reklama
 
 

Recenze: Republic of Two se vrátili ke kořenům a dobře udělali. Nahráli svoji nejlepší desku

Aktualizováno 28. 7. 2016 19:14
Jiří Burian a Mikoláš Růžička natočili kolekci vzdušných odlehčených písniček s nesmírně chytlavými melodiemi a téměř ve všech případech s velkým hitovým potenciálem. „Album Back to the Trees je zkrátka nabité skvělými písničkami a má velký potenciál pozdvihnout reputaci kapely zase o úroveň výš,“ píše v recenzi Jan Mazura.

Dvojice Burian s Růžičkou je na české scéně dobře zavedená. Pod hlavičkou Republic of Two vydala nyní již čtyři skvělá alba a každý z nich se navíc zúčastnil nespočtu dalších projektů.

Novinka Back to the Trees přichází po dvou letech od alba Silent Disco a dle slov kapely její název odkazuje na návrat k přírodě, únik od technologických vymožeností a přeneseně také na návrat k vlastním kořenům a raným inspiracím. Jak vyjde najevo, v praxi jde o důraz na přirozenost, písničku, podstatu věci. A soustředění na ty správné věci přináší ovoce.

Slyšitelné a více či méně nevědomé vlivy The Beatles, U2, Arcade Fire, Coldplay nebo Simona a Garfunkela pomáhají klávesistovi, zpěvákovi, skladatelovi a producentovi Burianovi i obdobně všestrannému Růžičkovi, který je navíc akademickým malířem, proměnit v mimořádně silnou směs ještě další tři muzikanti.

Pětice společně natočila kolekci vzdušných, bezstarostných písniček s nesmírně chytlavými melodiemi a téměř ve všech případech s velkým hitovým potenciálem. Například Under the Waterfall nebo Sound Underneath My Skin utkví hned na první poslech a jen tak z hlavy nezmizí.

Burian s Růžičkou navíc zpívají zcela bez afektu (ať už v duu nebo každý zvlášť) a celkově z jejich image nevyzařuje žádná póza. Angličtinu mají dobrou a přitom lze rozumět každému slovu. Texty nepostrádají originální rýmy a klišé se v nich objevují jen výjimečně.

Ačkoli energické songy jako třeba titulní Back to the Trees nebo Riverbed nabízejí oproti dřívějším nahrávkám kapely plnější zvuk, celkově je album jemné. Zkreslené elektrické kytary vytvářejí spíše ambientní kulisy než masivní zvukové stěny a poloakustické písničky jen občas nenásilně zpestří také syntetická instrumentální linka kláves. I tak se ovšem některé skladby zvládnou díky hymnickým refrénům a důmyslným aranžmá rozrůst do téměř epických rozměrů.

S křehkou a citlivou produkcí desky celkem logicky korespondují až riskantně pomalá tempa songů. Obvykle výrazný zdroj unylosti zde naštěstí téměř stoprocentně kompenzuje kvalita materiálu a přesvědčivost jeho podání.

Album Back to the Trees je zkrátka nabité skvělými písničkami a má velký potenciál pozdvihnout reputaci kapely zase o úroveň výš. 

Hodnocení: 95 %

autor: Jan Mazura | 28. 7. 2016 15:59

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama