Mluví za generaci úzkosti a poslouchají ho miliony Čechů. Viktor Sheen vydal desku

Karel Veselý Karel Veselý
21. 10. 2020 18:02
"A měl jsem černobílej svět / A teď vidim tolik barev, že mi přestalo bejt zle," rapuje Viktor Sheen v závěru své nové desky Barvy. Poselství je jasné: příběh mladíka, který na předešlém albu Černobílej svět nahlížel temnotu existence, se konečně překlápí na světlou stranu.
S předešlým albem se Viktor Sheen (na snímku) v žebříčku drží 70 týdnů, v Česku jsou to bezprecedentní čísla.
S předešlým albem se Viktor Sheen (na snímku) v žebříčku drží 70 týdnů, v Česku jsou to bezprecedentní čísla. | Foto: Vu Minh Hieu/Closer

Sedmadvacetiletému kladenskému raperovi s kazašskými kořeny na obalu právě vydané novinky sedí za krkem dcera. A ve videoklipu k singlu Poslední přání, který album začátkem měsíce uvedl, hudebník láká: "Můj svět už není tak bezbarvej, pojď se podívat."

Deska Barvy má od pátečního vydání impozantní nástup - za pouhých 20 hodin překonala hranici milionu streamů, druhý milion přidala v ještě kratší době. To jsou čísla, kterými se žádná domácí nahrávka dosud nemohla pochlubit.

Není se ale čemu divit, už loňské album Černobílej svět zaznamenalo bezprecedentní úspěchy. Viktor Sheen za něj dostal platinovou desku a neuvěřitelných 70 týdnů se s ním drží v top 5 českého albového žebříčku. Ani k tomu nepotřeboval žádný rádiový singl či masivní podporu médií. Stačilo "jen" neúnavné koncertování a virální singl Až na měsíc, který nasbíral 20 milionů zhlédnutí.

Sheenův úspěch lze částečně vysvětlit rostoucí silou českého rapu - ten sbírá fanoušky přes YouTube a sociální média, byť pro většinová média zůstává neviditelný. Český rap nepotřeboval kolaborovat s popovým zvukem ani stávající strukturou nahrávacího průmyslu. Díky tomu získal auru autenticity, na kterou slyší mladí posluchači.

Černobílej svět byl ale výjimečný fenomén i v rámci rapové scény. Sheen jako první domácí raper přesvědčivě namíchal obyčejnost, silné emoce a příběh o vnitřním boji. Zasáhl s ním i posluchače, kteří rap neposlouchali. A skvěle odrazil ducha doby, jež svádí k silnému emočnímu prožívání.

Na loňské desce se Sheen stal mluvčím úzkostné generace Y, která jeho boj s vnitřní temnotou vzala za svůj. Na novince Barvy se nicméně schyluje k happy endu - raper opouští "černobílé" vidění světa a nachází naději.

„Můj svět už není tak bezbarvej, pojď se podívat,“ láká Viktor Sheen v klipu Poslední přání. Foto: Vu Minh Hieu/Closer. | Video: Warner Music

Stejnej jako oni

Novinku Barvy nahrál v průběhu léta, k rychlému dokončení přispělo i to, že mu pandemie zrušila chystané turné. Šestnáct skladeb zvukově vesměs navazuje na loňské album - tracky jako Rozdělený světy, 100 nebo Sunset Boulevard opět ředí přímočaré taneční beaty a hosté se znovu rekrutují z týmu kolem pardubické rapové "továrny" Milion+, která se stala symbolem současných komerčních úspěchů českého rapu.

Viktor Sheen.
Viktor Sheen. | Foto: Vu Minh Hieu/Closer

V jednom starším klipu Viktor Sheen ve vytahané flanelce a kšiltovce stojí před benzinkou a rapuje o tom, jak ho nezajímají sláva ani peníze. V tom je trochu jiný než ambiciózní rapoví "podnikatelé", kteří zaplavili scénu - Sheen není sebevědomý floutek toužící po penězích, spíš pochybuje. Sláva ani holky pro něj nejsou mírou života. "Se ptáš, co pro mě znamená ta sláva, vůbec nic," konstatuje v tracku Stejnej druh.

Jeho hrdina, něčím připomínající Kurta Cobaina, je pro fanoušky víc parťákem než vzorem, jak zbohatnout. Nejspíš i proto Sheen uspěl u těch posluchačů, ke kterým jeho žánroví kolegové nenašli cestu - nastavuje lidem náruč, rozumí jim a dává jim rozhřešení, protože sám si tímhle vším už prošel. "Já možná vím, co jsi zač, yeah / Chtěl bys někam jít teď, ale nevíš kam, ne / Možná zrovna máš blbej stav / A někam nepatříš, přitom nechceš zůstat sama / Jseš stejnej jako já, jseš stejná jako já," shrnuje.

Jeho příběh outsidera na cestě za světlem doprovázejí útržkovité postřehy o dnešním nevlídném světě. Ve skladbě Siri si Sheen všímá, že někteří lidé mu ve zprávách odpovídají, jako by už byli jen algoritmem. V Plastic pozoruje holky, které se vylepšují, ale výsledkem je jen další umělost.

Ve skladbě Alucard se Sheen mění v upíra z japonské mangy Hellsing, bojujícího na straně dobra. | Video: Warner Music

Některé poznatky jsou trochu banální nebo naivní ("Lidi neumí dávat, umí brát / Já dávám všechno, co umím dát"), ale málokdy Sheen sklouzává do otravného patosu, v jakém obvykle skončily domácí pokusy o emo rap. Na to pořád stojí pevně nohama na zemi.

Zrození superhrdiny

Barvy jsou skvěle udělaný současný pop - zástupy mezinárodních producentů ctí trendy, ať už jde o současné ohlasy 80. let v songu Sunset Boulevard, nebo psychedelický trap v Posledním přání.

Maličko rozpačitě dopadají Sheenovy pokusy o zpěv. Pořád je tady ale něco, co překračuje hranice pouhé zábavy pro teenagery. Třeba silná předposlední skladba V pekle, kde Sheen rekapituluje dětství v rozpadlé kladenské rodině, navíc stigmatizované původem z bývalého Sovětského svazu.

"Všichni okolo z normální rodiny jsou / Já záviděl jsem kámošovi, chtěl jsem tak žít / Vole, chtěl jsem jen bejt jako vy, jako ty," vzpomíná Sheen a v závěru skladby popisuje vysvobození, které mu přineslo narození první dcery.

"Viděl jsem tisíce lidí na sobě řvát moje texty, co je víc, baby? / Asi jen pohled na mou dceru v její posteli, jak spí, baby," rapuje ve skladbě Ice Baby, a potomka má dokonce i na obalu desky - přesněji tedy nohy, na fotografii dítě nese za krkem. Dcera je pro něj vysvobozením z temného světa nekonečných koncertů a večírků, všechno to podstupuje pro ni.

Stejnou pointu měla i předchozí deska, k jejímž tématům Sheen nově přidává zvýšený tlak slávy a "superhrdinské" momenty, kdy se mění ve videoherní fantasy postavu Zaklínače zabíjejícího příšery (skladba Wild Hunt) nebo upíra z japonské mangy Hellsing, bojujícího na straně dobra (Alucard).

Obal alba Barvy.
Obal alba Barvy. | Foto: Petr Simon

Znamená to, že nově už se problémům dokáže postavit čelem. "A pořád za mnou choděj démoni a mají ostny / Prostřete stůl, máme hosty," rapuje sebevědomě v Bále.

Co naopak i nová deska Viktora Sheena postrádá, je jakýkoliv náznak humoru nebo odlehčení. Všechno bere smrtelně vážně - úzkosti i bolest, což může být pro posluchače mimo jeho obvyklou cílovou skupinu trochu problém. Viktor Sheen tvrdí, že vstoupil do optimistické části života, v Barvách to ale nelze moc poznat. Pořád zůstává hrdým outsiderem.

Viktor Sheen: Barvy

Mike Roft Records/Warner Music 2020

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy