Poslední veřejný koncert legendární britské skupiny Beatles se odehrál 29. srpna 1966 na baseballovém stadionu Candlestick Park v San Francisku, kdy přitom byla liverpoolská čtveřice na vrcholu slávy. Poté se skupina až do svého rozpadu v roce 1970 věnovala pouze nahrávání, jedinou výjimkou bylo spontánní neveřejné vystoupení na střeše jejich domovského londýnského studia Abbey Road v lednu 1969.
Na závěr posledního amerického turné v létě 1966 zahráli Beatles v chladném a větrném počasí před 25 000 ječícími fanoušky 11 skladeb v čele s hity Yesterday, Day Tripper či Nowhere Man. Právě neustálý jekot publika dovedl spolu s únavným cestováním i omezenými zvukovými možnostmi při živém vystupování členy kapely k rozhodnutí již dál nekoncertovat a věnovat se výhradně studiové činnosti.
Příběh legendární kapely se začal psát koncem 50. let v Liverpoolu, kde John Lennon založil skupinu The Quarrymen. Pod názvem The Beatles začali hudebníci vystupovat v roce 1960 a o dva roky později se složení kapely definitivně dotvořilo do podoby John Lennon, Paul McCartney, George Harrison a Richard Starkey, alias Ringo Starr. Svůj první singl - Love Me Do - vydali "Brouci" v říjnu 1962. Během zhruba deseti let existence Beatles pravidelně dobývali vrcholky světových hitparád a svou hudbou i vzhledem spoluvytvářeli ducha doby.
Rok po posledním koncertu vyšlo asi nejslavnější album kapely - Sergeant Pepper's Lonely Hearts Club Band a v roce 1969 byli Beatles naposledy spolu ve studiu, když nahrávali album Abbey Road. V dubnu 1970 McCartney jako první oznámil, že Beatles opouští, což znamenalo konec skupiny. Obecně se soudí, že za rozpadem skupiny stály prohlubující se rozpory a vzájemná rivalita mezi Lennonem a McCartneym, kteří složili většinu písní. Po rozpadu skupiny rozjeli všichni členové kapely sólové dráhy. Veškeré naděje na možné znovuzrození Beatles ukončila násilná smrt Johna Lennona v prosinci 1980, kterého zastřelil vyšinutý fanoušek Mark Chapman.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
KVÍZ: Co bylo dřív? Otestujte si svůj kulturní přehled v našem chronologickém kvízu
Víte, jestli se dřív udíleli Oscaři, nebo Nobelova cena za literaturu? Dovedete určit, zda Vincent van Gogh namaloval svoji Hvězdnou noc ještě předtím, než Picasso vytvořil Guernicu, nebo jestli Erben napsal Kytici až poté, co Mácha složil svůj slavný Máj? Otestujte si, zda dokážete správně časově seřadit české i světové kulturní události.
Mysleli, že tyto doplňky chrání stárnoucí mozek. Tři nové studie ukázaly překvapivý opak
Vitamin D, rybí tuk nebo glukosamin užívají miliony lidí po celém světě. Nové studie ale otevírají nepříjemnou otázku: může látka, která mladšímu organismu neškodí nebo mu pomáhá, působit ve stárnoucím mozku jinak? Výsledky zatím neprokazují, že by samotné doplňky vyvolávaly kognitivní úpadek. Naznačují však, že stárnoucí mozek může na některé látky reagovat jinak, než vědci dosud předpokládali.
Přerušovaná čára ho nezachránila. Řidič předjížděl kamion, dostal pokutu
Přerušovaná čára není hned povolenka k předjíždění. Policie zveřejnila video, které ukazuje řidiče, jenž minulý týden na silnici mezi Vranovskou Vsí a Olbramkostelem čekal na příležitost, až konečně bude moct předjet kamion. Sice si počkal na přerušovanou čáru, jenže proti němu jela škodovka. Ta musela vybočit až na krajnici, aby se srážce vyhnula.
„Proč se Rusům divíme?“ Ficův ministr o útoku v Lipsku a proč chce jednat s Moskvou
Mír, Rusko a žádné další zbraně pro Ukrajinu. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že válka nemá vojenské řešení. Evropě podle něj nezbývá než jednat s Ruskem a Slovensko chce být v popředí. Ruský útok v Lipsku odsuzuje, zároveň ale říká: „Proč se divíme, že Rusové takto reagují?“ Mluví také o Andreji Babišovi a o tom, jak se po atentátu daří Robertu Ficovi.
