Anketu mezi čtenáři hudebního portálu Pitchfork Media o nejlepší desku natočenou mezi léty 1996 a 2011 ovládli britští rockoví alternativci Radiohead. Vítězem se stalo jejich koncepční album o úzkosti z moderní civilizace OK Computer z roku 1997, o tři roky mladší experimentální počin Kid A je na druhém místě a do desítky se vešla i pět let stará deska In Rainbows, která skončila šestá.
Ankety The People's List se zúčastnilo bezmála 28 tisíc čtenářů z celého světa, kteří do svých žebříčků čítajících sto položek zařadili celkem 116 tisíc (!) různých desek. Na bronzové příčce figurují kanadští Arcade Fire se svým debutem Funeral (2004). Čtvrté je dnes už nefunkční kvarteto Neutral Milk Hotel se svým posledním albem In the Aeroplane Over the Sea (1998) a na pětce se umístilo Is This It (2001) od newyorských rockerů The Strokes.
Radiohead jsou také zdaleka nejúspěšnějším interpretem a v žebříčku mají celkem pět alb (nedostalo se jen na loňský počin King of Limbs. Více už zabodoval jen rapper Kanye West, který má v seznamu pěti studiových nahrávek a loňskou společnou deskou Watch The Throne s kolegou Jay-Zem. V žebříčku nejlépe hodnocených interpretů ho přeskočili už jen Arcade Fire, kteří vtěsnali všechny tři své desky do první čtyřicítky. Čtvrtí jsou Animal Collective a pátí Modest Mouse.
I přes triumf Radiohead se v „hodnocení národů" museli Britové sklonit před kapelami ze severoamerického kontinentu. Ty okupují dokonce tři čtvrtiny Top 200 a jen z New Yorku jich je v žebříčku více než z Velké Británie (43 vs 29). Ze zemí kontinentální Evropy boduje nejvíce Francie s osmi deskami, z nichž se nejlépe na místě 26 umístili Daft Punk s Discovery. Švédsko dostalo do první dvoustovky pět interpretů a Island čtyři.
Konzervativní tlampač indierockové scény
Webový portál Pitchfork Media založil v roce 1995 čerstvě odmaturovaný americký teenager Ryan Schreiber s cílem dát prostor recenzím nezávisle vydávaných desek, na které obvykle v papírových hudebních časopisech nezbývalo místo. O rok později začaly recenze přibývat každý den a web brzy připomínal regulérní hudební časopis s rozhovory i delšími články. V novém tisíciletí se stal nejpopulárnějším webem o hudbě a neoficiálním arbitrem vkusu indierockové generace nulté dekády. Na cestě na vrchol výrazně pomohl kapelám jako jsou Arcade Fire, Bon Iver, Broken Social Scene nebo Modest Mouse.
Nárůst vlivu Pitchforku v poslední dekádě odráží radikální proměnu hudební žurnalistiky, která se z papírových magazínů přestěhovala na internet. Pesimisté, kteří v éře zrychlených informací zvěstovali smrt kritickému psaní o hudbě ale přišli zkrátka - recenze na Pitchforku jsou proslulé svými zevrubnými analýzami, které si nic nezadají s publicistikou z šedesátých či sedmdesátých let. A komu se nechtějí číst dlouhé texty, tomu vystačí bodové hodnocení desky na stupnici od nuly po desítku. Absolutní hodnocení dostal za poslední roky ale jen Kanye West za My Beautiful Dark Twisted Fantasy. Předloňský rapový opus skončil mimochodem v hlasování čtenářů na čísle devět.
Dnes se Pitchfork může pochlubit 250 tisíci čtenářů denně a vlastně supluje roli nadžánrového hudebního časopisu, které už pomalu z novinových stánků zmizely. Ačkoliv web tradičně inklinuje spíše k nezávislému sektoru, desky vydané mimo tradiční systém velkých korporací zábavního průmyslu mají v žebříčku jeho čtenářů navrch jen těsně - vyjádřeno v procentech je to 56 vs. 44. Nejúspěšnější nahrávací značkou jsou nezávislí Merge Records s deseti alby.
Vzhledem ke svému dominantnímu postavení mezi hudebními médii má Pitchfork samozřejmě také dostatek kritiků, kteří se ozvali i po zveřejnění žebříčku. „Na výsledcích není nic překvapivého, nicméně my kteří milujeme populární hudbu a její mnohé chutě a variace se musíme ozvat. Esteticky, žánrově, regionálně i rasově je The People's List příliš úzký a konzervativní! Vždyť čtenáři Pitchforku ignorují prakticky všechny hudební žánry kromě indie rocku a jeho folkových a elektronických odnoží." stěžuje si třeba publicistka Jody Rosen na portálu Slate.
Připomíná také že v Top 200 je jen 24 desek od černošských interpretů a stejný počet žen, pokud k sólovým interpretkám přičteme i skupiny v čele se zpěvačkami jako jsou Portishead či Beach House. Ostatně ani se není moc čemu divit - 88 procent hlasujících v anketě byli muži. „Vypadá to, že čtenářská obec Pitchforku je skoro výhradně pánský klub," píše Prefixmag. Blog LA Times Pop & Hiss si pro změnu všímá nejrůznějších statistik, které Pitchfork z ankety vydoloval - třeba žebříčků podle popularity v jednotlivých zemích a také státech a velkých městech USA. Zatímco třeba Polsko miluje Radiohead, Sigur Ros a Massive Attack, čtenáři v Los Angeles zařadili do své dvacítky jen jediného domácího interpreta - Becka a jeho Odelay.
