Praha požádala o stavební povolení pro Vltavskou filharmonii. Žádost zahrnuje jak samotnou filharmonii, jejíž výstavba má podle posledních odhadů stát včetně vybavení asi 12,33 miliardy korun bez DPH, tak stavební úpravy okolí za dalších zhruba pět miliard korun bez daně. Město předpokládá, že povolení získá v prvním čtvrtletí příštího roku. Stavba má začít o rok později.
Přípravu projektu má pro pražský magistrát na starosti jeho příspěvková organizace Pražská developerská společnost (PDS). "Nejde pouze o novou kulturní budovu, ale o projekt úzce propojený s veřejným prostorem, dopravní a technickou infrastrukturou i budoucím rozvojem celé lokality. Podání žádosti o povolení záměru je důležitým krokem nejen pro samotnou Vltavskou filharmonii, ale také pro proměnu zanedbaného území Bubny-Zátory," uvedl její ředitel Petr Urbánek.
Budovu na základě mezinárodní architektonické soutěže navrhlo dánské studio BIG - Bjarke Ingels Group. Filharmonie bude zahrnovat hudební centrum s pěti hudebními sály, kreativním prostorem, restauracemi, dalšími provozy a se zázemím. Kromě toho město v okolí plánuje úpravy včetně vybudování veřejných prostranství, nového vltavského nábřeží a řady dopravních staveb.
Po získání stavebního povolení chce město vypsat tendr na stavební firmu, a pokud vše půjde bez komplikací, stavba by měla začít v prvním čtvrtletí roku 2028. V takovém případě by mohl být zkušební provoz filharmonie zahájen v roce 2033.
Filharmonie má mít tři podzemní a šest nadzemních podlaží. Nové zázemí zde najde Česká filharmonie, které už technicky a kapacitně zastaralé prostory Rudolfina neumožňují plnohodnotný rozvoj, Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK nebo hudební sbírky pražské knihovny. Otevřená je stále otázka financování, město vyjednává o státním příspěvku. Podpora výstavby filharmonie je obsažena v programovém prohlášení vlády. Město k financování výstavby založilo také nadační fond.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
KVÍZ: Co bylo dřív? Otestujte si svůj kulturní přehled v našem chronologickém kvízu
Víte, jestli se dřív udíleli Oscaři, nebo Nobelova cena za literaturu? Dovedete určit, zda Vincent van Gogh namaloval svoji Hvězdnou noc ještě předtím, než Picasso vytvořil Guernicu, nebo jestli Erben napsal Kytici až poté, co Mácha složil svůj slavný Máj? Otestujte si, zda dokážete správně časově seřadit české i světové kulturní události.
Mysleli, že tyto doplňky chrání stárnoucí mozek. Tři nové studie ukázaly překvapivý opak
Vitamin D, rybí tuk nebo glukosamin užívají miliony lidí po celém světě. Nové studie ale otevírají nepříjemnou otázku: může látka, která mladšímu organismu neškodí nebo mu pomáhá, působit ve stárnoucím mozku jinak? Výsledky zatím neprokazují, že by samotné doplňky vyvolávaly kognitivní úpadek. Naznačují však, že stárnoucí mozek může na některé látky reagovat jinak, než vědci dosud předpokládali.
Přerušovaná čára ho nezachránila. Řidič předjížděl kamion, dostal pokutu
Přerušovaná čára není hned povolenka k předjíždění. Policie zveřejnila video, které ukazuje řidiče, jenž minulý týden na silnici mezi Vranovskou Vsí a Olbramkostelem čekal na příležitost, až konečně bude moct předjet kamion. Sice si počkal na přerušovanou čáru, jenže proti němu jela škodovka. Ta musela vybočit až na krajnici, aby se srážce vyhnula.
„Proč se Rusům divíme?“ Ficův ministr o útoku v Lipsku a proč chce jednat s Moskvou
Mír, Rusko a žádné další zbraně pro Ukrajinu. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že válka nemá vojenské řešení. Evropě podle něj nezbývá než jednat s Ruskem a Slovensko chce být v popředí. Ruský útok v Lipsku odsuzuje, zároveň ale říká: „Proč se divíme, že Rusové takto reagují?“ Mluví také o Andreji Babišovi a o tom, jak se po atentátu daří Robertu Ficovi.
