RECENZE Blur zakončili svou ságu nenápadným happy endem

Karel Veselý
5. 5. 2015 12:00
Recenze nové desky The Magic Whip, kterou britská kapela Blur vydává po 12 letech.
Kapela Blur
Kapela Blur | Foto: ČTK

Recenze – Současná spirála retrománie dovoluje, aby se na pódia před fanoušky vracely všechny kapely, které v minulosti zaznamenaly nějaké úspěchy. Natočit po letech znovu další desku a vyloženě se neztrapnit, to je výkon, ke kterému je potřeba víc než jen polechtání nostalgie zástupu pamětníků.

Damon Albarn to určitě moc dobře ví, a ačkoliv první koncertní comeback jeho Blur se odehrál už před dlouhými šesti lety, nové desky jsme se dočkali teprve na konci dubna. Po letech pokusů, omylů, zrušených nahrávacích sessions a dušování se „že už nikdy“ je tady nakonec The Magic Whip - první deska britpopových legend po dvanácti letech.

Obal desky The Magic Whip od kapely Blur
Obal desky The Magic Whip od kapely Blur | Foto: Blur archiv

Celých šestnáct let je to navíc od okamžiku, kdy Blur vydali desku natočenou celou v původní sestavě i se zakládajícím členem a klíčovým autorem hudby - kytaristou Grahamem Coxonem. Během příprav poslední desky Think Tank z roku 2003 se totiž Coxon se zbytkem kapely rozhádal, a tak je slyšet jen v baladě Battery in Your Leg. S odstupem času můžeme říct, že deska zněla víc jako úvod k následným Albarnovým sólovým projektům (Gorillaz, The Good, Bad & Queen, Mali Express) než jako regulérní studiovka Blur a zařazení jediné společné skladby s Coxonem na samotný závěr Think Tank pak mělo být nejspíše symbolické rozloučení s kapelou, která dominovala britské kytarové hudbě celá devadesátá léta.

Jenže úplný konec to nakonec nebyl. V roce 2009 se kvarteto znovu sešlo na dvou triumfálních koncertech v Hyde Parku a o rok později vydali nový singl Fool's Day, kvůli kterému během Dne hudebních obchodů čekali fanoušci před obchody od brzkých ranních hodin.

Blur - Fool's Day | Video: YouTube

Blur v sobě vždycky měli něco magického - naplňovali bowieovskou tradici rockových experimentátorů z uměleckých škol, ale zároveň s neuvěřitelnou lehkostí chrlili jeden rádiový hit za druhým - There's No Other Way, Girls & Boys, The Universal, Song 2 a další a další se zaryly pod kůži devadesátkové generace, a jak moc Britům Blur chybí, musely ukázat až hubené roky nového tisíciletí. Nikoho podobně dominantního britská rocková scéna posledních patnácti let už nevyprodukovala. Že „to“ v sobě Albarn a spol. ještě pořád „mají“, ukázal třeba další singl Under the Westway / The Puritan z července 2012, pravděpodobně zrozený na jedné z nahrávacích sessions z přelomu dekády. Kolik podobných pokusů bylo, se už asi nikdy nedozvíme, pak ale přišel květen 2013 a na poslední chvíli zrušený japonský festival Tokyo Rocks Music, díky němuž si Blur mohli prodloužit pobyt v Honkongu o pět dní. Jak lépe je využít než společným nahráváním.

Hongkongské inspirace

Blur v Honkongu rychle zabukovali studio a vznikl materiál, který položil základy k nové desce. Albarn sice její existenci ještě chvíli vehementně popíral a naplno se vrhl do svého sólového projektu s albem Everyday Robots. Nicméně pod rukama Grahama Coxona a producenta Stephena Streeta (natočil s Blur kvarteto nejslavnějších desek v devadesátkách) se už tehdy rodila deska, o níž jsme si už mysleli, že se jí nikdy nedočkáme. Albarn si pak ještě jednou zaletěl pro inspiraci do Asie, dopsal texty a dotočil vokály a bylo hotovo. Albový comeback milovaného kvarteta už nemohlo nic zastavit.

The Magic Whip je tak vlastně ideální labutí píseň kapely, která se rozhodla sama sobě i svým fanouškům splatit dvanáct let starý dluh spojený s rozpačitým odchodem ze scény. Kéž by všechny do krve rozhádané kapely dospěly ke stejnému šťastnému happy endu jako Blur.

Kapely s comebackovými deskami často dělají chybu, když předstírají, že se od jejich - často dekády - vzdáleného rozpadu zastavil čas, přesně jak by si to přáli jejich nejvěrnější fanoušci. Blur nic takového nedělají a The Magic Whip je o dost jiné album než ta, která kapela natáčela před rozpadem. Místo Albarna je teď překvapivě tahounem Coxon, a i možná proto Blur zní nejvíc jako kapela (ve smyslu organické jednotky) od eponymní „americké“ desky z roku 1997. Materiál se zrodil ze společného jamování, a proto nečekejte přímočaré hity. Blur působí dojmem, že nemusí nikomu nic dokazovat a z písniček jako Go Out nebo Lonesome Street čiší stejná lehkost jako z jejich prvních desek Leisure a Modern Life is Rubish, kdy si ještě nekomplikovali tvůrčí proces takovými bizarními nápady, jako je třeba natáčení s klubovým producentem Fat Boy Slimem.

Nejvýraznější změnou z kvarteta rozhodně prošel frontman Damon Albarn - ze sebevědomého rozjíveného páska raných desek a rozervaného melancholika těch pozdějších vyrostl během pauzy Blur v dospělého pozorovatele mumraje globalizovaného světa, který si pod sebou blahosklonně podřezává větev. V There Are Too Many of Us zpívá o klaustrofobii a pocitu vykořenění, který spojuje atomizovaná individua vyráběná civilizací. (Píseň inspiroval vloni v prosinci incident s mužem, který v Austrálii držel rukojmí v obchodě s čokoládou.) V New World Towers nebo Lonesome Street pak bloumá megapolí (ať už je to Los Angeles nebo Hong Kong) a medituje o lásce.

Splacený dluh

Stopy starých Blur se ale dají na nové desce také najít. V ironickém pijáckém pokřiku „I'm going to the local“ z refrénu skladby Go Out zní ozvěna z prázdninové hymny Girls & Boys s podobně sarkastickým vyzněním. Rozmazaná Thought I Was a Spacemen pro změnu připomíná psychedelické období z alba 13 a skvěle definuje žánr „sci-fi folk“, jak nový materiál popsal při ohlašování desky Graham Coxon.

Blur - There Are Too Many of Us | Video: YouTube

Na to, jak moc a jak dlouho se o plnohodnotném comebacku Blur spekulovalo, je The Magic Whip (název je hříčka, která odkazuje jak na zmrzlinu, čínský ohňostroj i politickou agendu) vlastně celkem nenápadná deska, kterou určitě nečekají platinové prodeje. A i jindy kapele velmi nakloněná ostrovní kritika v průměru častuje desku uctivými osmi z deseti. Spojit album s jedním konkrétním pocitem a inspirací z necelého týdne v čínské pobřežní megapoli se ale vyplatilo – místo překomplikovaných alb 13 a Think Tank si tady Blur hlavně užívají, že zase můžou hrát spolu nové písničky. Hitů už udělali v minulosti dost a tady nemusí absolutně nic dokazovat.

Damon Albarn má zase spousty dalších plánů - Jamie Hewlett nedávno potvrdil, že bude nová deska Gorillaz a ke slyšení prý bude i na novince hiphopových legend De La Soul a další pokračování Blur (když si odmyslíme koncerty) je tak vysoce nepravděpodobné. The Magic Whip je tak vlastně ideální labutí píseň kapely, která se rozhodla sama sobě i svým fanouškům splatit dvanáct let starý dluh spojený s rozpačitým odchodem ze scény. Kéž by všechny do krve rozhádané kapely dospěly ke stejnému šťastnému happy endu jako Blur.

Blur: The Magic Whip. Parlophone/Warner, 2015. Celkový čas: 51 min.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy