Program ve čtvrtek představil prezident festivalu Marek Vrabec. Připomněl, jak Struny podzimu před čtvrtstoletím vznikly na Pražském hradě za éry Václava Havla a následně odtamtud byly vypovězeny, když se prezidentem stal Václav Klaus.
Letošní ročník zahájí 19. října v sále DOX+ americká skladatelka, laureátka Pulitzerovy ceny a držitelka Grammy Caroline Shawová. Narodila se roku 1982, prosadila se v klasické hudbě, podle pořadatelů se ale také úspěšně pohybovala ve světě popu a hip hopu ve spolupráci s umělci, jako jsou Kanye West, Nas nebo kapela The National. Do Prahy přijede Shawová poprvé, a to v doprovodu Attacca Quartetu.
V české premiéře se 28. října ve velkém sále Lucerny představí americká zpěvačka Madeleine Peyrouxová, která začínala koncem 80. let minulého století buskingem v Paříži. Dnes ji organizátoři řadí mezi písničkářky jako Norah Jonesová či Diana Krallová. "Vyslyšeli jsme její volání z písně Don't Wait Too Long, která pochází ze slavného alba Careless Love. To také v Lucerně představí," říká Vrabec v narážce na desku z roku 2004.
V rámci oslavy letošních devadesátin Jiřího Suchého bude mít reprízu jeho scénický recitál, uvedený na Strunách podzimu v roce 2019. Rudolfinum se tak 31. října ještě jednou převlékne do kulis inspirovaných televizním pořadem Recital 64, pásmem písniček Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra natočeného v roce 1964. "V dalších týdnech nás s režisérem Michalem Cabanem čeká debata o repertoáru, protože Jiří Suchý se nechce opakovat a nechce, aby byl večer stejný jako před dvěma roky," zdůrazňuje Vrabec.
Americký performer a raper Saul Williams se 2. listopadu na pódiu La Fabriky setká s britskou genderově neutrální performerkou Kae Tempest, dříve známou jako Kate Tempestová, a Mivos String Quartetem. Klasickou hudbu spojují s rapem a poezií, společný je jim lyrický talent se společenským a politickým uvědoměním a s charismatickým jevištním projevem.
O sedm dnů později, 9. listopadu v MeetFactory, se Čechům poprvé představí bubeník Makaya McCraven, jenž propojuje jazz, hip hop a avantgardu s originálními zvukovými plochami.
"McCraven pochází z chicagské jazzové nebo fusion jazzové elektronické scény, která u nás není tak známá jako ta newyorská nebo kalifornská. Má multietnický původ, narodil se v Paříži maďarské matce a Afroameričanovi. Ve svých zvukových plochách vyčerpává akordické i rytmické možnosti a má specifický přístup ke kompozici," přibližuje programový ředitel festivalu a kytarista Vilém Spilka.
Brazilský zpěvák, skladatel a kytarista specializující se na žánr bossa nova Vinicius Cantuária vzdá poctu svému předchůdci Antoniu Carlosi Jobimovi 14. listopadu v Anežském klášteře. Nahradí tak odložený koncert z loňského roku.
Divadlo X10 bude 21. listopadu znít etnickou i náboženskou hudbou. Čtveřice Tenores di Orosei produkuje autentický sardinský zpěv v nejčistší formě a patří mezi nejznámější tradiční vokální soubory současnosti.
K začátku historie Strun podzimu pak bude vázán závěrečný koncert letošního ročníku, na němž houslista Gidon Kremer a soubor Krematica Baltica 22. listopadu ve velkém sále Lucerny přednesou program věnovaný Ástoru Piazzollovi. Ten kdysi přetavil tradiční tango do nového stylu nazvaného tango nuevo.
Půjde o stejný projekt, jejž Kremer představil roku 1996 na koncertě, kterým pomyslně začala historie Strun podzimu.
"Tehdy jsme Gidona Kremera zklamali ve všem možném, ke konci pobytu se mnou už skoro nemluvil," vzpomíná Marek Vrabec na dobu, kdy sbíral první pořadatelské zkušenosti jako zaměstnanec Správy Pražského hradu. "Teď budeme mít možnost mu to nahradit. Zahraje takřka totožný program a v sestavě se objeví tentýž hráč na bandoneon, který s ním tehdy přijel na Pražský hrad," dodává.
Tímto koncertem zároveň festival podle Vrabce vstoupí do další etapy. Struny podzimu nově pořádají dvě akce na přelomu roku - Silvestr v Rudolfinu s hornistou Radkem Baborákem a ve spolupráci s Českou filharmonií její novoroční koncert, který bude ve vídeňském stylu a dirigovat jej má Manfred Honeck. Kromě toho letos tým podruhé organizuje zářijový festival Prague Sounds na plovoucí scéně na hladině Vltavy.
"Jedná se o významný milník v historii Strun podzimu, které se tak postupně z komorního festivalu pořádaného dvěma studenty proměnily v plnohodnotnou kulturní instituci přinášející jedinečné hudební zážitky v průběhu celého roku," říká Marek Vrabec. Druhým někdejším studentem je Martin Pechanec, který vedle Vrabec stál u začátku festivalu na Pražském hradě a poslední roky pro něj opět pracuje.
