Nedělat z hudby vědu. The Killers vydali desku plnou naděje, snad přijedou na Colours

Honza Vedral Honza Vedral
1. 9. 2020 17:52
Na šestém albu jdou američtí The Killers, kteří měli být hvězdami letošních zrušených Colours of Ostrava, proti proudu času, aniž by výsledkem bylo retro. Imploding the Mirage je velká, americky pompézní nahrávka, která se blyští a třpytí jako Las Vegas.
The Killers existují od roku 2001.
The Killers existují od roku 2001. | Foto: Olivia Bee

Je podobně kýčovitá a přitom neodolatelná. Pod všemi těmi flitry uvnitř možná i trochu prázdná. Kapela na ní v syntezátorových kulisách vyvolává zašlou přímočarost stadionového písničkářství a pátrá po magickém písňovém receptu Bruce Springsteena. A byť oproti němu chybí jistá přirozená pokora a subtilnost, The Killers se napojili na pramen hitovosti vyvěrající z nejlepšího popu a rocku osmdesátých let.

The Killers.
The Killers. | Foto: Robert Ashcroft

Když loni hráli jako hlavní hvězdy na slavném britském festivalu Glastonbury, během velkého finále na pódium nejprve přizvali kytaristu Johnnyho Marra z britské nezávislé kapely The Smiths. A hned po něm synthpopové legendy Pet Shop Boys.

Někde na půl cesty mezi skladbami This Charming Man a You Were Always On My Mind obnažili svou podstatu, která utváří jak hudební vkus, tak výraz zpěváka Brandona Flowerse. Na aktuálním albu stejnou popovou dvojsečnost ještě vybrousil.

Výsledný zvuk může být stejně tak plán jako z nouze ctnost. Přestože oficiálně mají The Killers stále čtyři členy, kytarista Dave Keuning, který se autorsky podílel na jejich největších hitech včetně Mr. Brightside, si už několik let dává pauzu a do studia nedorazil. Baskytarista Mark Stoermer se natáčení účastnil jen omezeně, protože stále řeší sluch poškozený následkem pyrotechnických efektů na koncertu v Londýně.

Nové album je tedy znovu hlavně dílem Flowerse a bubeníka Ronnieho Vannucciho Jr. Společně vyřešili zdánlivě nerozlousknutelný rébus: Jak může stadionová indierocková kapela natočit desku bez vlastního kytaristy?

Odpověď našli především v syntezátorech. Pod rukama se jim mění ve vřelé organické nástroje, z nichž prýští živelná energie, jež si nijak nezadá s tou rockovou, z podstaty kytarovou. Zřejmé je to hned z úvodní skladby My Own Soul's Warning, kde se z nenápadného intra a nápěvu střihem vylíhne refrén zběsile dusající vpřed. Takový, že dokáže vdechnout život i těm nejumělejším klávesovým rejstříkům.

Videoklip ke skladbě My Own Soul’s Warning natočil Michael Hili. | Video: Island Records

Hned zkraje je tedy zřejmé, že i po letech na scéně a vnitřních obtížích jsou The Killers, založení roku 2001, stále ve formě. Nespadli do koloběhu kapel, které žijí z podstaty a mají problém opustit rutinu.

Album Imploding the Mirage lze snadno brát jako čítanku vlivů, jíž Killers dalšími hudebními odkazy dodávají dynamický a zábavný rozměr. Nejlépe je to patrné na skladbě Dying Breed, v níž se z repetitivního plastového rytmu vysamplovaného hned od dvou německých krautrockových legend Can a Neu! v refrénu rozvine čistokrevná a podmanivá "springsteenovka".

Hostující kytarista z Fleetwood Mac Lindsey Buckingham sólem dodává šťávu dalšímu singlu Caution, aby - už bez něj - kapela o pár písní dál ve skladbě Running Towards a Place úvodním riffem vyvolávala nálady typické právě pro Fleetwood Mac.

Rytmika a melodie When the Dreams Run Dry leccos připomenou posluchačům desky So od Petera Gabriela. A přímočarost, s jakou Brandon Flowers zpívá, že "všichni zemřeme", je svou drzostí odzbrojující.

Ve skladbě Dying Breed se repetitivní plastový rytmus rozvine v čistokrevonou „springsteenovku“. | Video: Island Records

Celá nahrávka má neodbytně bezstarostnou náladu. Stále je z ní sice patrná ta pouštní melancholie, pro The Killers tak typická, v jádru se ale jedná o optimistickou popovou desku plnou naděje.

Flowers sice do chytlavých, stadionově klenutých refrénů občas rozdává velikášská sdělení, do nichž se už tolikrát zapletli Bono nebo Chris Martin, jenže u The Killers patos neprovází žádná hra na velké dojemné umění ani drásání emocí.

Obal alba Imploding the Mirage.
Obal alba Imploding the Mirage. | Foto: Island Records

Sympatickým rysem Imploding the Mirage je přímočarost. Kapela zbytečně nezpomaluje do úmorných balad, z hudby nedělá vědu. Díky tomu album tepe dopředu, nesplývá v uplakanou hmotu a vůbec osvěžuje současný hudební střední proud.

Producenti Shawn Everett a Jonathan Rado, známý z dua Foxygen, retro zvukům navíc dali aktuální tvar i vyznění. Dost možná deska v tomto směru stojí na začátku další etapy vytěžování osmdesátých let.

Doufejme, že tuto vrstevnatou, mile a chytře přímočarou hitovou nahrávku The Killers přivezou na Colours of Ostrava alespoň příští rok - a že ji předvedou se stejnou suverenitou, s jakou ji nahráli.

Autor je šéfredaktorem hudebního časopisu Headliner.

The Killers: Imploding the Mirage

Island Records 2020

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Exploze v domě v Göteborgu si vyžádala více než dvě desítky zraněných

Více než dvě desítky zraněných si v úterý ráno ve švédském Göteborgu vyžádala exploze a následné požáry v několika obytných domech. Několik postižených je zraněno vážně. Co výbuch způsobilo, zatím není jasné, nicméně podle policie nešlo o nehodu, informovala švédská média.

Podle aktuálních údajů bylo do nemocnic dopraveno 16 zraněných ve věku od 10 do 80 let. Podle mluvčí göteborské univerzitní nemocnice Ingrid Fredrikssonové je stav čtyř hospitalizovaných, tří žen a jednoho muže, vážný.

Podle göteborské záchranné služby exploze zasáhla několik bytů a schodiště. Následný požár se rozšířil na přilehlé domy. Evakuováno z nich bylo několik stovek lidí, někteří skákali v panice z oken, sdělil televizi SVT velitel zasahujícího týmu záchranářů Jon Pile. Požár zatím stále není uhašený a hoří na několika podlažích.

Zdroj: ČTK
Další zprávy