Mladičká pěvkyně myslela, že má koncertovat v tělocvičně. Ocitla se v nejslavnějším sále Evropy

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
19. 2. 2016 17:00
Začínající talentovaná sopranistka Mirjam Miesterfeldt z Německa kývla na po telefonu narychlo sjednávaný záskok. Dle informací, které slyšela, měla zazpívat árie z Mozartových oper v curyšské tělocvičně. Doprovázet ji měli pardubičtí filharmonici. Vše sedělo, až na pár hlásek. Koncert se totiž nekonal v tělocvičně, tedy "Turnhalle", nýbrž v Tonhalle, tedy v jedné z nejslavnějších koncertních síní Evropy. A ne pro několik stovek nadšenců kdesi pod basketbalovými koši, ale ve vyprodaném sále našlapaném 1500 diváky. „Chudák sopranistka málem omdlela, když se tento svůj omyl dozvěděla. Nejdřív nechtěla o Tonhalle ani slyšet,“ líčí se smíchem šéfka pardubické filharmonie Jarmila Zbořilová.
Německá sopranistka Mirjam Miesterfeldt
Německá sopranistka Mirjam Miesterfeldt | Foto: Facebook/Mirjam Miesterfeldt

Mirjam Miesterfeldtová (22) je začínající talentovaná sopranistka z Německa. Své první stálé angažmá získala teprve tuto sezonu, a sice v divadle Gerharta Hauptmanna v Žitavě. Vzhledem k teprve startující kariéře ochotně kývla na telefonicky sjednaný záskok, jenž zněl trochu bizarně - zpívat operní árie za doprovodu pardubické filharmonie v curyšské tělocvičně.

Zabalila si nejnutnější věci a všední šaty a vyrazila do Švýcarska. Tam ji čekalo velké překvapení. Od organizátorů se totiž dozvěděla, že se v telefonu přeslechla a místo koncertu v "Turnhalle" (v tělocvičně) ji čekalo vystoupení v Tonhalle, tedy v jednom z nejslavnějších evropských koncertních sálů.

Odborníci ho přirovnávají svým významem k "evropské Carnegie Hall", jedinečná je též pompéznost stavby, její akustika a v neposlední řadě kapacita, kdy se do sálu vejde 1500 lidí.

Mozartovský koncert pardubických filharmoniků a německých pěvců v curyšské Tonhalle.
Mozartovský koncert pardubických filharmoniků a německých pěvců v curyšské Tonhalle. | Foto: Facebook/KFPAR

"Chudák sopranistka málem omdlela, když se tento svůj omyl dozvěděla. Byla z toho úplně hotová, v prvních chvílích vůbec o Tonhalle nechtěla slyšet," líčí se smíchem ředitelka Komorní filharmonie Pardubice Jarmila Zbořilová.

Pořadatelé navíc pěvkyni oznámili, že Tonhalle je na obě vystoupení beznadějně vyprodaná, takže bude zpívat pro 1500 lidí odpoledne i večer.

"Pak se k tomu ale postavila čelem, rychle zavolala kamarádce z Curychu, aby jí koupila nějakou večerní róbu, protože měla jen ty šaty do tělocvičny a před sebou kompletní generální zkoušku," pokračuje.

Pohled do obrovského hlediště Tonhalle je i pro zkušené umělce impozantní, nováčci jdou do kolen. Pro obrovský zájem švýcarského publika, které vyprodalo i odpolední představení, museli pořadatelé na večerní reprízu nechat otevřené dveře do zadní chodby a v ní ještě vytvořit tři řady sedadel.

Mirjam Miesterfeldt  tuto těžkou zkoušku nakonec skvěle zvládla, koncert měl velký úspěch, ačkoliv záměna tělocvičny se slavnou evropskou síní a hlediště až do chodby nebyly jeho jedinou zvláštností.

Začali poslední větou, skončili předehrou

Organizátor si vyžádal od pardubického tělesa pozoruhodnou skladbu programu. Na symfonii č. 36 C dur "Linecká" by ještě nebylo nic tak zvláštního, jenže filharmonici měli začít její čtvrtou větou, pokračovat druhou, třetí a první. Do toho všeho byly vkládané známé árie z Mozartových oper.

"Na první pohled to působí opravdu hodně bizarně, ale nakonec z toho byl pěkný komponovaný celek. V Mozartově době se to ostatně také neřešilo a hrálo se to napřeskáčku, jak bylo potřeba podle charakteru skladby. Tenkrát šlo o spotřební pop music," vysvětluje Zbořilová.

Na dotaz, čím vystoupení zakončili, s úsměvem dodává: "Na závěr jsme si dali jak jinak než předehru, a sice k Mozartově opeře Figarova svatba."

V Sukově síni bývá na koncertech pardubické filharmonie bouřlivá atmosféra. Jako třeba při vystoupení s folk-folklorní pardubickou skupinou Trdlo. | Video: Skupina Trdlo
 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy