Recenze: Praha zažila horečku sobotní noci v podání Eltona Johna. Ten samou radostí poposkočil

Jan Mazura Jan Mazura
27. 11. 2016 9:07
Že Sir Elton John miluje party a je oblíbeným společníkem, se ví už dávno. Zažít, jaké to je, když má formu a chuť se opravdu bavit, mohlo v O2 Areně v sobotu noci zažít na vlastní kůži také pražské publikum.
Elton John
Elton John | Foto: ČTK

Decentní scéna dala zpěvákovu charismatu a přirozenému showmanství dokonale vyniknout. Elton John ví, že být cool neznamená být arogantní, a tak neúnavně hecoval publikum, sedal si s rozzářeným úsměvem za klavír, a když se po Bennie & the Jets a Danielovi dostal do ráže, klidně na konci písničky třískl víkem klavíru. Nic z toho zásadně nepřekvapilo, „jen“ dle očekávání skvěle pobavilo.

Neodpustil si pochopitelně ani sáčko s červenými flitry, růžové zrcadlovky nebo kýčovité projekce. Obojí se k Johnovi ovšem přirozeně hodí a nepůsobí strojeně. Doplňky jen podtrhují nadhled, který ho neopustil ani v devětašedesáti.

Od začátku byl skvělý. V průběhu večera se pak rozehrál do formy opravdu špičkové a dokázal plnou halu strhnout i skladbami Looking Up a A Good Heart, dvěma ukázkami z poslední desky Wonderful Crazy Night, nebo několikaminutovou sólovou klavírní improvizací – to už jako kdyby po pár drincích na pomyslné party získal kuráž a chtěl se trochu ukázat.

K tomu, aby komunikoval, ani nemusel příliš mluvit, natožpak česky. Stačila chuť hrát a zpívat, ať už hity jako Rocket Man, Goodbye Yellow Brick Road, Sorry Seems to Be the Hardest Word a Don't Let the Sun Go down on Me nebo ne natolik známé Tiny Dancer, Have Mercy on the Criminal a Burn down the Mission. Takovou nálož publikum opravdu nemohlo vydržet v sedě.

Doprovodnou kapelu – bylo sympatické, že ji John vůbec představil – tvoří hráči podobné věkové kategorie, jako je zpěvák, mj. legendární bubeník Nigel Olsson, provázející Johna už od jeho začátků. Na to, jak byli hráči statičtí, zněli skvěle.

Dvouapůlhodinový intenzivní průřez zpěvákovou tvorbu výrazně připomenul vlivy blues, přítomné v řadě jeho songů, a závěrečné přídavky Candle in the Wind a Crocodile Rock, před kterými z pódia rozdal i spoustu autogramů, pak naposledy upozornily na neuvěřitelné množství hitů, které napsal.

Pozitivní dojmy byly oboustranné. Pražské publikum Johna nabilo natolik, že si cestou do zákulisí musel radostně poskočit. Pro inspiraci k chystané další desce Praha nemohla udělat víc.

Hodnocení: 100 %

 

Právě se děje

Další zprávy