Rapper Kato: Barvy hrajou a zvuky malujou

Karel Veselý
16. 9. 2011 14:30
Prago Union vydávají desku, na níž zhudebnili barvy
Foto: Aktuálně.cz, Alexander Doborovodský

Rozhovor - Rapper Kato a jeho Prago Union jsou na domácí hiphopové scéně unikátním zjevem. Snad žádný z českých hiphoperů nekonstruuje svoje texty s takovou pečlivostí a láskou k jazyku jako on a loňské album Dezorient Express mu po zásluze přineslo nejen komerční úspěch a žánrového Anděla, ale také spoustu nových fanoušků napříč hudebním spektrem.

Rok a půl poté přichází Prago Union s ambiciózním koncepčním albem V barvách, které v třinácti skladbách zpracovává téma barevného spektra.

Foto: Aktuálně.cz, Alexander Doborovodský

Triumfální přijetí Dezorient Expressu muselo být pro Kata zadostiučiněním po dekádě pochybností a výsměchu. Ještě pod jménem Deph vedl v polovině devadesátých let kapelu Chaozz, která pobláznila teenagery a dostala český hip hop do žebříčků, za což byli na hiphopové scéně v přísné klatbě.

Když rozhádaný Chaozz vydával v roce 2001 své poslední album Sakum Prdum, už se o slovo hlásili Peneři strýčka Homeboye a Indy & Wich, kteří otevírají novou kapitolu žánru a Chaozz odsunují do role falešných proroků.

Kato se vrací v roce 2005 pod hlavičkou Prago Union a s debutem HDP představuje dospělejší tvář ironizujícího šaška, který se vyžívá v slovních hříčkách a metaforách. Jako jediný rapper z české špičky navazuje na tradici domácího písničkářství, která je postavená především na textech, v nichž se koncentrují vtípky, životní moudra i syrová nuda každodennosti.

Skladby Prago Uninon nejsou hudebně příliš objevné, nicméně ve slovním vodopádu Dezorient Expressu se našla jedna generace ztracená mezi vyhazovem z vejšky a hypotékou. Novinka V barvách pokračuje v sofistikovaných jazykových hrátkách, které nezní triviálně, byť často vypovídají o banálních věcech.

Foto: Aktuálně.cz, Alexander Doborovodský

Nápad natočit desku na motivy barev a asociací, která vyvolávají v rapperově hlavě, je stejně ambiciózní jako dobrodružný.  A ve své eématické omezenosti vlastně osvobozující. „Jsem přesvědčený, že barvy hrajou a zvuky malujou. A tahle deska je pokus, jak to dokázat," říká Kato. „Měl jsem chuť zkusit, jestli s pomocí rapový písničky dokážu zhudebnit barvy - od beatu, který by barvu evokoval, až po text, který by ji popisoval, aniž by ji zmínil."

Příprava minulé desky Dezorient Express trvala pět let, V barvách jsi měl hotové už za rok. Cože tak rychle?
Nechal jsem se hecnout. Na rozdíl od období po desce HDP jsem si tentokrát nedal pauzu a udržoval jsem se v nastartovaným modu. Navíc jsem díky rozhovorům s kamarády přišel na ten nápad natočit desku o barvách, což je druhý důvod, proč to šlo tak rychle. Uzavřený téma ti dá mantinely a zároveň tě to osvobodí. Já jsem, co se týče svých textů, velkej sebepochybovač a vypotit nějaký věci jen za sebe mi trvá dýl, než když jsem zaúkolovanej.

Proč téma barev?
Já mám třeba osobně barvy ke každýmu dnu v týdnu a jak se bavím s lidma, tak zjišťuju, že vůbec nejsem sám. S někým se shodneš víc a s někým míň, ale zatím jsem nenašel nikoho, kdo by to měl stejně. Moje žena třeba říká, že má to stejný s lidma, který taky vnímá barevně.

Foto: Aktuálně.cz, Alexander Doborovodský

Tohle téma ti dovolilo maximálně využít tvoji nesilnější zbraň - proud asociací a vtípků. Někdy mám pocit, že s nimi chceš posluchače zahltit. Já mám třeba strach si pouštět tvoje desky v autě, abych byl schopen řídit...
Tak ono není potřeba porozumět všemu. Já to chci mít nahuštěný a každý slovo tam má svoje místo, protože deska by měla být poslouchatelná i postý a měla by ti pokaždý něco nabídnout. Ale novinka by v tomhle ohledu mohla být jednodušší, obsah je éteričtější. Taky je tam větší důraz na muziku než u předchozí.

Beaty si děláš pořád sám?
Ano, až na jeden, pod kterým je podepsaný DJ Maro. Já jsem MC a beaty si dělám sám z nouze, protože jsem nenašel nikoho, kdo by mi sedl. Tak jsem se to musel naučit sám. Pochybnostma u toho trpím míň než u textů.

Pátral jsi někdy, z čeho vychází tvoje zvláštní poetika? Jsi třeba ovlivněný nějakým spisovatelem?
Těžko říct. Ne že bych nečetl vůbec, ale necítím se být vášnivý čtenář a spíš čtu fakta než beletrii. Říká se, že sklon ke slovním hříčkám je počátek psychický choroby. Takže jsem ji už podle všeho několikrát přechodil. Jeden z impulzů, proč jsem začal před lety dělat rap, byla fascinace, že to je jedinej žánr, ve kterým můžeš mluvit o čemkoliv. Ten hip hop, který mám rád, je můj jazyk a chci, aby z toho byl univerzální žánr. Muziku nedělám proto, že to mám vystudovaný, nebo že bych to nějak extra uměl, ale proto, že je mi takhle líp.

Foto: Aktuálně.cz, Alexander Doborovodský

Jsou muzikanti, kteří si stěžují, že lidé nevnímají jejich texty. Digitální média hodně svádí k tomu, aby se hudba konzumovala zrychleně. Ty asi nemáš tyhle problémy, když pod pódiem stojí fanoušci a recitují texty slovo od slova...
Když chceš lidem něco sdělit, je potřeba to dělat tak, abys získal jejich pozornost. Jestli si někdo stěžuje, že ho lidi nevnímají, tak musí najít řešení v sobě a příště dělat věci jinak. Já bych tady neviděl souvislost s elektronickými médii, lidi mají vlastní hlavu a vůbec bych je nepodceňoval. Musím ale říct, že mě reakce na Dezorient Express šokovala. Myslel jsem si, že ta deska je divná; překvapilo mě, že lidí přemýšlí nad spoustou věcí podobně jako já a že si dali práci to naposlouchat.

Dezorient měl obrovský ohlas a rozhodně nejen v hip hopu. Nevím jestli u nás od Repertoáru vyšla rapová deska, kterou by poslouchali lidi napříč celým spektrem „nezávislé" scény...
To mě samozřejmě těší dvojnásob. Můj ideál je dělat hip hop jako univerzální žánr. Nejsme černoši v Bronxu a nevidím důvod, proč by si rap měl stavět tématický hranice a nebo si utvářet vlastní divnosvěty, který jsou normálnímu člověku pro legraci. Věřím, že se rap dá dělat tak, aby to bylo hluboký a zároveň hip hop a srozumitelný všem. Protože nakonec já jsem stejnej jako všichni lidi v týhle republice.

Foto: Aktuálně.cz, Alexander Doborovodský

I díky tomu univerzálnímu přijetí jsi mohl v létě hrát na tak odlišných festivalech, jako je Trutnov a Mighty Sounds. Liší se na různých festivalech reakce lidí?
To ne. Akorát nás tahle situace donutila dát dohromady živou kapelu. Cítil jsem, že lidi se baví, ale že nemají na co koukat, a tak jsme dali dohromady kapelu, která tuto bariéru odbourává. Paradoxně nejvíc byly zaskočený fanoušci na Hip hop Kempu, kde se k tomu navíc ještě přidaly technický problémy.

Podílela se kapela na nové desce?
Album začalo vznikat dřív, než byla na světě kapela, takže to byl pro nás jakýsi mezistupeň. Prakticky pro mě dělali to, co na předchozích deskách Yarda Helešic - přišli, zajamovali, já jsem je nahrál a pak jsem to použil jako smyčky. To společný tvoření nás ještě čeká a už se na to těšíme. Mám hodně rád živý hiphopový kapely, ale bylo tady už spousta pokusů a jediný dvě, který přežily a něco po nich zůstalo, jsou Hocus Pocus z Francie a The Roots. Žostatní to nezvládly, asi má nějakou příčinu. 

#17066

 

Právě se děje

Další zprávy