beatu posazenou Isn’t It Time rozehrála skupina Lucie? Jak by zněla s počeštělým textem? A co teprve kdyby v některé ze skladeb začal hledat cestu k dokonalé písni někdo ze současné vlny českých kapel poučených hudební historií, třeba Lazer Viking?
V podobě, v jaké vyšlo, album Undiscovered po roce "pouze" syrovou formou znovu připomíná Králův talent. Vzhledem k jeho posedlosti skládáním je pravděpodobné, že podobných skic existují ještě desítky. Dost možná se jich fanoušci v následujících letech dočkají.
Bylo by skvělé, kdyby někdo z těch, kterým Král pomohl ke slávě, hozenou rukavici zvedl. A zkusil z neučesaných nápadů vykřesat to, po čem Ivan Král celý život prahl a k čemu svou tvorbou směřoval. Ještě jeden velký hit formátu Dancing Barefoot, Bang Bang nebo Snu. Někde v těch skladbách to kouzlo stále je.
Autor je šéfredaktorem hudebního časopisu Headliner.
Album
Ivan Král: Undiscovered
Warner Music 2021
