V Anglii žijící Australan se netají, že natáčení filmů nemá v oblibě, s režisérem Andrewem Dominikem jej však pojí dlouhé přátelství i vzájemná spolupráce. Cave složil hudbu k jeho atypickému westernu Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem i letošní novince Blonde. Před šesti lety zase australský filmař o svém krajanovi natočil sugestivní dokument One More Time with Feeling.
Tento černobílý snímek, v němž Caveova skupina The Bad Seeds natáčí album Skeleton Tree, zachytil mimořádně bolestivé období lídra kapely. S manželkou Susie Bickovou tenkrát truchlili po smrti jejich patnáctiletého syna Arthura, který se zřítil z útesu v anglickém Brightonu.
Novinka This Much I Know To Be True, natočená vloni v Londýně a Brightonu, je volným, plně barevným pokračováním. Nicka Cavea představuje v mnohem klidnějším a zjevně šťastnějším období. Tragickým řízením osudu však film vstoupil do kin jen několik dnů poté, co v jednatřiceti letech zemřel další Caveův syn Jethro Lazenby.
Andrew Dominik opět nenatočil klasický dokumentární portrét ani tradiční koncertní záznam. Spíš reflektuje, v jakém emocionálním i tvůrčím rozpoložení se čtyřiašedesátiletý umělec nacházel v loňském druhém pandemickém roce.
Hudebně je toto období stále spojeno s poslední, nadšeně přijatou deskou The Bad Seeds nazvanou Ghosteen, a zejména s Caveovou samostatnou nahrávkou Carnage. Tu vytvořil se spoluhráčem, sedmapadesátiletým multiinstrumentalistou Warrenem Ellisem.
Jádro snímku tvoří živé provedení písní z obou alb, jejichž koncertní podobu Cave s Ellisem loni na jaře připravovali před společným britským turné. Doprovází je smyčcový kvartet, tříčlenný černošský sbor a někdy také bubeník, zcela výjimečně pak i kytarista.
Vystoupení se odehrálo bez publika v opuštěné bristolské tovární hale, která však působí spíše jako poloprázdná krypta. Irský kameraman Robbie Ryan ho nasnímal pouze s využitím převážně bílých bodových světel. Skladby jsou samy o sobě působivé a výmluvné.
Nicka Cavea, oděného v typickém černém obleku a bílé košili s rozhalenkou, vidíme především v polodetailech - ať už stojí za mikrofonem, nebo soustředěně hraje na klavír. Okolo něj i dalších muzikantů a zpěváků zároveň po postavených kolejích krouží dvě kamery, jako by neustále hledaly, kudy proniknout k magii zaznívající hudby.
Ve srovnání s dřívějšími divokými koncerty The Bad Seeds, jaké mohli v posledních třech dekádách opakovaně vidět i Češi, jsou nové skladby subtilnější, tišší a více ambientní, aniž by ztrácely naléhavost a hypnotičnost. Některé prostupuje téměř obřadná atmosféra. Uhrančivě gradovaná píseň Hand of God dosahuje takřka rozměrů šamanského zaříkávání.
Éterické kompozice prozkoumávají témata smrti, ztráty, zániku, zármutku, násilí, ale také lásky, víry či naděje. Cave, pověstný sytým rockovým barytonem, chvílemi překvapivě přeskakuje do falzetu. Škoda, že anglické texty písní nejsou přeloženy do českých titulků.
Dlouhovlasý Warren Ellis připomíná démonického virtuosa, který střídá housle s analogovými syntezátory a dalšími nástroji. V některých okamžicích - například během nádherného songu Lavender Fields - se proměňuje v dirigenta. Se sluchátky na uších citlivě vede romantické smyčcové kvarteto.
Až dojemně vyznívá vystoupení zvláštního hosta, pětasedmdesátileté anglické zpěvačky Marianne Faithfullové. Caveově blízké přítelkyni a dlouholeté spolupracovnici navzdory podlomenému zdraví stále nechybí suchý humor. Před kamerami přednáší báseň Prayer Before Work, jejíž slova se stanou součástí jedné z melodií.
Několik nekoncertních scén zachycuje uměleckou i osobní symbiózu Cavea s Ellisem. Během jejich jamovaní občas vznikají takřka "transcendentní" okamžiky. Dokument přibližuje také zpěvákovu sochařskou práci, především osmnáctidílný cyklus figurek zobrazující příběh ďábla od zrození přes zatracení až po hledání odpuštění.
Cavea pozorujeme také při úvahách nad dopisy z jeho webových stránek The Red Hand Files. Povzbudivě odpovídá na dotazy fanoušků, kteří se často ocitli v krizové životní situaci. U svého idolu hledají porozumění, jako by zpěvák byl kněz nějakého jemu zasvěceného virtuálního kostela.
V dokumentu na sebe pohlíží jinak než dřív, kdy se označoval za hudebníka a spisovatele. Nyní se nálepek pokouší zbavit. Už se nestará, jak před kamerou vypadají jeho havraní vlasy. Sám sebe vidí především jako "manžela, otce, přítele a občana". V kontextu nedávných rodinných tragédií ta slova nabývají o to plnější význam.
Intimní dokument lze vnímat jako předehru k blížícímu se koncertu Nicka Cavea, jenž se skupinou The Bad Seeds vystoupí 23. června coby hlavní hvězda třídenního pražského festivalu Metronome. Kapela spolu naposledy hrála v říjnu 2018. V průběhu dvouapůlhodinového vystoupení nepochybně zaznějí i skladby z alba Ghosteen.
Film
This Much I Know To Be True
Režie: Andrew Dominik
Aerofilms, česká premiéra 11. května, další uvedení filmu ve vybraných českých kinech každý den až do neděle 15. května.
