Neil Young: gospely pod hippie zástavou

Michal Pařízek
26. 5. 2006 9:00
Recenze - Album Neila Younga Prairie Wind se zdálo být rozloučením s bohatou kariérou. Ale necelých osm měsíců po jeho vydání je všechno jinak.

Původem kanadský písničkář je zpět s albem Living With War a hrdě třímá prapor s obtaženým hippie heslem Make Peace Not War.

Jakkoli se po útoku na WTC stavěl za George Bushe, dnes s pohledem na rozpolcenou situaci ve Spojených Státech vztyčil protestní zástavu proti politice americké vlády a hlavně osobě prezidenta.

Na tom dnes není nic výjimečného, ale Young je natolik silnou osobností, že tomuto apelu dodal nadčasový důraz a hodnotu.

Stejně tak jako Bruce Springsteen na svém posledním albu se Neil Young snaží  probudit původního ducha svobodné Ameriky. Ostatně obě alba jsou v první pětce internetového obchodu Amazon a ne náhodou je něm možno je zakoupit společně ve formě "antibushovského" balíčku.

Album Living With War natočil Young počátkem dubna během pouhých pěti dní; na konci měsíce už bylo ke slyšení na autorových stránkách. Je až neuvěřitelné, jaká síla i vzdor se v něm za ten krátký čas musely vzedmout. Tahle kolekce je rozhodně nejsilnějším materiálem, který natočil od alb Freedom a Ragged Glory z konce 80. let.

Politická, jakkoliv upřímně míněná hesla by nefungovala bez podpory kvalitní hudby. V ní se Young vrací do sedmdesátých a osmdesátých let, kdy světem hýbaly jeho hity Rust Never Sleeps nebo Rockin' In The Free World.

Skvělý zvuk, razantní bicí a rozostřené kytarové rify pevně vedou každou z písní, navíc podepřeny stočlenným vokálním sborem. Právě díky němu jsou hymnické skladby asi nejpodobnější novodobým gospelům. Sbory dodávají heslům typu "Nepotřebujeme další lži" neuvěřitelnou sílu; jakoby je zpívaly celé národy, nebo spíš jeden znovu sjednocený národ...

A když se ke všemu tomu všemu kytarovému rachotu a vokálnímu burácení přidá jasný zvuk polnice, jako ve snad nejútočnější písni Let's Impeach The President, kde trubka cituje tradicionál The City Of New Orleans, rozvine e prapor až k útoku.
 
Album má jasnou gradaci, která přes kritiku války v Iráku (Shock and Awe), korupce a spotřební kultury (The Restless Consumer) i lítost nad válečnými oběťmi a jejich rodinami (Families) dospěje až ke dvěma vrcholům této kolekce.

Neil Young
Neil Young | Foto: Aktuálně.cz

Roger and Out  - slangový výraz pro ukončení hovoru ve vysílačce -  je jakýmsi osobním rozloučením s dávným přítelem, ale v druhém plánu také nápovědou. Rozumím a končím, tohle je moje poselství, pochopili jste?

V písni Lookin' For A Leader pak přichází to nejdůležitější: "Někdo kráčí mezi námi/Doufám, že slyší tohle volání/ Možná to bude žena/ Nebo černoch"  To je světlo na konci tunelu, které Young rozsvěcuje a nabízí hned několik kandidátů (Hillary Clinton, Colin Powell a hlavně senátor Barack Obama).

Závěrečný chorál America the Beautiful, složený Katherine Lee Batesovou řelomu 19. století, má pak k oné změně dodat sílu. Dřív to šlo, tak proč teď máme tohle snášet?

Neil Young předkládá skvělé album, které je nakonec "aktuálně politické" jen v prvním plánu. Není to vzteklý protest jako World Wide Suicide od Pearl Jam ani nihilistická deprese jako album Passover od mladých Texasanů The Black Angels, asi nejdůležitějšího politicko hudebního hlasu poslední doby.

Je to upřímná (a hitová) výpověď šedesátníka, který se snaží říci cosi důležitého, jak nejlíp to umí. Přitom se jakoby mimochodem dostává na jeden z vrcholů dlouholeté kariéry.

Neil Young : Living With War. CD, 41 minut, vydala firma Warner Music, 2006.

 

Právě se děje

Další zprávy