Dva základní rockové styly sedmdesátých let minulého století, hardrock a punk, se setkávají v hudbě kalifornské Metalliky. Čtyřčlenná skupina s obdivovanými kytaristy Kirkem Hammettem a Jamesem Hetfieldem za sedmatřicet let existence rozvinula žánr zvaný thrash metal a učinila jej podnětným i pro svět vážné hudby, jak v 90. letech prozradily přepisy jejích skladeb pro čtyři violoncella od finského souboru Apocalyptica.
Hudebně nejvlivnější období Metalliky, která toto pondělí vystoupí v pražské O2 areně, spadá do let 1988 až 1996, kdy vydala tři své nejzásadnější desky. Zvláště titul přezdívaný Černé album svými šestnácti miliony nosiči prodanými v USA pomohl udělat z okrajového stylu jeden z mainstreamových proudů rockové kultury.
Význam Černého alba pro další vývoj tvrdého rocku byl tak velký, že jej skupina před šesti lety znovu připomněla na koncertech. Pamětníci tehdejšího vystoupení v pražském Edenu vědí, že byly koncipovány nezvykle - od poslední skladby k první.
Zvláštní má být také dnešní koncert Metalliky v O2 areně. Pořadatelé slibují, že pódium bude tentokrát umístěné uprostřed haly.
Po roce 2000 vydávala Metallica nové desky v poměrně dlouhých intervalech a styl, definovaný v prvních patnácti letech existence, moc neměnila. Snad jen po příchodu nového baskytaristy Roberta Trujilla zkusili dnes již devítinásobní nositelé Grammy opatrně akceptovat drobnější náznaky groove metalu.
Metallica ale neovlivnila jen světovou hudbu. V mnoha ohledech inspirovala i to, co je běžnému posluchači skryto - hudební podnikatelské zázemí, showbyznys. Prvním významným počinem v této oblasti byla roku 2000 takzvaná válka s Napsterem, jednou z prvních internetových sdílených služeb, která fungovala na základě komunitní výměny nahrávek.
Zakladatel Metallicy, bubeník Lars Ulrich - s jeho otcem mimochodem Jan Kodeš sehrál řadu fantastických tenisových bitev -, objevil, že skrze Napster lze zdarma stáhnout skoro všechny skladby jeho kapely, včetně těch nevydaných. Jako první v showbyznysu tedy Napster zažaloval za nelegální šíření hudby a uspěl tak, že firmu dohnal k bankrotu. Na několik let se tím mezi širokou veřejností podařilo zpomalit nedovolené pirátské šíření muziky.
Když bylo jasné, že úplně se ho zastavit nepodaří, Metallica našla jiné řešení a z nepřítele udělala pomocníka. Změnila styl podnikání. Základem jejího byznysu přestaly být nové nahrávky.
Ještě na přelomu tisíciletí byly koncerty podpůrným, často dokonce prodělečným prvkem, který měl upozornit na nové album. Dnes je naopak nová nahrávka na CD či LP jen jedním z širší palety podnikání skupiny. Slouží především jako marketingová záminka k turné a v mnoha ohledech hraje roli suvenýru.
Do této strategie zapadá i dnešní pražské vystoupení. Je součástí koncertní šňůry World Wired Tour, kterou kapela nastartovala v říjnu 2016 coby podporu tehdy nově vydané desky Hardwired…to Self-Destruct. Každý, kdo si koupil vstupenku na dnešní koncert, jej obdrží na fyzickém nosiči či v digitální podobě.
Turné bude probíhat přinejmenším až do března 2019, v plánu je 131 vystoupení po celém světě s řadou krátkých návratů do USA na výjimečné akce. Metallica se do Evropy vrátila po tříměsíční pauze na začátku února při tempu, kdy ji každý druhý den čeká půl roku předem vyprodaný koncert. S jedním několikadenním odskokem do San Franciska teď na starém kontinentu vydrží až do poloviny května.
Takto obrovské koncertní turné samozřejmě přináší další změny - jestliže šňůra trvá bez tří měsíců celé tři roky, zvětšuje to interval mezi studiovými alby, zvláště když práce na nich je pro čím dál starší muzikanty stále náročnější. Mezera mezi posledními dvěma alby Metalliky čítala osm let, za tu dobu začala dospívat další generace posluchačů a Metallica musí oslovit také tu novou, zároveň samozřejmě nepřijít o starší fanoušky. Proto kapela v mezidobí udržuje povědomí o sobě sama dalšími "produkty".
Je skoro jisté, že po současném turné se posluchači dočkají DVD a alba se záznamem některého z koncertů, další skladby v některé počítačové hře či filmu nebo nějaký médii hodně propíraný speciální projekt. Může být úspěšný jako koncerty, které kapela roku 1999 absolvovala se Sanfranciským symfonickým orchestrem, nebo naopak propadákem jako album Lulu, které natočili coby doprovodná kapela dnes již nežijícího Loua Reeda v roce 2011.
Nevadí, hlavně, že na skupinu se nezapomíná. Kdo navštíví vystoupení Metalliky, odchází s pocitem velkolepého zážitku. Ani si neuvědomí, že se nesetkal jen s kapelou a její hudbou, ale také s partou vizionářů, která mění showbyznys.
