Mimořádná zpráva

Recenze: Lucie Bílá nabírá nový dech. Na novince Hana přináší až nečekaně dobrou hudbu

Jan Mazura Jan Mazura
Aktualizováno 14. 4. 2016 21:19
O desce Hana, oddělené od předchozí studiové Modi čtyřmi lety, hovoří tiskové materiály jako o „zásadním albu zpěvaččiny kariéry“ s nadstandardně „současným a odvážným popovým zvukem“. Ačkoli ke druhé charakteristice by se ještě hodilo dodat „ve zpěvaččině věkové kategorii“, nejsou tyto přívlastky daleko od pravdy.
Lucie Bílá
Lucie Bílá | Foto: ČTK

Za tvůrčím přelomem Lucie Bílé stojí nepochybně také přelom životní – zpěvačka tento měsíc slaví padesátiny, jubileum, které na ni očividně má pozitivní dopad. Celkovou vnitřní změnu jako by signalizovala i vlastním křestním jménem v názvu nahrávky a přizváním o generaci mladších spolupracovníků.

Lucie Bílá - Hana
Lucie Bílá - Hana | Foto: Supraphon

Tím nejzásadnějším je producent a zpěvák Martin „Maxo“ Šrámek a jeho kolegové z bratislavského studia Littlebeat. Reputaci si získal za práci s americko-švýcarskou zpěvačkou Celeste Buckingham (která se ostatně v závěru tohoto alba sama mihne) a osvědčené postupy aplikuje i zde. Výraznou roli má také slovenská zpěvačka Katarína Knechtová coby autorka nebo spoluautorka několika písní.

Jedenáct skladeb ukazuje Bílou ve vynikající hlasové i životní formě. Elektronické podklady a mimořádně propracované vokály pak dokumentují její úspěšnou snahu být hudebně aktuální a vykročit z vlastního stínu. To vše je slyšet hned z úvodního energického singlu Tak mě tady máš, z balady V loužích nebo ze závěrečné Primadonny, míchající rock a r'n'b. Dvacet vteřin rapu hostující Celeste Buckingham zde mezi intenzivními slokami Bílé zcela zanikne.

Dva duety s anglicky zpívajícím producentem Maxem sice desce dodávají o něco světovější image, ale jinak ničím nepřekvapí. O to více proto zasluhuje vyzdvihnout fakt, že Bílá zůstala i v těchto skladbách věrná češtině. Přínos Maxe tkví zejména ve vytváření soudobě znějících groovů a umné práci s hlasovými stopami. K dosažení onoho „odvážného zvuku“ však desce chybí hutnější a originálnější využití doprovodných nástrojů. Hudební prostor je místy poněkud prázdný.

Povedené texty pocházejí téměř výhradně z dílny Petra Harazina a Štěpána Petrů, členů skupiny Nebe. Jejich vrcholem je již zmíněná píseň V loužích, poetikou připomínající kapelu Kryštof a dalších textově zdatné české kapely. (Podobnost to ostatně není náhodná, Richard Krajčo produkoval skupině Nebe první album.)

Hana je skutečně milým překvapením. Dá-li posluchač Bílé šanci přesvědčit ho o svých kvalitách a nepřistoupí-li k desce s předsudky, čeká ho příjemný zážitek. Úspěšná slavice rozhodně není na konci své kariéry, a pokud v nastaveném trendu bude pokračovat, může si získat ztracený respekt řady posluchačů a přesvědčit je, že si ocenění ve známé anketě opravdu zaslouží.

Hodnocení: 90 %

Lucie Bílá - Tak mě tady máš | Video: YouTube
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Chlapík z Ottawy posílil Spartu, dohodl se na měsíc

Hokejový útočník Filip Chlapík, který dosud působil v Ottawě v NHL a na její farmě v Belleville v AHL, posílil pražskou Spartu. Dohodl se na měsíční výpomoci a bude hrát už dnes v předehrávce 19. kola extraligy na ledě Liberce. Třiadvacetiletému rodákovi z Prahy skončila se Senators tříletá nováčkovská smlouva a může se stát 9. října chráněným volný hráčem.

"Jeho hlavní charakteristika mluví za sebe - je to sparťan hrající v NHL. Navíc stále mladý kluk. Po odchodu Marka Kvapila se nám v útoku uvolnilo místo, Filip může zvýšit konkurenci v elitních formacích," řekl klubovému webu sportovní manažer Sparty Petr Ton.

Další zprávy