reklama
 
 

Recenze: Gorillaz vykročili z komiksu do reality. A hrají na večírku ke konci světa

29. 4. 2017 3:00
Nejslavnější kreslená kapela Gorillaz se v roce 2017 z obrázků definitivně přesunula do současnosti, která vykazuje mnohem apokalyptičtější rysy než lecjaký katastrofický sci-fi biják. Britský frontman Damon Albarn na desce Humanz jako vždy pracoval s dlouhým seznamem hudebníků, ovšem zejména amerických. "Což je mimochodem neveselý důkaz toho, jak si současná britská hudba v globálním kontextu stojí," píše v recenzi Karel Veselý.

Už se zdálo, že se skupinou Gorillaz je definitivně amen. V dubnu 2012 se hudebník Damon Albarn přiznal, že se pohádal s kreslířem Jamie Hewlettem a další deska jejich slavné kreslené kapely je vysoce nepravděpodobná. Jenže kvarteto animovaných postaviček má tuhý kořínek a Albarn s Hewlettem je nakonec zemřít nenechali. Sedm let po albech Plastic Beach a The Fall se nejslavnější "umělá" skupina posledních dvou dekád vrací s novým albem.

Příběh kolekce Humanz přímo napěchované hosty slavných jmen se už ale neodehrává ve fantaskním komiksovém světě. Gorillaz se v roce 2017 definitivně přesunuli do naší současnosti, která vykazuje mnohem apokalyptičtější rysy než lecjaký katastrofický sci-fi biják.

Damon Albarn s novinkou nijak nespěchal. V mezičase realizovat alchymistickou operu (Dr. Dee), natočit výtečnou sólovku Everyday Robots, album projektu Africa Express a zvládl také hojně diskutovaný comeback Blur, jejichž album The Magic Whip ale sklidilo spíše jen uctivé než nadšené recenze.

Albarnovi bude za rok padesát a pro anglickou hudbu už toho udělat dost na to, aby si mohl dát zbytek života pauzu. Odepisovat ho ale rozhodně nejde. Už sáhodlouhý seznam spolupracovníků na nové desce Gorillaz naznačil, že Albarn aktuální dění na popové scéně sleduje. Rappeři Vince Staples, Danny Brown, Popcaan nebo zpěvačky Kelela, Kali Uchis a Jehnny Beth patří k těm nejzajímavějším jménům, jež se za poslední roky objevili. Albarn nezapomněl ani na klasiky: na desce se podílli i Grace Jones, Mavis Staples, Jean Michel Jarre či De La Soul.

Možná by bylo v souvislosti s Humanz lepší mluvit o bláznivém večírku, kde se hvězdy potkávají s talentovanými nováčky a společně se snaží trumfnout v tom, co kdo stvoří ve studiu. Nahrávky Gorillaz vždy působily trochu dojmem karnevalu, Humanz jdou ale ještě dál. Jestli měly desky animované skupiny někdy nějakou společnou esenci, pak tady už definitivně zmizela. Skvělých tracků je tu pořád dost, ale vlastně nezní jako Gorillaz.

Singl Saturnz Barz s jamajským dancehallovým zpěvákem Popcaanem jako kdyby patřil spíše na jeho sólové album (s Albarnovou hostovačkou), to samé platí i o skladbě Andromeda - kolaboraci s virginským rapperem D.R.A.M.em nebo electro/R&B Submission s etiopsko-americkou zpěvačkou Kelelou. Pro Humanz se vlastně celkem hodí termín "playlist", kterým svoji poslední (a podobně schizofrenní) desku onálepkoval rapper Drake.

Gorillaz tehdy a dnes

Gorillaz se zrodili před dvaceti lety, když Jamie Hewlett a Damon Albarn sdíleli společný londýnský byt a z nedostatku jiné zábavy koukali na MTV. Defilé umělých popových hvězdiček jim vnuklo nápad stvořit dokonalou virtuální kapelu, které budou moci vdechnout rozmanité fantastické příběhy. K deskám Gorillaz vždycky patřila komiksová nadsázka, bláznivé klipy a rozverná zábava. Co ale začalo jako parodie na pop odtržená od reality, to se přerodilo v něco mnohem vážnějšího a na aktuální desce Humanz komiksový rozměr definitivně bere za své. Jako kdyby kreslené postavičky vstoupily do naší reality - dávají rozhovory, figurují na fotkách ze studia a Hewlettův obrazový materiál k nové desce vsazuje 2D a spol. do realistických fotografií.

Gorillaz: Humanz
Vydal Parlophone, 2017
Hodnocení Aktuálně.cz: 85 %

Možná je to tím, že Albarn tentokrát neměl k dispozici producenty s tak výrazným rukopisem jako byli Dan The Automator a Danger Mouse. Desku nahrával s nigeriským perkusistou jménem Remi Kabaka a neworleanským beatmakem The Twilite Tone. Společně ve studiích v Londýně, New Yorku, Paříži a Kingstonu stvořili univerzální žánrový mišmaš destilující to nejlepší ze současného hip hopu, R&B a dancehallu.

Sluší se dodat hlavně amerického a jamajského, britská hudba jako kdyby tentokrát zůstala před dveřmi studia. V dlouhém seznamu spolupracovníků sice najdeme třeba Grahama Coxona z Blur, soulového zpěváka Benjamina Clementinea či dřívějšího arcinepřítele Noela Gallaghera (ex-Oasis), oproti zástupu zámořských hostů se ale Britové vyloženě tísní v koutku. Což je mimochodem neveselý důkaz toho, jak si současná britská hudba stojí v globálním kontextu.

Humanz nespojuje žádné hudební pouto, album jako vždy drží pohromadě koncept. Členové virtuální kapely 2D, Murdoc, Russel a Noodle tentokrát museli ustupit trochu do pozadí, novinka totiž podle všeho mapuje vzestup šíleného diktátora, který vede celou civilizaci ke  katastrofě. Humanz prý podle Albarna začali na úvod roku 2016 jako "temná fantasy" o nejdivnějších a nejméně předvídatelných věcech, které změní všechno kolem nás. Leitmotiv pak desce dala cesta miliardáře Donalda Trumpa do křesla amerického prezidenta. Událost, jež původně působila "tak absurdně, že se nikdy nemůže stát", až se skutečně stala.

V rozhovoru k desce dokonce rapper Pusha T tvrdil, že Albarn své spolupracovníky nabádal, aby psali texty zapadající do světa, v němž Trump prezidentské volby vyhrál. Všechny reference na Trumpa ale z desky nakonec zmizely - jako třeba ve skladbě Let Me Out, kde Pusha T rappuje "They say the devil's at work and Trump is calling favors." Jméno prezidenta je ale smazané, protože Gorillaz nechtěli dělat "nejslavnějšímu muži na zeměkouli další reklamu".

Albarn album popsal také jako "večírek ke konci světa" a první ochutnávka z desky Hallelujah Money s Benjaminem Clementinem vydaná v den Trumpovy inaugurace je hořkou obžalobou světa, v němž nad vším a nad všemi vládnou peníze.

Apel, který není nudný

Mimochodem v kontextu desky její soulový minimalismus funguje o mnoho lépe než jako samostatný singl. To se ostatně dá říct i o závěrečné skladbě We Got The Power, gospelem nasáklé hymně o nutnosti lidské spolupráce a vzájemnosti, díky níž se můžeme postavit zlu. "Máme moc se navzájem milovat, ať se děje co se děje," pějí Albarn a Noel Gallagher, kterým přizvukuje Jenny Beth z postpunkových Savages. Po pětačtyřiceti minutách varovných apokalyptických vizí je vlastně veškerý patos opodstatněný.

Humanz má sice k dokonalé desce daleko - veteráni Grace Jones nebo De La Soul jsou v beatech trochu ztracení, někteří hosté se stěží proboxují k mikrofonu a na prvních několik poslechů nahrávka působí jako monstrózní chaos. Albarnův projekt se ale za své megalomanství nestydí, a už vůbec ne za poselství. Svůj apel světu zvádli vybalancovat zábavnými tracky, které zůstanou i poté, co šílení diktátoři už dávno nebudou u moci.

autor: Karel Veselý | 29. 4. 2017 3:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama