Nezvykle poťouchlý DJ Shadow vzpomíná

Jan Šprincl
20. 9. 2006 9:30
Recenze - Písmena D a J si před jméno může dát každý moderátor rádia nebo nýmand, co na vesnické diskotéce pouští cédéčka.

Skutečných DJs je jen málo. Josh Davis neboli DJ Shadow k nim patří.

Americký hudebník letos poznává, co znamená žít Kristova léta a opožděně si k narozeninám nadělil nové album The Outsider. Dárek je to i pro jeho posluchače, kteří se mohou zaposlouchat do rozmanitých stylů. Jejich nálada nás v nadsázce vrací do 70. let, časů Davisova dětství.

Název The Outsider ovšem mate. Deska, pro DJ Shadowa teprve třetí autorská, není outsiderská, naopak velmi přátelská a sám Shadow nikdy žádným outsiderem nebyl.

Foto: Aktuálně.cz

Už debut Entroducing... ukázal, že na hiphopové scéně je člověk, který je ze samplů schopný vytvořit nové skladby, aniž z nich ční umělost a mix. DJ Shadow jako jeden z prvních šel totálně napříč žánry a melancholií spojenou s minimalistickým postupem se často blíží k současné vážné hudbě nebo, jak se často připomíná, filmovému soundtracku.

Instrumentální Broken Levee Blues, Artifact, Triplicate i úvodní intro, které jako by vypadlo z prvních minut filmu Conan a ne z nového alba, dávají těmhle úvahám za pravdu.

Plodné období přinesl producentský projekt U.N.K.L.E.,  ke kterému byli pozvaní třeba tehdy ještě slavný Richard Ashcroft, mimózní Thom Yorke nebo Mike D z Beastie Boys.  Shadowovo druhé album The Private Press z roku 2002 i pozdější dobu rámuje práce na mixtapes (ty nejlepší s ním připravil DJ Cut Chemist) a hity jako In/Flux, Six Days, Organ Donor, případně čtyřicetiminutová What Does Your Soul Look Like.

Foto: www.djshadow.com

Na internetu se ostatřně válí spousta jeho mixů a například do dvouhodinového BBC Essential Mix z března 2003 zařadil píseň Akrobat Jiřího Korna. Tahle poťouchlost  je příznačná i pro album The Outsider; je daleko veselejší, než co kdy DJ Shadow předtím natočil.

Shadow o sobě tvrdí, že je oddaným fanouškem funkové muziky, teď jí složil hold ve skladbě This Time. Jsou to rozradostněné sedmdesátky, podobně jako je viděl Tarantino v Pulp Fiction. Viz Samuel L. Jackson, jak si to s přerostlým afrem za volatnem červeného kabrioletu a hodně nahlas puštěným rádiem štráduje do Burger Kinga a v této intenzitě s komiksovým nádechem se odehrává celá deska.

The Outsider prozkoumává zákoutí rockové hudby, hip hopu i folku s hostující desítkou zpěváků a rapperů, kteří doplňují hudbu čistě samplovanou, elektronikou jen trochu upravenou, ale i nahranou na živé nástroje. Shadow své eklektické koláže, které uplatňoval ve svých setech, nyní připravil v písňové formě.

Foto: www.djshadow.com

Coby odpověď na úspěch projekt Gnarls Barkley (DJ Dangermouse a Cee-Lo) může být chápaná skaldba 3 Freaks.  Turf Dancin, Keep Em Close a Seein´ Thangs připomenou kořeny hip hopu stejně jako dřívější tvorbu DJ Shadowa - i tím, že se v ní nadává na prezidenta Bushe.  Na spolupráci s alternativními rockery vzpomíná v Tiger, kde mu hrají chlapci z The Kasabian.

Moc se naopak nepodařily kytarovky s Chrisem Jamesem (Erase You a You Made It), jehož hlas nepříjemně připomíná klon Chrise Martina s Thomem Yorkem, stejně jako folkově ambientní trampovka What Have I Done s Christinou Carterovou.

Zpátky do ráže nás vrací roztančený hit Enuff a nakonec se E-40 zostra loučí skladbou Dats My Part. 

DJ Shadow neslevil ze svých nároků, a přesto natočil desku, se kterou by většina (poučenějších) posluchačů neměla mít problém. DJ Shadow na The Outsider nepřekvapil, ale ta dvě písmena před jménem bez potu obhájil.

DJ Shadow: The Outsider. CD, 66 min, v roce 2006 vydala firma Universal. 

 

Právě se děje

Další zprávy