„Rád nechávám své publikum trpět!“ Nick Cave rozhýbal festival Metronome

Přesně v půl osmé večer se na hlavním pódiu za zvuku písně Get Ready for Love zjevil Nick Cave, jeho kapela The Bad Seeds a početná hudební podpora v podobě sboru, klávesistky, perkusisty a dalších. Všichni hudebníci byli oblečeni v oblecích, členky sboru dokonce v metalických hávech, čímž dodávali publiku až sváteční pocit. Učesaná vizáž ovšem rychle zmizela a na pódiu se rozpoutalo pravé nespoutané peklo. 

„Cítil jsem, jak jste se třásli“

Cave už od začátku koncertu poskakoval po pódiu, jako dvacetiletý mladík a dychtivě se natahoval do publika, jako by se chtěl dotknout proudu energie, která z něj stříkala. Na jeho tváři bylo vidět, že právě ona energie ho živí a omlazuje. 

Třetí písničku strávil zpěvák již celou na rukou davu. Když dozpíval, podíval se na své věrné fanoušky, kteří ho celou dobu podpírali a zažertoval: ,,Rád nechávám své publikum trpět. Cítil jsem, jak jste se třásli“.

Postupně vrcholící šílenství se projevovalo i na jeho obleku. Nejdříve shodil sako a s postupem času rozepl úhlednou vestičku a povolil kravatu. V druhé půlce koncertu mu již z kalhot vylézala vykasaná košile a dokonale tak doplňovala onen úchvatný obraz blázna, který se svou hudbou propojuje s posluchači až na téměř spirituální úrovni.

Hod mikrofonem

Že je Cave skutečný vyšinutec, dokázal i odvážným hodem mikrofonu vzad směrem na pódium. Dle výrazů ve tvářích jeho kolegů se jednalo o spontánní a pro mikrofon fatální kousek. Toto chování skvěle kontrastovalo s velmi příjemným a umírněným vizuálem.

Zadní obrazovku pódia halila jakási průsvitná záclona, pod kterou se promítaly texty písní, což působilo až étericky. Na bočních panelech běžely záznamy z kamer na pódiu v černobílém filtru. Obrovský dík pak patří režii, a kameramanům, kteří ukázkově zvládli zaznamenávat v živém přenosu vše důležité, a ve správný moment vše poslat na obrazovku a adekvátně tak zprostředkovat zážitek z koncertu i divákům sedícím opodál.

„Doufal jsem, že během této písně bude pršet“

 Koncert pokračoval vyváženým mixem starých i nových hitů. Z nejnovější desky Wild God zazněla například stejnojmenná titulní píseň nebo balada Joy. Ze starších pro změnu skladby jako Red Right Hand, O Children a duet Henry Lee, ve kterém part PJ Harvey nahradila sólistka z doprovodného sboru.

Všechny jeho nejznámější písně navíc doprovázel jasný západ slunce. Hezké počasí však nebylo do poslední chvíle zaručeno. Před písní Tupelo, která vypráví o velké bouři valící se na rodiště krále rokenrolu, zpěvák dokonce vyjádřil přání, aby se počasí pokazilo: ,,Doufal jsem, že pokud bude pršet, bude pršet právě během této písně,“ zavtipkoval.

„Říkali nám, abychom tuhle píseň nehráli“

Svým nesmrtelným hitům dokáže zpěvák svou procítěnou dikcí vdechnout nový život. Posluchač tedy skladbu pozná ale zároveň má pocit, že je u vzniku něčeho nového a převratného. Tato kombinace známého a neznámého v procítěném podání Nicka Cavea publikum doslova ohromila.

 V druhé půlce koncertu zazněly také dvě písně z pro zpěváka velmi důležité a osobní desky Ghosteen. Ta vznikla těsně po těžké a náhlé ztrátě jeho syna Arthura. Před téměř patnáctiminutovou skladbou Hollywood zpěvák ohlásil: „Tahle písnička je pro nás hodně důležitá a taky hodně dlouhá. Všichni nám důrazně doporučovali ji na festivalu nehrát... Ale na to my se*em!“

Na závěr koncertu zazněly i pomalejší písně The Bad Seeds jako Into My Arms a The Weeping Song. I přesto, že obě skladby se již staly nehynoucími klasikami, Nick Cave je stále prožívá a zpívá od srdce. Nejde o umělou emoci, která by měla za účelem prodat více lístků na koncert, ale o nefalšovaný pocit, který prostupuje celé jeho vystoupení.

Nick Cave a jeho kapela The Bad Seeds rozproudili v sobotu večer celý festival Metronome Prague. Hmatatelná spirituální energie a vyvážený zvuk zaplnily celý areál pražských Letňan. Hudebník se rozloučil se slovy, že se těší na další návštěvu Prahy, a tak snad můžeme doufat v možnost si tento zážitek v brzké době zopakovat.