Recenze - Po dlouhých devíti letech vyšlo nové album nezničitelné skupiny The Plastic People of The Universe. Kapela už stihla album nazvané Maska za maskou představit na úspěšném koncertě v Londýně, tuzemský křest čekal novinku v úterý v pražském Paláci Akropolis za účasti Václava Havla.
The Plastic People of The Universe se od svého znovuzrození v roce 1997 pokoušeli stát součástí české rockové scény, i když jim osobní, hudební i politická historie přisoudila spíš role solitérů, symbolů a legend.
V roce 2001 se skupinou zamávala smrt frontmana Mejly Hlavsy, ale ostatní členové se rozhodli pokračovat dál. Úspěšně (i s občasnými pošklebky okolí) se konzervovali v přehrávání starých skladeb, jejichž téměř stoprocentním autorem byl právě Hlavsa; ale nyní se zdá, že skupina začíná ožívat.
Po albu Líně s tebou spím z roku 2001, které Hlavsa sice stihl dopsat, ale už ne natočit, se objevuje nový repertoár. Nejspíš nikdo neočekával razantní změnu stylu, většina skladeb na novince je stejně jako dřív postavená na hypnotických basových tónech, jejichž trademark patří Hlavsovi. A to odhaluje i největší slabinu alba: skladatelská osobnost typu Hlavsy současným Plastikům chybí nejvíc.
Hned šest skladeb ze třinácti napsal kytarista Joe Karafiát, dvěma lyričtějšími kousky přispěla baskytaristka Eva Turnová a dalšími i ostatní členové souboru. Ale ani jedna z nich není (a možná ani nemůže být) klasikou typu Magických nocí. Možná proto pak líp vyznívají písně, které jsou svým stylem původním Plastikům vzdálenější.
A právě různé polohy desce vlastně svědčí, stejně jako skvělý a důrazný zvuk, kterým album od začátku překvapí. Úvodní TV Idylka nabízí orientální motivy, které jdou s freejazzovými sóly Vratislava Brabence velmi dobře dohromady. Následující Marie, vstávej (viz audio) je hned jedním z vrcholů alba, i když se postupně gradace trochu ztrácí.
Devízou současné sestavy je i to, že skoro všichni členové zpívají. Hlavně písně v podání Evy Turnové (Pojď a Přes práh hvězd) jsou velmi osvěžující a odhalují pro někoho možná nečekanou, ale o to lákavější křehkou tvář skupiny.
Na opačném pólu desky stojí táhlá skladba Jednou nohou/Vůl hvězda ranní, která možná až příliš okatě ukazuje k dřívější tvorbě skupiny - je ostatně složená ze dvou segmentů, společné improvizace a starší nahrávky - a hlavně pak Tygr v Praze.
Tato závěrečná skladba má snad být jakýmis odlehčením kolekce, ale kvůli vévodící tahací harmonice Josefa Janíčka může leckomu připomenout jiného člena někdejšího undergroundu Jima Čerta - což by asi členy skupiny náležitě nakrklo. Navíc svou juchavou náladou totálně vybočuje z atmosféry alba.
Plastic People možná chtěli vydat vše, co bylo zaznamenáno. Ostatně byla to první zcela regulérní práce ve studiu, takže je to pochopitelné. Ale možná chybělo právě producentské veto, album mohlo být klidně o 15 minut kratší.
Maska za maskou má i několik dalších primátů: na albu Plastic People se kupříkladu vůbec poprvé objevuje text Ivana „Magora" Jirouse. A milovníky historických paradoxů jistě potěší, že se novinka nahrávala ve studiu Cox sídlícím v sále, kde se natáčel populární díl seriálu Třicet případů majora Zemana nazvaný Mimikry, jehož byli právě Plastic People předobrazem.
Maska za maskou rozhodně není špatná deska. Hned několik skladeb osvěží koncerty a vystoupení tak ztratí nepříjemnou revivalovou příchuť. Pravdou ale je, že album není a nemůže být temné, důrazné a underground.
Temnota i důraz odešly s Mejlou Hlavsou, který přitom vždycky prohlašoval, že nechtěli být politickou kapelou. Na sklonku 90. let plánoval, aby „noví" Plastic People zněli jako The Prodigy - což mu nejspíš bylo na jedné z populárních kapelových schůzí zatrhnuto.
Jeho hledačství a rocková údernost kapele schází a jinak už to asi nebude - ale právě melancholie a uplývající čas by se možná mohly stát novým emblémem a tématem "Plastiků po Mejlovi".
„Hrst bílých hlasů si vytrhal z hřebene, rukopis poznávám, vlasy a sebe ne," jak zpívají ve skladbě Cizí vlasy.
The Plastic People of The Universe: Maska za maskou. CD, 60 minut. Vydala firma Guerilla Records, 2009.
