Recenze: Robert Plant ukazuje na novém albu prstem na Trumpa. Nejsilnější je ale ve vyznávání lásky

David P. Stefanovič
25. 10. 2017 7:00
Nové album Roberta Planta, bývalého frontmana Led Zeppelin, nabízí poctivý starosvětský rock, který jako houba nasává všemožné vlivy a přetavuje je do hudby znějící jako sama věčnost. Univerzální témata a klidné, téměř meditativní vyznění dělají z nahrávky s názvem Carry Fire ideálního průvodce podzimem.
Video: YouTube / Robert Plant

Někdejší frontman kapely Led Zeppelin Robert Plant se na stará kolena usazuje. Už druhé album v řadě  - Carry Fire - natočil se stejnou kapelou (The Sensational Space Shifters), což je v jeho chameleonské sólové kariéře nevídaná věc. Muzikanti si navzájem výborně rozumějí a po předchozím Lullaby… and the Ceaseless Roar (2014) vznikla další skvělá deska.

Obě nahrávky působí jako dvě strany jedné mince. Plant dále vystupuje jako spojující prvek mezi západní a východní hudbou, mezi vlivy starými a novými.

V této muzice posluchač bezpečně pozná hudebníkovy hardrockové kořeny, zároveň jde ale o skladby člověka klidného a rozjímavého, který se už nikam nežene.

Přesto je letošní novinka jaksi více "přítomná". Zatímco Lullaby… byla mohutným hudebním proudem, zvedajícím se od šepotu až po mohutný řev, dotýkala se mystiky a působila zahloubaně, Carry Fire je složený spíše z písniček v tom nejlepším slova smyslu. Jasné svižné nástupy, básnická vyznání lásky i drsnější riffy - všechno, co si lze od rocku přát.

Na Plantových pozdních deskách je vidět, že všelikde byl, všelicos viděl a promyslel a má velmi jasno v tom, co je v životě důležité. A o tom vypráví. Když se tedy vyjadřuje k aktuálním tématům, není proč mu to nevěřit.

A tak jako většina západních muzikantů, ani Plant se letos neubránil vlastní písni věnované současné politické situaci.

Carving Up the World Again… a Wall Not a Fence se sice vyjadřuje obecně k malichernosti všemožných diktátorů a nacionalistických politiků, nicméně ona zeď již v samotném názvu písně dává jasně najevo, na koho se tu prstem ukazuje.

Jde ale o jediný tematický úkrok stranou. Pro Roberta Planta žádné zdi ani ploty neexistují, zpívá o tom, co je všem společné, o touze a jejím naplnění. Zvlášť v druhé půlce alba, kterou Carving Up the World otevírá, servíruje jednu baladu nádhernější než druhou.

Robert Plant: Carry Fire

Vydal Nonesuch / Warner Bros., 2017
Hodnocení Aktuálně.cz: 80 %

Zcela přirozeně přitom do písní vplétá indické vlivy (ústřední Carry Fire) nebo přetváří dávné rockabilly hity - jediný cover na albu, Bluebirds Over the Mountain, natočil už v roce 1958 Ersel Hickey a přezpívali ho dokonce i The Beach Boys. Netřeba dodávat, že Plantova verze v duetu se zpěvačkou Chrissie Hyndeovou je ze všech zdaleka nejlepší.

Hlas jedné z nejvýraznějších postav rockové hudby už sice dneska do kolen tak, jak to uměl zamlada, nikoho nesrazí. Bylo by ale dobré, kdyby tu ještě chvíli zněl. 

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně u města Bata v Rovníkové Guineji. Další stovky lidí byly podle médií zraněny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy