Muse stačí na stadiony, ale ne na domácí kino

Pavel Turek
10. 4. 2008 10:10
Nové koncertní CD a DVD britské kapely
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Byla by to trochu nefér definice vůči všem pravidlům žánru s patkou, ale Muse by měli být emo kapelou. A byli by nejlepší. Alespoň pokud jde o vypjatou našponovanost gest, která by se klidně dala modelovat v Berniniho sochách.

Samozřejmě, že se z toho klube pompézní velikášství, které začíná už tím, že si kapela jako intro pro své dva zaplněné koncerty ve Wembley vybere motiv z Prokofjevova baletu Romeo a Julie.

Trojice se vynoří zprostřed stadionu a dlouhým molem se vydává k pódiu, ovace se přelomí v  úvodní Knights of Cydonia a už v tu chvíli získáte pocit, že ta díra uprostřed zastřešení Wembley je pozdně barokní kopule s freskami o vyhnání z ráje. 

Foto: Aktuálně.cz

Muse se od debutu Showbiz - který byl už tak dost opulentní - vypracovali k okázalosti, až je div, že ještě nezačali hrát na varhany. Koncert HAARP následující po čtvrtém albu Black Holes & Revelations, je plný instrumentálního opojení a posunků srozumitelných i pro ty nejzadnější řady: ruky sahající k nebesům a druhé dlaně opřené o hrudní koš, jako když ze sebe Pavarotti v Nessun Dorma páčívával "Vinceróóóó." 

Tehdy Matthew Bellamy zpívá: "Život mi probleskne před očima." A pokud je potřeba strhnout dav k agresi, vypomůže si kytarovými citacemi Rage Against The Machine.

Muse - Time Is Running Out

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Zní to všechno poněkud ironicky, ale na druhou stranu těžko lze v současnosti uvažovat nebo vůbec vymyslet jméno nějaké jiné kapely, která strhne na svou stranu celý stadion a udrží ho na sebe fascinovaně zírat.

Kapela, pro kterou je stadion základna klenutých melodií, počítá s ním a nehraje v arénách jen proto, že na ni prostě začalo chodit hodně lidí. Když vysypou Map of the Problematique, Invincible, Starlight a New Born, nenajdete žádnou jinou vitálnější.

Pří vší té epičnosti je ale neprominutelné, že z dvojkompletu CD (koncert z 16. června 2007) a DVD (17. červen 2007) je ta vizuální stránka naprosto zprasená. Muse by unesli víc kudrlinek než versailleské radovánky Ludvíka XIV. Na koncert by po kanálu mohla připlout zlatá bárka s bakchantkami a pořád by se to dalo. 

Foto: Aktuálně.cz

Takže když pódium zdobí dva radary, tanečnice na létající hrazdě stoupají na balónech k obloze pouze v jedné písni a zadní projekce jsou jen nějaký halabala splácaný účelový design, který operuje s útržky textů, uvědomíte si, jak zoufale to pokulhává za hudbou.

Tu bídu nakonec podtrhne ubohá účelová kamera, která se vyžívá v kolotočářských nájezdech jeřábem, rychlém přeostřování a fetišistickém ohmatávání konstrukce stadiónu, jako kdyby šlo o průmyslovou špionáž a ne o rock'n'roll.

Koncert ve Wembley je snímaný otrocky záznamově, že jen trpíte a na gauči před televizí se z vás stává alternativní režisér, který si říká: "Tady by to přece šlo takhle... a sem dát tohle." Sousloví promarněný potenciál sem pasuje jak čípek do zadku.

Takže jestli Muse a jestli HAARP, tak jenom na CD, prosím.

Muse: HAARP. CD/DVD. CD:  72 minut. Vydala firma Warner Bros.

 

Právě se děje

Další zprávy