reklama
 
 

Na politické texty teď nejsem nastavená. Možná i proto, jak vážná je situace, říká Barbora Poláková

31. 3. 2018
Herečka a zpěvačka Barbora Poláková na sebe upozornila před šesti lety valentýnskou písničkou Kráva s vtipným textem i klipem. S producentem Janem P. Muchowem a klavíristou a skladatelem Davidem Hlaváčem před několika dny vydala druhou autorskou desku ZE.MĚ, na které jsou vedle dalšího hitu Nafrněná i skladby o závažnějších tématech - například o smrti. "Přijde mi fascinující představit si tu vteřinku těsně předtím, než odejdeme," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Svou druhou desku vydává zpěvačka a herečka Barbora Poláková v době, kdy má doma dvě malé děti. Během rozhovoru často mluví o "asociální bublině", v níž kvůli domácí péči o potomky přetrvává.

Ačkoliv do nových písniček otiskla spousta jiných témat než mateřství, je jasně vidět, kde teď duchem pobývá. Když pak přijde řeč na současnou politickou situaci, Poláková viditelně posmutní. Do skladby podobné té, jakou byl před šesti lety duet s Davidem Kollerem Sami, se ale pouštět nehodlá.

"Co by ta moje případná písnička zmohla? Znám své limity i maličkatou váhu v celém systému. Není to tak, že bych se zbavovala odpovědnosti. Jen zvažuji dopady jednotlivých činů a naše situace mi přijde velmi vážná," říká.

Před pár dny jste zveřejnila klip k písničce Vono, která je celá poskládaná z takzvaných vycpávkových slov typu "jakože určitě" nebo "tak ňák". Které nejčastěji používáte vy?
Hodně jsem používala "jakoby", později se to změnilo na "vlastně". Nedávno mi někdo říkal, že četl studii, ve které psali, že když se přestanete soustřeďovat na jedno slovo, vloudí se vám do řeči jiné.

Inspirací tedy byl váš vlastní slovník?
Inspirovala jsem se asi pět let starým rozhovorem se zpěvákem skupiny Vltava Robertem Nebřenským. Něco jsem mu vyprávěla a on pak poznamenal, že jsem asi šestkrát použila "jakoby". "To přece nebylo jakoby, to bylo opravdu! Nemusíš používat takové berličky, prostě pověz, jaké to bylo doopravdy," řekl mi tehdy. Dlouho jsem na to myslela a nakonec mi to přišlo jako skvělé téma. Stále aktuální.

Máte poetiku Roberta Nebřenského ráda?
Hrozně moc, o to víc jsem se cítila trapně, když mi ta slova vytýkal.

Vaše texty z první i aktuální druhé desky připomínají zhudebněný tok nápadů, nejsou to klasické rýmy. Jste ten typ, co si myšlenky zapisuje v tramvaji na papírek a pak z nich skládá písničku?
Jo, jsem. Než vznikne hotový text, rodí se mi téma v hlavě několik měsíců, někdy i let. 

Zrovna včera se mě Pavel (herec Pavel Liška, partner) ptal, který jsem napsala na jeden zátah a nechala tak. Je to ten k písničce Těsně před koncem, na soustředění s kapelníkem Davidem Hlaváčem vznikl asi za půl hodiny.

Téma smrti a otázky, jak dlouho tu budu a jestli stačím svým dětem předat to, co bych chtěla, se mi při dvojnásobném mateřství otevřelo mnohem víc. Přijde mi fascinující představit si tu vteřinku těsně předtím, než odejdeme. Spousta věcí, kterými jsme se zabývali, se musí vyjevit jako banality. A spousta zase jako podstatné momenty.

Na minulé desce máte "technologickou" písničku Generace, na současné "facebookovou" skladbu 2-8-5. Jsou pro vás sociální sítě stále důležité téma?
Když jsem psala Generaci, myslela jsem na to, jak moc jsme zatěžkaní mobily, v jakém tempu žijeme. Myslím, že jsem ani Facebook v té době neměla. Teď se mi ale zdá, že jsme v mnohem zapeklitější situaci.

Sociální sítě spoustě lidem způsobují deprese, protože na nich jde v podstatě převážně o chlubení. Sledují, co prožili ostatní, a mají pocit, že oni sami toho prožili málo, míň nebo hůř. Že nejsou tak krásní, dobří, vtipní. Nemyslím, že se to jen tak změní, protože ve Facebooku i Instagramu jsou velké peníze. Je tedy docela otázka, kam až to zajde.

Jak vy sama fungujete na sociálních sítích?
Dřív jsem na to trochu kašlala, ale od té doby, co jsem objevila aplikaci Boomerang, mě dost baví Instagram. Dávám tam jen práci a je skvělé, když můžu lidem, kteří byli třeba na koncertě, ukázat, jak pak blbneme v šatně.

V Brně mě během písničky Po válce z publika nahrával jeden kluk, já mu chtěla udělat radost, tak jsem mu ten telefon vzala a otočila na něj. V ten moment jsem si všimla, že to živě vysílá na Facebooku. To je trošku mazec, ne?

Barbora Poláková

  • Narodila se v Kolíně v roce 1983.
  • Vystudovala činohru na pražské DAMU, působila v Divadle Na Vinohradech. 
  • Ve hře Blonďatá bestie, již nastudovalo A studio Rubín, ztvárnila političku Kristýnu Kočí. V pokračování Blonďatá bestie vrací úder zazněl protestsong Sami, který nazpívala s Davidem Kollerem. To už měla na svém kontě humornou valentýnskou píseň Kráva
  • Vydala dvě autorská alba: Barbora Poláková (2015) a ZE.MĚ (2018). Druhé album obsahuje i hity Nafrněná a Po válce.
  • Získala celkem tři Ceny Anděl.
  • Je také filmovou herečkou, naposledy se objevila ve snímku Kvarteto Miroslava Krobota. Kvůli roli se učila na violoncello. 
  • Se svým partnerem, hercem Pavlem Liškou, má dvě malé dcery

Štve vás to věčné focení a natáčení na koncertech?
Na nové desce mám písničku Na potom. Je o tom, že na sobě pozoruji, jak nejsem v přítomnosti, a o tom, že si všechno fotíme "na potom".

Na koncertě v Olomouci jsem si všimla, jak všichni pozorně poslouchají a nikdo nic netočí. Říkala jsem si, jaké chápavé studentské publikum to ale mám! Pak začala Nafrněná a musela jsem se smát. Okamžitě se zvedl les rukou s telefony. Aha, takže Na potom si nenahrávali jen proto, že ji prostě neznali.

Ale je fakt, že i já si občas něco natočím. Když jsem byla na Justinovi Timberlakeovi, stála jsem vepředu a pořídila krátké video. Ještě pár dní po koncertě mi nahazovalo stejný stav nadšení, jaký jsem zažívala pod pódiem.

Když jste zmiňovala Brno - na desce máte písničku Backstage, ve které zpíváte o hudebnickém životě. Třeba o tom, jak se vás ptají, jestli po hraní v Brně na místě přespíte. Přespali jste tam?
Přespali. Dé jednička je hrozná.

Mluvili jsme o textech. Cítíte v tomhle směru souznění s nějakou hudebnicí na české scéně?
Mám ráda Katarzii, její poslední deska Agnostika je výborná. Je to sice Slovenka, ale nikdo jiný mě nenapadá. Ale já taky moc zpěvaček neznám. Jsem s holčičkami pořád doma, v takové asociální bublině, a nejsem úplně schopná se zajímat o nové věci v kultuře.

A chtěla byste? 
Jasně, chtěla, ale není na to čas. Hned po Andělech mi volal Roman Holý z J.A.R., že na podzim chystají remixy písní z jejich nové desky Eskalace dobra a abych si vybrala, co budu chtít předělat. Když Eskalace vyšla, byla jsem těsně po porodu. Asi mi tehdy nějak vyjely hormony, ale já ji vůbec nebyla schopná pojmout! Říkala jsem si, že musím Romanovi zavolat, aby mi vysvětlil, o co na ní vlastně jde. Znova jsem si ji poslechla asi za dva měsíce a to už mi přišla úplně super. Teď si ji ještě pořádně naposlouchám, abychom vybrali tu píseň.

Když jste mluvila o Andělech, letos jste získala sošku za nejlepší klip. Při přebírání jste vypadala, že máte upřímnou radost. Jak se vám anketa, kterou podruhé neorganizuje tým okolo Leška Wronky, ale česká pobočka IFPI, zamlouvá?
Jsem za tu cenu hrozně ráda, stejně tak jsem ráda za vítězné J.A.R., na které chodím asi od patnácti let. Nemyslím si, že píseň Zhublas by se za pana Wronky mohla stát skladbou roku, a myslím si, že je pecka, že se tak stalo.

Před šesti lety se hodně mluvilo o písničce Sami, kterou jste nazpívali s Davidem Kollerem a která zazněla v kabaretu Tomáše Svobody Blonďatá bestie. Tehdy jste byli naštvaní na výsledky voleb, na korupci, na ekonomickou situaci. Co by se muselo stát, abyste znovu napsala politickou skladbu?
Asi bych potřebovala víc informací, o kterých vím, že nejsou cenzurované. A taky jsem máma roční a dvouleté holčičky a moje místo je teď u nich. Nejsem v bojové pozici, byť všechny ty problémy cítím a jsem z nich smutná. Znám ale své limity i maličkatou váhu v celém systému.

Není to tak, že bych se zbavovala odpovědnosti. Jen zvažuji reálné dopady jednotlivých činů. Naše současná situace mi přijde velmi vážná a nejsem si jistá, že by v téhle chvíli pomohl nějaký protestsong. Možná bychom se tomu zasmáli, ale všechno by pokračovalo dál. Myslím, že změna musí nastat zevnitř.

autor: Hana Slívová | 31. 3. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama