reklama
 
 

Recenze: Novinka Circusu Problem míří spíš na tanečníky než posluchače. Na koncert ale naláká

2. 11. 2016 11:33
Na třetí album Inner Fools se kapele podařilo dostat velkou část atmosféry jejích klubových vystoupení i divokou žánrovou směs vycházející z balkánské dechovky. Nejpřesvědčivější ale zůstávají naživo.

Pražské šestici Circus Problem rozhodně nechybí energie. Jasně je to znát z její poslední desky, ale i z jejího fungování. Konstantně je totiž na turné. Novinka Inner Fools má díky tomu víc atmosféry, než je pro alba jiných, zejména „koncertních“ skupin běžné.

Sami členové svou hudbu označují jako disco–balkán. Pestrá směs má však i další příměsi. Figury dechových nástrojů evokují klasické ska, zatímco klarinetové vyhrávky Bohdana Skibinského vnášejí do písniček prvky jazzu nebo electro swingu (Tvůj den). Směrem ke klezmeru či romské hudbě zase kapelu vychylují živelné housle Martina Sedláka.

Muzikanti umí dobře vystihnout podstatu různých stylů a svůj vlastní rukopis na ně úspěšně naroubovat. Jen ve dvou případech je výsledkem sterilní a nepříliš důvtipná „tucka“ (Hledáš, Kornoutek).

Texty jsou přibližně napůl české a anglické, tematicky spíše zábavné než závažné, ale některé rýmy v hlavě i tak utkví na první poslech.

Při zpěvu v angličtině má zpěvák a akordeonista Jiří Čevela východoevropský přízvuk – snad jen kvůli jakési balkánské stylovosti... V Open Mind, nesoucí se v duchu reggae, pak slyšíme pro změnu angličtinu jamajskou, zřejmě potvrzující hravý záměr než neznalost cizího jazyka. Práce s přízvuky je zábavná, ale srozumitelnost paradoxně příliš neusnadňuje.

Jak dokazují instrumentální mezihry On the Road a Opa Karpaty, cirkusáci jsou dobří muzikanti a mají potenciál dělat do budoucna hudbu, která ještě více uspokojí vnímavější posluchače, a ne především tanečníky, jako je tomu nyní. Nemuseli by kvůli tomu ani slevit z přístupnosti a intenzity své tvorby.

To však nelze příliš očekávat. Circus Problem patří ke druhu kapel, jejichž síla tkví především v energii celého „šramlu“ než v citlivosti, zvukové a skladatelské sofistikovanosti nebo slovesné lyričnosti. A Inner Fools ke křepčení skutečně svádí od první vteřiny. Koncert těžko nahradí, ale k jeho návštěvě určitě naláká.

Hodnocení: 60 %

autor: Jan Mazura | 2. 11. 2016 11:33

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama