Recenze: Support Lesbiens natočili jedno z nejlepších poprockových alb roku. Jen nesmí zpomalit

Jarda Konáš
Aktualizováno 9. 11. 2015 23:31
Král je mrtev, ať žije král! Toť motto, které uvádí novou desku Support Lesbiens. Promítlo se do jejího názvu, obsahu prvního singlu i obalu, jemuž vévodí motiv spadlé koruny. A nejde o žádné plácání do větru, o jisté privilegium si totiž kapela řekla hodně hlasitě. „K.I.D. je bez přehánění jedno z nejlepších poprockových alb letošního roku. Melodikou tíhne víc k popu, zvukem k rocku, nabízí ale silné skladby dokazující, že současné Support Lesbiens baví hrát,“ píše v recenzi Jarda Konáš.
Support Lesbiens
Support Lesbiens | Foto: archiv kapely

Recenze – Dá se pochopit, že několik let po „supportím“ rozdvojení se stále řeší, která skupina je vlastně ta původní a že ten konflikt vytane na mysli prakticky hned, kdy na Support Lesbiens přijde řeč.

K.I.D. je deska, která má potenciál alespoň trochu nasměrovat diskuzi o krok dál nebo ji v lepším případě utlumit. Nabízí totiž jasně definovaný zvuk, silné melodie a kytarový pop rock, který má zkrátka koule. Nejdůležitější je, že současní Support Lesbiens nejsou jen „těch pár lidí okolo Hynka Tomana“, jak občas zaznívá v diskusích. Po prostudování bookletu totiž zjistíme, že se na autorství nových skladeb jednotliví členové podíleli stejnou, či dokonce větší měrou než kytarista.

Support Lesbiens
Support Lesbiens | Foto: archiv kapely

Znamená to jediné, hudebníci si sedli, chemie zafungovala a vyvrací teorie o Tomanově holé potřebě táhnout to mocí mermo dál – desky vzniklé z takového popudu zní totiž úplně jinak.

Jsou to především svižnější a hutnější věci, které zvedají úroveň poslechu vysoko nad standard současného tuzemského kytarového popu.

Otvírák K.I.D., následující Burn nebo třeba Paranoid schovaná až ke konci nejen že člověka rozhýbou, ale dostaví se i lítost, že po takových věcech nesáhne rádio. Skladby z nové desky jsou totiž přesně tím obsahem, který by celoplošné stanice ve vlastním zájmu měly nasadit. Nezaujaté zaujme, zaujaté přesvědčí, že se český éter přeci jen trochu rozhýbal. No, nechme se překvapit, třeba to vyjde.

Trochu horší je to u pomalejších skladeb. Nedá se říct, že by to byla přímo vata, ale je potřeba varovat dopředu – kdo nemůže vystát slaďáky, bude kousky jako River pravděpodobně přeskakovat. A málo platné, že jsou přitom postavené na silných refrénech, ta jiskra tam někomu zkrátka bude chybět.

Zajímavé je, že K.I.D. opakuje (nikoliv kopíruje, to je časově vyloučené) model nedávné studiovky Mekyho Žbirky. Jde tedy o dvojalbum, kde první cédéčko je regulérní deska a na druhé placce je pár skladeb ještě přezpíváno do češtiny. Že „Supportům“ víc svědčí angličtina, napovídá už fakt, že se české texty ani nedostaly do bookletu. Přesto se na samotném konci schovává další zajímavý singl Skořicová, kde hostuje Iva Pazderková.

K.I.D. je bez přehánění jedno z nejlepších poprockových alb letošního roku. Melodikou tíhne víc k popu, zvukem k rocku, nabízí ale silné skladby dokazující, že současné Support Lesbiens baví hrát a mají i dobré nápady. A ještě jedna věc při poslechu vytane na mysli – chuť si to jít poslechnout naživo. Kolik takových desek jste v poslední době slyšeli?

Hodnocení: 80 %

Support Lesbiens - K.I.D.
 

Právě se děje

Další zprávy