Kanadský raper Drake neměl vůbec špatný rok 2015. Skladba Hotline Bling se stala letním megahitem, internetové desky If You're Reading This It's Too Late a What a Time to Be Alive dosáhly platinových prodejů, a Spotify ho dokonce v prosinci vyhlásilo nejstreamovanějším umělcem roku. Dlouho ohlašované čtvrté studiové album Views from the 6 mělo dokončit jeho přerod v globální superstar. Nestřídmá osmdesátiminutová kolekce ale nakonec nakonec spíše odhaluje trhliny v jeho pečlivě budované image.
Drake je zvláštní anomálie v hiphopovém univerzu - Kanaďan židovského původu, který vyrostl v bohaté rodině na předměstí a proslavil se jako herec v teenagerském seriálu Degrassi. Nic z toho nenaplňuje klasická žánrová pravidla autenticity a i jeho pojetí hip hopu má poměrně daleko ke stereotypu raperů jako sebevědomých gangsterů. Jeho skladby často vyjadřují pocity melancholie a odcizení - loňská mixtape If You're Reading This It's Too Late připomínala sebevrahův dopis na rozloučenou a hitem Hotline Bling přes nakažlivý dancehallový beat prosakovaly výčitky dívce, která ho kdysi nechala.
Drake navíc zpíval i srdceryvný soul a vykročil tím z hiphopových klišé a obojí mu pomohlo zabodovat i v místech posluchačského spektra, kde předtím jeho žánroví kolegové selhávali. Za všechny statistiky stačí jediná – Drake protlačil do amerického žebříčku za sedm let své kariéry přes sto tracků, což je úctyhodné číslo.
Drake má samozřejmě v repertoáru i celou řadu „ramenatých“ klubových trháků, některé fanoušci našli na podzimní mixtape What a Time to Be Alive natočené s kolegou Futurem a další vyslal do světa ve slovní přestřelce s Meek Millem. Na čtvrté regulérní desce Views se ale vrací hlavně k „soft“ verzi smutného milovníka, který přes nashromážděné bohatství a světské úspěchy pořád nenachází žádné rozhřešení svého života.
Víc se tu zpívá než rapuje a obzvláště první polovině dominují pomalé, soulem nasáklé skladby plné introspektivních veršů, z nichž na posluchače dýchne torontská zima. Kdo přežije dávku tlumených emocí a depresí, dostane v druhé části desky za odměnu pár svižnějších kusů, které ale vesměs nepřináší do raperovy diskografie nic nového.
Naopak to vypadá, jako kdyby Drake na Views zkoušel jen naklonovat své staré hity. Controlla, One Dance nebo Too Good se snaží z karibských rytmů uvařit druhou Hotline Bling, výbušná Hype zní navlas stejně jako loňský hit Energy, Feel No Ways replikuje osmdesátkový feeling Hold On We're Going Home a Pop Style by chtěl být letošní Started From The Bottom.
Vypadá to, že jeho dvorním producentům, kterými jsou Noah 40 Shebib a Boi-1da, došly po letech originality nápady, kam ještě posunout Drakeův melancholický sound, a nezbývá jim nic jiného než se spolehnout na předchozí úspěchy. Vstoupit podruhé do stejné řeky ale nejde – deska Views s nesmyslně přefouklou stopáží (dvacet skladeb i s bonusem Hotline Bling) připomíná nemotorného obra, který je příliš velký na to, aby se mohl plynule hýbat.
Tohle přešlapování na místě nemohlo přijít v horší dobu než týden poté, co Beyoncé opanovala popové diskuse fantastickou deskou Lemonade, na níž znovu překročila svůj stín. Nejradikálnějším úkrokem Drakeovy desky je asi skladba Grammys, ale i ta zní, jako kdyby patřila spíše atlantskému Futureovi, jenž kanadského kolegu svým výstupem zcela zastíní.
To stejné ostatně udělal i Kanye West na promosinglu Pop Style – na albové verzi ho Drake vyškrtl, stejně jako vymazal Jamajčana Popcaana ze skladby Controlla (důvod byl patrně stejný). Nesvědčí to o velkém sebevědomí kanadské hvězdy, navíc to neprospělo plynutí desky, která by tak nutně potřebovala narušit svoji monotónnost.
Pád z vrcholu
Jak naznačoval původní název desky Views from the 6, novinka měla být původně o raperově rodném Torontu. Jenže dodatek odkazující na poštovní kód města nakonec z titulu desky zmizel těsně před vydáním. Možná si Drake při finalizaci projektu uvědomil, že deska je zase jen o něm, stejně jako všechny předchozí. Když se v minulosti babral v minulosti své rodiny a přesvědčoval nás, že i ve svém relativně dobrém společenském postavení musel bojovat, aby dosáhl svého, dalo se s ním nějak soucítit.
Tentokrát ale jako kdyby skladbám chyběl nějaký jednotící příběh – cestu nahoru i vyrovnávání se se slávou už si odbyl, z novinky asi nejvíce trčí jeho posedlost bývalými přítelkyněmi, která by mimochodem stála za odbornou psychiatrickou diagnózu. „Byl jsem pro tebe příliš dobrej,“ vzkazuje Drake všem svým bývalým milenkám v Too Good.
Digitální booklet Views obsahuje fotografie, na nichž Drake sedí v saténovém pyžamu uprostřed luxusu, postává se psem před honosným sídlem anebo letí v helikoptéře zasněženou krajinou. Nepřirozeně vytažené barvy snímků upomínají na hyperrealismus svatých obrázků - jako kdyby Drake už ani nepatřil do naší reality.
Celé se to ale zvrtne na samotném coveru desky, kde trůní na vrcholu torontské dominanty CN Tower, ale i laik si všimne, že jde o fotomontáž. Kdyby byl poměr věže a jeho těla skutečný, musel by Drake měřit přes tři metry.
Views prodá v prvním týdnu v USA více než milion kusů, a zařadí se tak do elitního klubu nejrychleji prodávaných desek všech dob. V nedávné minulosti se tato čísla povedla Adele nebo Taylor Swift, Drakeova novinka ale mnohem spíše patří do společnosti desek, jako jsou The Massacre od 50 Centa (2006), Born This Way od Lady Gaga (2011) nebo The Eminem Show (2002). Tedy rozpačitě přijatých nahrávek aktuálních hvězd, které s nimi nedokázaly navázat na předchozí úspěchy. Všechny zmiňované desky ohlašovaly začátek pádu svých interpretů, již jednoduše neustáli tlak a očekávání.
Na někoho, kdo v uplynulých dvanácti měsících dokázal udělat prvotřídní hity i z narychlo nahraných útoků na konkurenty umístěných na Soundcloud (Back to Back, Charged Up), postrádá Drake na Views lehkost a bezprostřednost. To, jak se na desce bere smrtelně vážně, hraničí až s parodií. Hrdinovi nespočtu internetových memů možná vážně lépe sedí pozice outsidera, od něhož se nic nečeká. Jenže v ní už dávno není. Jak známo – na vrcholu je obvykle zima a člověk je tam sám a o tom popovém to určitě platí také. Drake z něho právě začal padat.
Karel Veselý
Hodnocení: 50 %
